Jack Flor
Druhého listopadu 1895 se ve stanětické hájovně narodil Jakub Flor literát, jehož láskou byla příroda. Vášnivý, činorodý milovník a ochránce přírody, který ve svém vysokém věku chodil hlubokým sněhem zakrmovat zvěř a byl jí zachráncem i opatrovníkem. Po celý svůj život vždy ctil tradice myslivosti a zákony přírody, jimž se nikdy v ničem nikdy nezpronevěřil, čímž je dnes pro členy cechu sv. Huberta velkým vzorem. Lásku k lesu a přírodě poznal již v rodné hájovně ve Staněticích od svého děda i otce. Významné pro Jakuba bylo už na měšťanské škole v Domažlicích přátelství s o šest let starším synem svého oblíbeného učitele Janem Vrbou. Také jeho výzvou a přičiněním pak odešel studovat na odbornou lesnickou školu do jihomoravské Jemnice. Po krátké adjunktuře na trhanovském panství se stal, jako otec a děd, revírníkem na tehdy svěřeném statku hrabat Rziszewských, později Schönbornů. Za první světové války se zúčastnil tažení proti Itálii 1915 - 1918. Po dlouhé roky vzorně spravoval dva rozsáhlé revíry Podzámčí a Stanětice. Za svého působení je dvakrát zachránil před bekyní mniškou i kůrovcem. Uměl dobře léčit zvěř a tak se na něho často obraceli myslivci i ze vzdálených revírů. Ač byl ve službách německé šlechty, choval se Jakub Flor vždy jako hrdý vlastenec i po okupaci. Před deportací do koncentračního tábora ho zachránil v poslední chvíli čestný německý lesní správce panství Zdenko Schönborna Herdegen. Z Podzámčí se roku 1945 přestěhoval do Hradišťan, kde byl jmenován správcem státních lesů. Už od studentských let jistě také pod patronátem Vrbovým, uveřejňoval Jakub Flor své drobné literární práce, především fejetony v domažlických týdenících. V knižní podobě vyšly rychle za sebou tři povídkové prózy Na Jarčině vyhlídce, Halali a Oběť soucitu. V pozůstalosti zůstaly dvě nevydané knihy z mysliveckého prostředí Zelený život a Zelená pense a román z první světové války Monte cimone z jeho pobytu na frontě v Itálii, odkud si přivezl přezdívku Jack. Dlouhý a prospěšný Florův život skončil 30. července 1980. Těžce se vyrovnával s těžkou chorobou zraku a diagnostikovanou slepotou, proto dobrovolně ukončil svůj život před svou hájovnou v Hradišťanech výstřelem z lovecké pušky. Jeho urna je uložena na hřbitově ve Staněticích.
www.stanetice.cz