Barbara Day Pořadí knih

Česko-anglický průvodce po Pražském hradě 19. století byl napsán pro všechny zájemce, kteří tu dobu nezažili na vlastní kůži a chtěli by vědět, "jak to na Hradě chodilo". Kdo zde žil a co se tu dělo v oné době, která sice není tak vzdálená, ale na jejíž reálie jsme už docela zapomněli, či spíše je známe pouze pokrouceným prizmatem tendenčních historických výkladů. Tento průvodce nenabízí historickou, ale faktografickou odpověď pro období vymezené letopočty 1800-1899. Jde o praktické ohraničení, protože z historického hlediska se v Hobsbawmově "dlouhém 19. století" (mezi léty 1789 a 1914) na Pražském hradě odehrála vlastně dvě krátká 19. století (v letech 1792-1848 a 1848-1918). Souběžný anglický text.

Katalog k výstavě. Výstava Račte vstoupit do divadla vychází z polozapomenutého fenoménu divadelních cedulí, ukazuje jejich obsahový i formální vývoj a všechny funkce, které cedule a divadelní plakát plnily a plní: ve své době sloužily jako pozvánka na představení a často i jako umělecký artefakt, v současnosti jsou jedinečným pramenem teatrologického bádání, umožňujícím přesnou rekonstrukci repertoáru divadel. Výstava je však koncipována šířeji – jako obraz divadelního života v českých zemích od 17. století, kdy vznikaly první periochy řádových scén (předchůdci pozdějších cedulí), do poloviny 20. století, s přesahy až do současnosti. Cedule k jednotlivým představením jsou proto doprovázeny dalšími atraktivními exponáty, ilustrujícími divadelní tvorbu – scénickými a kostýmními návrhy, fotografiemi, vzácnými rukopisy a tisky, realizovanými kostýmy, modely scén, rekvizitami, obrazy a bustami. Důraz je kladen na ty instituce, jejichž historie je podrobně zmapována právě díky divadelním cedulím (Stavovské, Prozatímní, Národní a vinohradské divadlo v Praze, brněnské Národní divadlo, kočovné společnosti…). Poprvé vystaveny budou i nově nalezené předměty ze 17. a 18. století.

Česko-anglický průvodce po místech na Pražském hradě spojených s osobou prezidenta T.G. Masaryka.

Podtitul: Po stopách Karla IV. na Pražském hradě.

Varianta názvu knihy: K 700 - Žezlo a koruna K - 700 - The sceptre and the crown Korunovace českého krále a římského císaře Karla IV.

Svérázná pocta filosofovi Ladislavu Klímovi, která stojí ctitele život. Kniha byla vydaná ke stému výročí tzv. "Cholupického dne" a je opatřena fotografií místa "vyprasení" a koláží autora textu.

Tato publikace byla vydána u příležitosti stého výročí údajného objevu hominida, o jehož existenci většina akademiků pochybuje. Svým zaměřením patří do žánru spekulativní literatury, ale svým záběrem a formou spíše do žánru popularizace vědy, přestože se zabývá sporným fenoménem. Text knihy vychází z několika původních článků autorova blogu, který byl Národní knihovnou ČR zařazen do České národní bibliografie a je archivován v rámci jejího projektu WebArchiv. Poněkud záhadný tvor zvaný yetti, bigfoot, nebo sasquatch je zde čtenářům představen v jiném světle, než v jakém jej prezentují naše sdělovací prostředky. Přičemž autor čtenáře seznamuje i s novějším přístupem některých zahraničních vědců k tomuto rozporuplnému tématu.