Kniha Právní a politický systém Evropské unie mapuje situaci, v jaké se Evropská unie nachází na počátku roku 2017. První část knihy je věnována analýze právního základu EU, jejím institucím a soudnímu systému. Ve druhé části je vysvětlen zejména proces ekonomické dimenze evropské integrace - volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu, včetně projektu eurozóny a její krize. Vydání čtvrté.
Publikace představuje evropskou integraci z pohledu právního a politologického době po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Studenti politologie a zájemci o politický rozměr evropské integrace se dozvědí o právním rámci, studenti práv se dozvědí o politickém rozměru evropské integrace. Tomuto dvojímu pohledu na evropskou integraci odpovídá vhodně zvolený název, který není zaměnitelný s jinými současnými tituly věnovanými Evropské unii a jejímu právu.
Kniha Ústavní text v unijním kontextu mapuje změny ústavního režimu České republiky způsobené členstvím v Evropské unii. Kromě europeizace textu českých ústavních předpisů se publikace pokouší podchytit rovněž na evropskou integraci navázanou judikaturu českých i unijních soudů, právní předpisy dolaďující ústavní text, formující se ústavní zvyklosti, neformální politickou praxi i transformaci českých ústavních institucí. Kniha tak poskytuje přehled europeizované živé české ústavy dvacet let po vstupu do Evropské unie a její jednotlivé kapitoly pokrývají změnu chování klíčových českých ústavních aktérů (vláda, ministerstva, prezident, parlament, soudy), transformaci ústavních institucí evropskou integrací ovlivněných jen omezeně (území, obyvatelstvo) i dopad unijního členství na českou diplomacii a síť mezinárodních smluv uzavíraných Českou republikou.
Evropská unie od státní správy unijních zemí vyžaduje mimo jiné schopnost formulovat vlastní postoje k unijním iniciativám, prosazovat je při jednání v institucích EU i implementovat unijní předpisy v domácím prostředí. Europeizace státní správy proto často přetváří vnitřní strukturu domácích ministerstev a jiných státních orgánů, jejich rozhodovací procedury i komunikaci s ostatními politickými aktéry. Tato publikace na příkladu čtyř českých institucí (Úřad vlády, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo obrany a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy) zkoumá změny způsobené v české státní správě členstvím v Evropské unii. Kniha demonstruje, jak se každá ze zkoumaných institucí přizpůsobila europeizaci odlišným způsobem odrážejícím jejich vlastní institucionální historii i rozdíly agendy, kterou se na unijní úrovni zabývají. Autorský tým publikace působí na katedře evropských studií FSV UK.
Kniha podává přehled většiny aspektů irského politického a sociálního systému, s důrazem na vývoj v posledních deseti až patnácti letech. Pojednává nejen o formálních prvcích politického života (kapitoly o parlamentu, exekutivě, soudní moci nebo politických stranách), ale i o ostatních vlivech formujících současnou strukturu (vliv křesťanství, "keltské tradice" – či přesněji jejího současného vnímání – nebo vliv emigrace). Zvláštní pozornost je věnována vnějším vlivům na irský politický a sociální systém – vztahu k Velké Británii, otázce severního Irska a zapojení Irska do Evropské unie.
Kniha Instituce Evropské unie a Lisabonská smlouva, připravená autorským kolektivem z katedry západoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, analyzuje z perspektivy nového institucionalismu změny Evropské unie po přijetí Lisabonské smlouvy. Autoři si kladou za cíl zhodnotit dopady institucionální reformy, její nedodělky a odpovědět na otázku, zda se postlisabonská Evropská unie bude moci místo dalších institucionálních změn soustředit na obsah svých aktivit.
Politické versus právní vymáhání unijních pravidel. Kniha „Transformace kondicionality v Evropské unii“ analyzuje změny ve vynucování pravidel spojených se členstvím v Evropské unii, ke kterým došlo po rozšíření této organizace v letech 2004 a 2007 a během krize eurozóny v letech 2010–12. Po zmapování koncepčních i praktických nedodělků vstupní kondicionality Evropské unie během posledních rozšíření se publikace pokouší odpovědět na otázku, nakolik po rozšíření EU roli vstupní kondicionality nahradily standardní nástroje pro vymáhání unijních pravidel, jako je řízení před Soudním dvorem EU, a nakolik si rozšíření vynutilo vytvoření nových forem vnitřní unijní kondicionality. Souběžně s analýzou transformace kondicionality navázané na rozšíření EU se publikace zajímá o transformaci kondicionality spojené s vynucováním pravidel eurozóny, zejména v souvislosti s krizí jejího fungování v posledních letech.
Irská republika prošla v poslední dekádě nejen ekonomickou krizí, ale se závažnými turbulencemi se musela vypořádat také irská politická scéna a vztahy mezi Irskem a Evropskou unií. Souběžně se za hranicí Irské republiky postupně zklidňovala situace v Severním Irsku, kde ale i nadále hrozil návrat k nestabilitě provázející region po mnoho desetiletí. Kniha Ivo Šlosarčíka Irsko a krize. Politika a ekonomika Irské republiky v letech 2008–2014 a jejich evropské souvislosti podává přehled kořenů a vývoje čtveřice (ekonomické, politické, integrační a severoirské) irských krizí a nastiňuje roli Evropské unie při jejich řešení.