Christina Lamb Pořadí knih (chronologicky)

Zdobywczyni Międzynarodowej Nagrody im. Witolda Pileckiego w kategorii nagroda specjalna dla korespondentów wojennych, Christina Lamb, oddaje głos kobietom z obszarów konfliktów zbrojnych. Wśród jej rozmówczyń znajdują się japońskie niewolnice seksualne, kobiety bengalskiego pochodzenia krzywdzone przez pakistańskich żołnierzy, Jezydki porywane przez ISIS, nigeryjskie uczennice uprowadzone przez Boko Haram, muzułmanki gwałcone przez bośniackich Serbów oraz kobiety z plemienia Tutsi w Rwandzie. Lamb ukazuje przemoc seksualną jako uniwersalne narzędzie kontroli, przedstawiając gwałt jako potężny instrument zniszczenia, mający na celu upokorzenie kobiet. Świadectwa bohaterek są wstrząsające, zwłaszcza w kontekście obojętności światowej opinii publicznej. Bohaterki Lamb to nie ofiary, lecz ocalone, które mimo niewyobrażalnego bólu żyją i zmieniają świat. Książka zmusza do refleksji nad ignorowaniem tego tematu przez długi czas. Lamb, doświadczona korespondentka wojenna, od ponad trzydziestu lat relacjonuje konflikty, koncentrując się na kobietach. Jest jedną z czołowych brytyjskich dziennikarek, odznaczoną przez królową Elżbietę II Orderem Imperium Brytyjskiego (OBE).

A story of worlds colliding and a snapshot of modern Britain

»Ein Weckruf ... Die Geschichten dieser Frauen werden Sie zum Weinen bringen und dann wütend machen auf die Gleichgültigkeit der Welt.« Amal Clooney Das erschütternde Schicksal von Frauen in Kriegsgebieten wird gern übersehen, die Aufmerksamkeit gilt meist den Kämpfern an der Front. Dabei wird immer häufiger sexuelle Gewalt gegen Frauen systematisch als Kriegswaffe eingesetzt. Christina Lamb von der »Sunday Times« ist eine von ganz wenigen Kriegskorrespondentinnen. Seit Jahren bereist sie Krisengebiete wie Irak, Syrien, Nigeria und Myanmar und spricht mit den Frauen, Überlebenden, Geflüchteten über ihre Erfahrungen in Kriegszeiten: von Jesidinnen, die von IS-Kämpfern versklavt wurden, bis zur Ärztin im Kongo, die täglich Vergewaltigungsopfer versorgt. Ihnen will sie endlich eine Stimme geben und damit zugleich auf einen Missstand aufmerksam machen: Vergewaltigungen, die zur Massenvernichtungswaffe geworden sind, gehören endlich international geahndet!

SHORTLISTED FOR THE BAILLIE GIFFORD PRIZE FOR NON-FICTION 2020 SHORTLISTED FOR THE ORWELL PRIZE 2021 A Times and Sunday Times Best Book of 2020 'A wake-up call ... These women's stories will make you weep, and then rage at the world's indifference.' Amal Clooney

Strhující reportáže o jedné z nejdrastičtějších válečných zbraní sexu. Válka zasáhne každého. Obzvlášť krutě a tvrdě však dopadá na ty nejslabší a nejzranitelnější. A to nejen ve svých nepřímých důsledcích, ale naopak cíleně a s jasným záměrem morálně a lidsky rozložit, zastrašit, ponížit, nebo dokonce vyhladit celé části obyvatelstva. Řeč je o znásilnění a dalších formách sexuálního násilí, které armády, milice a teroristické skupiny celého světa využívají jako strategické zbraně. Proslulá britská novinářka Christina Lamb pokrývá jako reportérka válečné konflikty už přes tři desetiletí. Zpovídala ženy, které „pro potěchu“ věznili Japonci během druhé světové války. Ženy, které zažily sexuální mučení argentinskou juntou v roce 1976. Ženy, které znásilňovali barmští vojáci během genocidy Rohingů v roce 2017. Ženy, které se dostaly do rukou Boko Haram či ISIS. Ženy, které dopadly válečné zločince z Bosny. Lamb v knize Naše těla, jejich bojiště vypráví příběhy hrůzy, utrpení i hrdinství a zároveň upozorňuje na často opomíjený, avšak o to strašnější aspekt války.

En 2015, Fergal Keane, journaliste à la BBC, découvre une adolescente en fauteuil roulant parmi les migrants. Ému par son courage, il recueille son témoignage, qui suscite un vif intérêt médiatique. Avec Christian Lamb, Nujeen partage son incroyable parcours de 6 000 kilomètres, de la Syrie à l'Allemagne, en passant par la Grèce et la Hongrie. Son récit est marqué par sa détermination à ne jamais se considérer comme une victime. Nujeen Mustafa, jeune fille kurde, a vécu en fauteuil roulant et a reçu peu d'instruction en Syrie. Elle a appris l'anglais en regardant des séries américaines à la télévision, alors qu'Alep était en proie à la guerre. Avant de fuir vers la Turquie avec sa sœur, elle a quitté Kobané, sa ville natale, alors en proie à des combats violents entre l'État islamique et les forces kurdes. Son histoire illustre l'une des plus grandes crises humanitaires contemporaines. Christina Lamb, co-auteur de "Moi, Malala", diplômée de Harvard et d'Oxford, a publié sept livres et a été récompensée à plusieurs reprises pour son journalisme. Elle parvient à capturer la voix attachante de Nujeen, pleine de curiosité, de compassion et d'optimisme.

A gripping expose of the Allied Forces occupation of Afghanistan. The failure of the West in Afghanistan is unquestionably devastating and despite efforts to eliminate the Taliban from the country, their presence has continued to grow. Insurgent attacks have also increased, and the region still struggles against poverty, an unstable infrastructure and a huge number of land mines. Initially billed as the West's success story by both Bush and Blair, Afghanistan remains, largely, a lawless, violent land. Reporting on the region for a number of years, Lamb has fought with the mujahadeen dressed as an Afghan boy, experienced a near-fatal ambush and head-on encounter with Taliban forces and successfully established links with American, British, Afghan government, Taliban and tribal fighters. Her unparalleled access to troops and civilians on the ground, as well as to top military officials has ensured that this is the definitive book on the region, exposing the realities of Afghanistan unlike anyone before. In the same vein as Robert Fisk's "The Great War of Civilisation", this is compelling, moving and impossible to put down.

*Winner of the 2014 Nobel Peace Prize* In 2009 Malala Yousafzai began writing a blog on BBC Urdu about life in the Swat Valley as the Taliban gained control, at times banning girls from attending school. When her identity was discovered, Malala began to appear in both Pakistani and international media, advocating the freedom to pursue education for all. In October 2011, gunmen boarded Malala's school bus and shot her in the face, a bullet passing through her head and into her shoulder. Remarkably, Malala survived the shooting. At a very young age, Malala Yousafzai has become a worldwide symbol of courage and hope. Her shooting has sparked a wave of solidarity across Pakistan, not to mention globally, for the right to education, freedom from terror and female emancipation.

V jedenácti letech začala Malála, která se narodila do paštunské rodiny v pákistánském údolí Svát, psát pro BBC postřehy o tom, jak se žije pod hrozbou Tálibánu. Pod pseudonymem Gul Makaj popisovala, jak její rodina bojuje za vzdělávání dívek a jak tálibánská moc stále narůstá. Dívčina neohroženost však nezůstala bez trestu a v říjnu 2012 ji v autobuse střelil neznámý útočník do hlavy. Dívka jako zázrakem přežila a dál pokračuje ve svém boji. Na podporu svého úsilí založila fond Malala Fund a je nejmladší kandidátkou na Nobelovu cenu míru.