Zdeněk Havlíček Knihy

Štěpán Lantier musel opustit milovanou práci u železnice poté, co napadl svého nadřízeného. Při hledání zaměstnání dorazí na sever Francie do hornického regionu u městečka Montsou a nechá se zaměstnat v dole Le Voreux. S havíři pracuje i žije – dokonce se zamiluje do krásné Kateřiny,ale ta si nakonec vybírá krutého Chavala. Štěpán Lantier si uvědomuje, jak nelidské jsou pracovní podmínky pod zemí a jak mizivá je za tu dřinu odměna, umožňující sotva holé živobytí. Ve Štěpánovi pomalu začíná doutnat vztek... Velmi působivý a stále aktuální román o lásce a boji proti nespravedlnosti se na začátku devadesátých let dočkal i zdařilého filmového zpracování.

Výbor z povídek jednoho z nejlepších francouzských novelistů druhé poloviny 19. století zahrnuje tři námětově příbuzná díla: Kuličku, Slečnu Fifi a U Tellierů. Autorova novelistická prvotina Kulička, o níž francouzský kritik Albert Thibaudet výstižně poznamenal, že Maupassant „nenapsal už nikdy nic lepšího jenom proto, že dokonalost se nedá překonat“, líčí příběh nevěstky, která svou lidskostí a nefalšovaným vlastenectvím zahanbí licoměrné, sobecké měšťáky. Námět je čerpán z doby války prusko-francouzské, stejně jako děj povídky Slečna Fifi, jež rovněž oslavuje vlastenectví a statečnost ženy, vyřazené z „počestné“ měšťácké společnosti. Povídka U Tellierů ostře odsuzuje honoraci provinčního města.

Příběh kurtizány Nany, která nemá žádný pěvecký ani herecký talent, a přesto díky své kráse získá věhlas jako divadelní herečka. Střídají se u ní bohatí milenci, které Nana trápí svými rozmary a zbyvuje je peněz i důstojnosti. Syrový příběh plný naturalistických scén je devátým románem z cyklu Rougon-Macquartové a volně navazuje na román Zabiják. Zolovi se zde podařilo velmi barvitě vykreslit prostředí nevěstinců, kabaretů, ale především společnosti, kde morálka nemá místo, ale zato je plné pokrytectví, nestoudnosti a hrubosti, i když navenek krytými leskem a přepychem. Zola se i v této próze představuje jako mistr literárního naturalismu.