Ivo Čermák Pořadí knih (chronologicky)

Druhý svazek knihy Příběh československé psychologie mapuje novodobou historii československé psychologie prostřednictvím vyprávění jejích žijících spolutvůrců. Rozhovory do prostředního svazku třídílného projektu poskytli čeští doyeni oboru narození v letech 1939 až 1948: Karel Balcar, Petr Kulišťák, Jiří Mareš, Jiří Růžička, Vladimír Řehan, Iva…

Autoři si dali za cíl vyzpovídat významné osobnosti české psychologie, které tento obor od poloviny 20. století etablovaly, a získané informace zasadit do širšího oborového rámce. Mnohdy fascinující životní příběhy nestorů české psychologie, vzpomínky na jejich učitele, nelehkou situaci oboru v době ideového dozoru, ale i svědectví o obrovském elánu a nasazení pro věc, hledání nových cest a reflexe celého vývoje české psychologie – o tom všem poutavým způsobem vyprávějí např. Ferdinand Knobloch, Ivo Pondělíček, Jaro Křivohlavý, Pavel Říčan, Vladimír Smékal, Ivo Plaňava, Stanislav Kratochvíl aj. Rozhovory jsou doplněny medailony autorů, krátkými studiemi o jejich působení a díle a obrazovým materiálem.

Tato monografie představuje čtyři vlivné přístupy v kvalitativním výzkumu: interpretativní fenomenologickou analýzu, metodu zakotvené teorie, narativní analýzu a diskurzivní analýzu. Zaměřuje se především na samotný proces analýzy a nabízí čtenářům možnost sledovat krok za krokem aplikaci těchto přístupů na konkrétních datech. Poněvadž všichni autoři prováděli analýzu téhož datového souboru (jednalo se o rozhovory se ženami, které podstoupily léčbu rakoviny prsu), nabízí tato publikace jedinečnou možnost porovnat mezi sebou zmíněné metodologické perspektivy, a to z hlediska analytického procesu i výsledků.

Obsáhlá monografie, která se věnuje věhlasnému a mezinárodně používanému Tematicko-apercepčnímu testu. Jde o obdivuhodnou práci mapující jednu z nejvýznamnějších psychodiagnostických metod, které má psychologie k dispozici. Podává přehled současných přístupů, nabízí výkladové principy vůdčích odborníků v dané problematice.

Záplavy, které zasáhly značnou část České republiky a celého středoevropského regionu v roce 2002, byly jednou z největších ničivých pohrom posledního desetiletí. Jádrem publikace je původní výzkum, koncipovaný a koordinovaný v letech po povodni pracovníky Psychologického ústavu AV ČR v součinnosti s klinickými psychology a pomáhajícími pracovníky z Charity ČR. Zaměřuje se na prožívání mimořádné zátěže a traumatizujících událostí, zkušeností postižených osob, jejich prožitky, potřeby i názory na poskytovanou pomoc, ale i na zkušenosti pomáhajících z řad humanitárních pracovníků.

Tři autorky (Virginia Woolfová, Sylvia Plathová, Sarah Kaneová) a jejich dílo jsou předmětem psychologické analýzy, jejímž cílem je zdokumentovat sebevražedný proces. Důraz je kladen na zachycení psychologických fenoménů přímo souvisejících se sebevraždou a projevujících se jak v díle, tak v životech autorek, které jsou z této perspektivy srovnány. Autoři knihy se pokoušejí porozumět vztahu mezi sebevražedným a kreativním procesem.

Publikace shrnuje výsledky nejnovějších výzkumů týkajících se agrese, její provázanosti s vlastní identitou, sebeúctou, sebereflexí a vývojem osobnosti. Ve svých příspěvcích se přední čeští a slovenští odborníci v oboru psychologie snaží popsat agresi nikoli jako samostatný fenomén, ale jako psychologický jev ovlivněný mnoha souvislostmi. Kniha je určena zejména odborné veřejnosti. Každý příspěvek je doplňen souhrnem a seznamem použitých zdrojů. Přílohu tvoří anglické resumé z každého příspěvku a věcný rejstřík.

Kniha dává nahlédnout za oponu herecké profese, do zákulisí prožitků, postojů a hodnocení samotných herců. Výzkumná studie se soustřeďuje na některé zvláštnosti práce herce, herci-účastníci výzkumu vypovídají o tom, jak zvládají zátěž, jak povolání herce ovlivňuje jejich interpersonální vztahy, jak se ve specifických podmínkách utváří jejich sebepojetí a identita, jak do jejich prožitků vstupuje styl vedení a organizace herecké práce, a podobně. Vznikl tak plastický obraz toho, jak si herci konstruují smysl své profese. Studie se opírá o rozhovory s herci, jejichž upravený přepis je součástí textu.

Autor se zaměřuje na psychologické aspekty agrese, systematicky zkoumá její vztahy k emocionálním a kognitivním složkám psychiky a morálním souvislostem agresivního chování. Nově obohacuje poznatky o skupinovém násilí, které byly dosud vycházející z Le Bonova pojetí davu. Kriticky analyzuje vztah mezi mediálním násilím a jeho dopady na reálné agresivní chování jednotlivce. V knize jsou shrnuty poznatky o sexuálním a kriminálním násilí a interakční dimenze agrese je objasněna prostřednictvím triadické interakce: agresor-oběť-hrdina. Kapitola o kontrole a zvládání agrese vychází z realistických a empirických úvah. Dílo čerpá z rozsáhlé literatury, především anglicky psané, a mapuje třicetileté bádání v oblasti agrese. Poznatky jsou přehledně uspořádány a výklad je srozumitelný, přičemž autor ponechává čtenáři prostor pro vlastní úsudek a názory, i když se nevyhýbá vlastním komentářům. Kniha je přístupná vzdělanějším neodborníkům díky svému stylu a uvážlivě zařazeným příkladům. Představuje cenný zdroj informací o agresi, který může inspirovat diagnostické úvahy a poradenské či terapeutické intervence.