Hana Kábová Knihy

Kniha přináší zevrubný životopis historika, turnovského rodáka J. V. Šimáka (1870–1941). Věnuje pozornost jeho všednímu životu a vnitřnímu světu. Charakterizuje Šimáka jako typ vzdělance, vysokoškolského profesora, který neváhá věnovat svůj čas popularizační činnosti, celý život skládá básně, přátelí se s řadou významných osobností (např. Alois Jirásek, Josef Pekař, August Sedláček, Renáta Tyršová, Zikmund Winter, Čeněk Zíbrt), režíruje studentská ochotnická představení v Turnově atd. Spolu s půvabnou manželkou Ludmilou, dcerou akademického malíře Karla Liebschera, vychovává tři děti a je rovněž otcovským přítelem mnohých svých studentů a studentek, kteří jej mají rádi pro jeho laskavost a váží si jej pro odbornou erudici. Šimák je zároveň člověk, jehož nezměrná píle a pracovitost neznají mezí. Monografie líčí mj. následky jeho pracovního přetížení, problematické postavení vědce (který „nemá tvrdé lokty“) na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a osobní tragédii Šimáka-historika i člověka po podpisu Mnichovské dohody 30. září 1938. Přináší Šimákův lidský profil se všemi jeho radostmi, zápasy a bolestmi. Představuje jej nejen jako respektu hodného vědce, ale i jako pokorného člověka, který nám zanechal jako odkaz nejen své dílo, ale i svůj životní příběh.

Životní osudy a odborná činnost historika a filologa Josefa Dobiáše.

Kniha přináší podrobný životopis historika Josefa Vítězslava Šimáka (1870–1941) a tematický rozbor jeho díla, založený na důkladném studiu archivních pramenů a literatury. Zaměřuje se na institucionalizaci historické vlastivědy v českých zemích a kulturní regionalismus, metodologii a institucionální základy historické vědy. Autorka prohlubuje znalosti o české historiografii konce 19. a první poloviny 20. století a věnuje se i Šimákovu osobnímu životu – jako vědci s širokými kulturními zájmy, kolegovi a příteli významných osobností, popularizátorovi historického bádání, spoluzakladateli turnovského muzea a milujícímu manželovi a otci. Kniha představuje Šimáka jako respektovaného vědce i pokorného člověka, jehož životní příběh je cenným odkazem. Součástí monografie je bibliografie Šimákových odborných prací a soupis jeho přednášek. Kniha se zaměřuje na jeho každodenní život a vnitřní svět, přičemž archivní prameny ukazují jeho aktivní zapojení do popularizace historie, psaní básní a organizování kulturních akcí. Šimákova rodina a vztahy s přáteli, včetně jeho manželky Ludmily a dětí, odhalují jeho laskavost a odbornou erudici. Monografie také zmiňuje jeho pracovní přetížení a osobní tragédii po podpisu Mnichovské dohody 30. září 1938.

Zajímá Vás, jaký byl životní styl českého vědce v meziválečném období? A jak se proměňoval za druhé světové války a za změněných politických poměrů po roce 1948? Pokusíme se na tyto otázky odpovědět obrazem. Z bohatě zachovaného souboru fotografií, uložených ve fondu Zdeněk Nejedlý v Masarykově ústavu a Archivu AV ČR, byly vybrány snímky, které odrážejí veřejnou činnost i soukromý svět Z. Nejedlého (1878–1962) v nejrůznějších podobách. Jejich prostřednictvím charakterizujeme životní osudy jeho nejbližších a věnujeme se tomu, jak prožíval všední dny a slavnostní okamžiky svého života.

Příběh začíná konverzí židovského mladíka ke katolické víře a jeho sňatkem s katoličkou Barborou Neuwirthovou. Obrácení Karla Ferdinanda Kleina je spojeno s volbou nového jména Josef Láska. Příjmení Láska provází životem jako znamení i jeho prvorozeného syna Gustava (1848–1921), který je povolán ke kněžství. Služba jej přivádí do Nemyšle, kde působí jako vychovatel pozdějšího politika hraběte Bedřicha Deyma ze Stříteže, posléze do farnosti v Kyjích u Prahy a do Poříčan. Literárně nadaný Láska se věnuje také překládání próz katolických autorů (Auguste Cravenová, Hendrik Conscience). Jsou jeho překlady tvůrčím činem, jehož prostřednictvím řeší vlastní morální dilemata, prací na objednávku nebo nástrojem pastorace? Jak probíhá dialog mezi autory próz, románovými hrdiny a překladatelem? A jak vlastně vypadala každodenní činnost kyjského kaplana a posléze faráře, jaké specifické úkoly přinášela služba v jeho farnosti s převahou obyvatelstva dělnického původu nebo námezdně pracujících v zemědělství? Jaký byl Láskův vztah k jinověrcům, konvertitům, nábožensky chladným pedagogům či „odpadajícím“ dělníkům? Jak páter Láska pojímal kněžskou službu?