Pavel Ryneš Knihy

Příznivé klimatické podmínky Egypta umožnily dochování rukopisů různého obsahu a rozličných literárních žánrů. Jedinečné svědectví o tom podává soubor koptsky psaných textů, který je znám pod názvem kodexy z Nag Hammádí (sestaveny v 4./5. stol.). První svazek tohoto výboru textů z Nag Hammádí přináší spisy z druhého kodexu, které jsou tak různorodé jako celý soubor sám. Ve druhém kodexu se dochovalo mj. tzv. Tomášovo evangelium (pol. 2. stol.), jakási sbírka výroků Ježíše navazující na některé proudy staré křesťanské tradice o Ježíšovi a částečně poznamenaná i předgnostickým platonizujícím myšlením; dále Filipovo evangelium, které je ovlivněno valentinskou gnózí (2. stol.) a vyjadřuje mj. zajímavé gnostické pojetí smrti. Patří sem i spis zvaný Podstata archontů (2. pol. 3. stol.), kde se čtenář dozvídá něco o vzniku, povaze a působení nižších božských bytostí, které stvořily tento svět a snaží se v něm svévolně uplatňovat svoji moc. Další spis O původu světa (konec 3./začátek 4. stol.) pojednává o celé historii světa, přičemž vykládá první kapitoly knihy Genesis v gnostickém duchu. Výklad o duši představuje pokus interpretovat řecký mýtus o pádu duše svébytným a tvůrčím způsobem za použití biblických citátů, ale i citátů z Homéra. A konečně Tomášova kniha, text stylizovaný jako dialog se vzkříšeným Kristem, je výzva k duchovnímu zdokonalení, v níž jsou prvky platónské etiky spojeny s vypjatým asketismem.

Druhý svazek Rukopisů z Nag Hammádí přináší komentované překlady pěti raně křesťanských a gnostických traktátů, které byly součástí významného nálezu rukopisů v Hornoegyptu. Obsahuje celý kodex IX a dva spisy z kodexu VI, a všechny texty vycházejí poprvé v českém překladu. Text Melchisedek popisuje zjevení, které anděl předal starozákonnímu veleknězi, a navazuje na tradici spekulací o této postavě, zmíněné v hebrejské bibli. Traktát odsuzuje doketismus, nauku, že Kristus trpěl a zemřel pouze zdánlivě. Svědectví pravdy, sepsané křesťanským gnostikem enkratického zaměření, kritizuje nauku obecné církve a podává unikátní výklad Kristova života. Nórea je hymnický spis o záchraně mytické pramáti gnostiků, která byla ujištěna o plnosti božského světa. Tento text se odvolává na gnostické příběhy a mohl být recitován během gnostických svátostí. Hrom: Dokonalá Mysl obsahuje promluvu ženské božské bytosti, která se představuje paradoxně. I když není zařaditelný k žádné konkrétní gnostické nauce, je to ryze gnostický spis. Pochopení naší veliké moci stručně shrnuje dějiny světa od stvoření po eschatologický zánik a záchranu věřících, přičemž obsahuje stoické motivy a interpretace biblických pasáží. Úvod k celému svazku napsal Wolf B. Oerter.

Životopisů svatých je v evropské literatuře nespočet, avšak životopis Martina z Tours od Sulpicia Severa se vyjímá jako první významná hagiografie o domácím světci-nemučedníkovi, která se stala vzorovým textem hagiografického žánru. Sulpicius Severus, typický „poslední Říman“ 4. století, do zdánlivě jednoduchého vyprávění o vojákovi, jenž se stal biskupem a divotvůrcem, vkládá své klasické rétorické školení. Jeho prostota je vědomou volbou intelektuála, který se snaží být budovatelem nového světa uvnitř římské společnosti. Kromě Života svatého Martina (Vita Martini) napsal Sulpicius také další spisy: tři Listy, které se zaměřují na Martinovu smrt, tři knihy Dialogů, v nichž přátelé v duchu antických symposií vyprávějí o Martinovi, a závěr své Kroniky, popisující tragickou událost roku 385, kdy se Martin pokusil zabránit první popravě heretika. Tato publikace přináší českému čtenáři soubor textů o svatém Martinovi, doplněný studií M. C. Putny, která se zabývá Sulpiciovou a Martinovou Gallii čtvrtého století, rozdíly mezi historickým a literárním Martinem a vývojem kultu svatého Martina jako národního patrona Francie a emblematické postavy křesťanské Evropy.