Vít Punčochář Knihy

Co znamená, říkáme-li, že někdo uvažuje či jedná logicky? Řídí se něčím, co od nás s nutností vyžaduje rozum, společnost či samotná příroda? A lze tuto logiku, kterou bychom měli bezvýhradně sledovat, blíže popsat? Odpověď, kterou tato kniha nabízí, je všechno jiné než triviální. Na jednu stranu jsou v ní zaváděny a komentovány logické systémy, které jsou v moderní filosofii, matematice či lingvistice považovány za standardní či klasické. Na druhou stranu jim není připisována žádná absolutní závaznost, ale jen závaznost relativní. Žádný logický systém či jazykové schéma nejsou samy o sobě nezpochybnitelné, ale nějaké jazykové schéma vždy potřebujeme k tomu, abychom se mohli definovat jako logické, racionální bytosti. Tím je v knize naplňována podstata Wittgensteinova hesla, že jedinou nutností, kterou známe, je nutnost gramatické konvence. Výsledkem je pak text, který není jen standardním úvodem ke standardním logickým systémům, ale především příspěvkem k logice a její filosofii v nejširším slova smyslu.

Jaké jsou základní principy správného logického usuzování? Ve snaze odpovědět na tuto otázku vykrystalizoval v průběhu devatenáctého století systém, který je dnes znám jako klasická logika. Ta se postupně stala obsahem základních kurzů logiky na humanitních i technických oborech po celém světě. Úspěch klasické logiky má dobré důvody: eleganci, jednoduchost a vyváženost základních principů, expresivní sílu a schopnost integrovat v sobě starší teorie spojené s aristotelskou i stoickou tradicí. Klasická logika se skvěle osvědčila jako logika jazyka matematiky. Jestliže ji však aplikujeme na běžný jazyk, vynořuje se řada problémů, jež se týkají zejména hypotetických vět a jejich role v běžném usuzování. A právě na paradoxní aspekty klasické logiky související s hypotetickými větami se zaměřuje tato kniha. Autor v ní představuje nevlivnější argumenty na obhajobu klasické logiky, ale i nejvýznamnější teorie, jejichž cílem je klasickou logiku revidovat. V závěrečné části rozpracovává svůj originální přístup k uvedeným paradoxům. Hlavním záměrem knihy je ilustrovat postupy a metody moderní filosofické logiky s důrazem na její vztah k přirozenému jazyku a běžnému usuzování.