Michal Cigánek Knihy

Ve druhé cestě Vás příběhy, fotografie a mapy opět zavedou na Nový Zéland. Znovu navštívíte některé Vám již známé tracky a města, ale především poznáte další národní a lesní parky. Práci a Working Holiday Scheme věnuje autor několik kapitol, tak aby odpověděl na nejčastější dotazy a čtenář si udělal představu o tom, jak se uplatnit na novozélandském trhu práce.Práci a Working Holiday Scheme věnuje autor několik kapitol, tak aby odpověděl na nejčastější dotazy a čtenář si udělal představu o tom, jak se uplatnit na novozélandském trhu práce.

Tato kniha není pouze rádcem, jak a kde pracovat a cestovat na Novém Zélandu, ale jde především o příběh, který je psán formou deníku. V knize jsou odděleny jednotlivé dny i kapitoly, a je proto přehledná a snadno se čte. Zajímavosti i humorné příběhy nebo popisy krajiny jsou doplněny úžasnými fotografiemi a mapami jednotlivých míst. V rukou proto držíte knihu, která potěší jak čtenáře cestopisů, tak milovníka dobrodružství nebo člověka, který si chce udělat obrázek o zemi, kam hodlá odjet, aby zde pracoval a cestoval. Pro trampa je pak malou encyklopedií tracků, které tam lze podniknout. Autor strávil na Novém Zélandu dohromady rok a půl a kromě toho, že zde pracoval, aby se nějak uživil, procestoval většinu tamních národních parků.

Cargo Cult and Witch Hunt in Indo-European Myth and Reality Kněz-král válečníků a vědma-královna těch druhých. Kargo kult a hon na čarodějnice v indoevropském mýtu a skutečnosti Kniha přináší interpretaci dvojice indoevropských mytologických témat s důrazem na jejich komplexní historický a sociálně-kognitivní kontext. Zvolený přístup umožňuje jak přehodnotit tradiční interpretaci všeobecně známého mytologického cyklu, tak i zároveň uvést mytologické téma dosud neuchopené. V první časti knihy je diskutována látka indoevropského stvořitelského mýtu. Závěrem je tvrzení, že protoindoevropský kulturní prostor pravděpodobně vznikl jako důsledek předhistorického kargo kultu. Předprotoindoevropští lovci-sběrači reagovali na příchod afroasijských farmářů způsobem připomínajícím chování moderních domorodých populací, náhle konfrontovaných s přítomností západního industriálního světa. Z toho důvodu jsou stěžejní témata a motivy indoevropského stvořitelského mýtu interpretovány jako možné relikty ideologie předprotoindoevropského kargo kultu. Druhá část knihy je věnována vymezení nové indoevropské mytologické struktury, takzvaného mýtu o honu na čarodějnice. Prostřednictvím analýzy rozličných lokálních podob příběhu o konfliktu elity s démonickým vojskem vedeným čarodějnicí je identifikován základní vzorec tohoto narativu. Jeho sémantika je následně interpretována jako produkt sociálních a rodových nastavení archaických indoevropských společností.