Džurským pralesem otřásla nečekaná zpráva. Král orků, příšera katastrofické třídy, shromáždil armádu čítající na 200 tisíc mužů a zřejmě se chystá zahájit invazi. Rimuru vyslyšel žádost o zdolání krále orků od dryády jménem Treyni pověřené správou nad Džurským pralesem, a proto plánuje uzavřít spojenectví s ještěrci, jenže...
Životopis generála čs. legií v Rusku a pozdějšího čelného představitele čs. fašistů.
Rimuru zdědil přání, vzhled i sílu od Šizue Izawy oslavované hrdinky s přízviskem vládkyně plamenů. Právě proto se rozhodl vyrazit do jeskynního komplexu, aby se naučil využívat Ifritovu moc. Když vtom Rimuru zničehonic uslyšel volání o pomoc. Jakmile doběhl na místo činu, naskytl se mu pohled na své přátele, kteří čelili útoku ogrů?!
Rimuru se vydá do lidského království Inglésie, aby se shledal s opatrovanými dětmi dnes již zesnulé Šizu a splnil slib, který jí dal. Po cestě se zastaví v Království blumundském, kde se zaregistruje do cechu dobrodruhů. Také dojde na tajnou schůzku s tamním králem, kde jsou si všichni vědomi potíží, pokud by měli žít příšery a lidé pospolu. Ovšem jakmile Rimuru dorazí do Inglésie, potká se s osobitým Júkim Kagurazakim, jenže to ještě netuší...
Nejnebezpečnější královna démonů se usadila v Bouřné a Rimuru i jeho společníci se tak potýkají s ožehavou situací. Na jednu stranu nechtějí dopustit, aby si ostatní králové démonů mysleli, že spolu Bouřná a Milim uzavřeli spojenectví, ale zároveň by si Milim neradi znepřátelili. Tiše tedy doufají, že se nebezpečí samo přežene, jenže to se přepočítali – v pralese se jednoho dne objeví nohsled krále démonů Kariona
Před Rimuruem a jeho společníky se zjevil démon Gelmud. Zuří, protože se mu zatím nepodařilo proměnit krále orků v krále démonů, a proto ho nutí pozřít ješterce Gabirua. Jenže král orků vůbec nereaguje na Gelmudovy pobídky. A vtom se na scéně objevuje Rimuru, který situaci na bojišti obrátí vzhůru nohama. Příběh nepokojů v Džurském pralese vrcholí!
Fotografická publikace cestovatele Richarda Jaroňka je věnována přírodě Afriky a jejím obyvatelům.
Dějiny druhé světové války jsou i dnes, po více než šedesáti letech od jejího konce, stále žádaným a vyhledávaným tématem. Práce historiků z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR pod vedením Jaroslava Hrbka se snaží ozřejmit problematiku osvobozování Československa v širokém kontextu dějinných událostí. Autoři se soustředili především na rovinu mezinárodně-politickou, tedy na objasnění složitosti zápasu o obnovení a mezinárodní uznání republiky v původních hranicích, a dále na rovinu vojenskou, kdy popisují nejen průběh bojů na československém území, ale podávají i obecný nástin vojenských operací v daném období. Ve dvou dílech autoři shrnují politický a vojenský vývoj československé otázky od počátku války, popisují proměny vztahu velmocí k exilové reprezentaci a především politické okolnosti, které vedly k začlenění Československa do sovětské sféry vlivu.
Dvoudílná publikace vznikla na základě souboru studií vypracovaných v rámci grantového projektu GA ČR 402/02/1154 „Osvobození Československa“ řešitelským týmem pod vedením Jaroslava Hrbka. Cílem práce bylo zařadit fenomén osvobození Československa do širokých souvislostí dějin 2. světové války, otevřít mnohé dosud neuspokojivě objasněné problémy a pokusit se je věcně a co nejpřesněji analyzovat. Autoři zaměřují svou pozornost na dva základní okruhy. Prvním z nich je zahraničně politické úsilí čs. exilové reprezentace o své mezinárodní uznání, o znovuobnovení, osvobození a poválečné zajištění čs. státu. Sleduje vztahy čs. exilu s klíčovými mocnostmi protihitlerovské koalice a vývoj jejich nazírání na československou otázku. Druhým zkoumaným okruhem je vojenská problematika, tedy přímý průběh osvobozování čs. území v kontextu operací v evropském měřítku. Práce rozebírá změny strategické situace na evropském válčišti v letech 1944 – 1945, podává nástin spojeneckých tažení v tomto období a podrobný rozbor bojů na území Československa; zabývá se otázkami koncepcí a průběhu povstání v okupovaných zemích, detailně pak těmito událostmi na Slovensku a v českých zemí.
Československo na jaře 1945 ve strategických souvislostech. Pod vedením Stanislava Kokošky vznikla kolektivní monografie, vracející se s novým pohledem k událostem konce druhé světové války na území Československa. Studie se zabývají otázkami vojensko-strategickými (J. Hrbek), sovětským vlivem na čs. exilovou vládu (J. Němeček), americkou rezignací na postup do Prahy (S. Kokoška), politickými mantinely činnosti československých jednotek ve spojeneckých armádách (Z. Maršálek), represemi vůči ruským emigrantům (P. Hofman) v závěru V. Smetana koriguje sedm mýtů o osvobození Československa. Přínosem knihy je vřazení těchto dějů do evropského kontextu, v němž se začínalo rýsovat bipolární dělení světa. Na relativně malé ploše je zde opravován a doplňován novým materiálem dřívější ustálený, mnohdy tendenční výklad, deformující vidění našich dějin. Kromě dokumentárních fotografií nabízí kniha také řadu relevantních archivních materiálů.
