Helena Šilhánková Knihy

Druhý soubor trojice divadelních her z pera Agathy Christie zahrnuje tentokrát nejstarší původní autorčin kus, první spisovatelčinu adaptaci vlastní detektivky a jedno velice překvapivě přepracované krimidrama. Černá káva z roku 1930 sleduje případ krádeže a vraždy točící se kolem chemického vzorce ničivé výbušniny, který se – pochopitelně úspěšně – pokouší rozluštit Hercule Poirot. Hra A pak už tam nezbyl ani jeden (1941) vznikla adaptací stejnojmenného románu, známého ovšem rozhodně více pod názvem Deset malých černoušků – drama zdánlivě náhodně vybraných osob zanechaných na opuštěném ostrově napospas rafinovanému vrahovi je stejně mrazivé jako jeho knižní předloha. A v Posledním víkendu z roku 1951 se Christie rozhodla, že zločin spáchaný na poklidném venkovském sídle Hollow, může být – na rozdíl od prozaické předlohy – objasněn i bez přítomnosti nejslavnějšího belgického detektiva všech dob.

Hercule Poirot, puntičkář s typickým knírkem, je jednou z nejlepších postav Agathy Christie a ve světě patří mezi nejoblíbenější detektivy. Více než dvacet let je s tímto „malým Belgičanem“ neodmyslitelně spjat i David Suchet, jeho představitel v seriálu britské společnosti ITV. Když mu v roce 1988 roli nabídli, nikdo nebyl pravděpodobně překvapen více než Suchet sám. Nakonec ji však přijal, přečetl všechny Poirotovy příběhy a vymyslel řadu rysů chování, jimiž svoji postavu charakterizoval. Postupně si k Poirotovi vytvořil velmi úzký vztah a zamiloval si jej. Výsledkem je sedmdesát televizních adaptací všech příběhů, které Christie o Poirotovi napsala, včetně posledního dílu Opona, kde se Suchet s velkou lítostí musel s Poirotem rozloučit. V knize Poirot a já vzpomíná, jak kultovní seriál vznikal, a přemýšlí, co pro něj detektiv po všechny ty roky znamenal.

Otázka „Čím chceš být, až vyrosteš?“ vyvolává dojem, jako by si každý z nás musel vybrat jeden druh zaměstnání a jednu vášeň, jíž se v životě bude věnovat. Jenže jsou i lidé, kteří prostě mají řadu zájmů a věnují se – ať už postupně, nebo zároveň – řadě různých projektů. Pro tenhle typ lidí už vzniklo mnoho názvů: třeba renesanční lidé, všeumělové, skeneři nebo – jak je označuje autorka této knihy, která mezi ně počítá i sebe samu – multipotenciálové. Ve své knize píše, v čem je v dnešním světě plném změn multipotencialita výhodou (takoví lidé totiž dovedou syntetizovat ideje, rychle se učí, jsou adaptabilní a myslí v souvislostech). Radí, pomocí jakých strategií se dá zaměřit na více projektů. Jak se vypořádat s pocity, jako je strach, že člověk nebude nejlepší, či vina, protože o něco ztratil zájem. Informačně nabitá, chytře psaná a zábavná kniha je vybavena různými výčty, tipy, cvičeními i seznamem slavných multipotenciálů a příkladů interdisciplinárních oborů. Emilie Wapnick se dosud profesionálně nebo akademicky věnovala hudbě, umění, filmu a právu. Je spisovatelkou, výtvarnicí, kariérovou koučkou a zakladatelkou Puttylike.com, kde pomáhá multipotenciálům integrovat jejich zájmy a vést plodný život. Její přednáška z cyklu TED má zatím přes čtyři miliony zhlédnutí.

Kdo by nechtěl zažít dobrodružství ve vesmíru! Cestovat na cizí planety, poznávat nové přátele, prostě užívat si ohromnou zábavu. Jirka s Aničkou mají štěstí. Byli vybráni do vesmírného programu, který má za úkol připravit mladé lidi na cestu na Mars. Oba novopečení astronauti už se nemůžou dočkat, až poletí do vesmírného tábora. Když ale dorazí na místo určení, čeká je překvapení – na Zemi a v přilehlých vesmírech se dějí divné věci. Tajemné vesmírné mise probíhají v přísném utajení a trénink nových astronautů je čím dál děsivější a děsivější…

„Vy, Agatho Christie, spácháte vraždu. Ale ještě předtím zmizíte.“ Slavná spisovatelka se vydává do Londýna za svým literárním agentem. Blíží se konec roku a krize mezi ní a jejím manželem Archibaldem vrcholí. Na nástupišti ztratí Agatha rovnováhu a někdo ji zachrání před pádem do kolejí. Zprvu je tomu muži vděčná, ale pak zjistí, že se octla v rukou rafinovaného a nebezpečného vyděrače, který po ní chce spáchat to, čím se ve světě detektivek tak proslavila: vraždu. Jenže tohle je reálný svět a Christie se ničeho takového dopustiti nechce. Proto bude muset využít svého talentu tak, aby naopak zločinu zabránila… Fanoušci Agathy Christie dodnes neznají pravdu ohledně jejího nevysvětlitelného zmizení v prosinci 1926. Odhalila nevěru svého muže, pohádala se s ním a pak se na deset dní ztratila. Nikomu neprozradila, co se během té doby událo, a stále je možno o tom spekulovat – nebo vytvořit strhující a mimořádně přesvědčivý fiktivní příběh, jako to udělal Andrew Wilson.

Královna zločinu Agatha Christie proslula nejen jako autorka detektivních próz, ale též divadelních her. Trojici z nich se – více než dvě desetiletí po smrti Christie – rozhodl převést do podoby románů Charles Osborne (*1927), australský spisovatel, novinář, herec a divadelní kritik. Dědicové práv mu udělili svolení, a tak vznikly adaptace dramat Černá káva (1930), Pavučina (1954) a Neočekávaný host (1958). Černá káva (novelizace vyšla v roce 1998) přináší napínavý příběh s nesmrtelným Herculem Poirotem – ten začíná být nesvůj, protože už několik měsíců nepátral po žádném zločinci. I proto vezme zavděk úkolem od proslulého vědce sira Clauda Amoryho. Detektiv má z jeho venkovského sídla převézt do Londýna chemický vzorec zcela nové ničivé výbušniny, kterou sir Claud objevil – a tuší, že se mu jej někdo pokouší odcizit. Ač Poirot s kapitánem Hastingsem dorazí na místo dokonce o den dříve, než bylo původně domluveno, záhy vyšetřují nejen krádež, ale i vraždu…