Eva Bendová Pořadí knih

Sborník ze 44. plzeňského mezioborového sympozia se zaměřuje na proměnu středoevropské ekonomiky z rurální v průmyslovou v průběhu tzv. dlouhého 19. století. Tento proces byl spojen mj. s koncentrací kapitálu, který umožňoval podnikatelům přinášet inovace a ostatním vrstvám společnosti podílet se na jejich hospodářských výsledcích. V důsledku vývoje ekonomiky Českých zemí v 19. století trh už pro většinu populace nepředstavoval jen více méně předvídatelné místo nákupu a prodeje komodit, ale stal se navíc abstraktní veličinou související v mnoha ohledech například s morálkou a politikou. Nutnost vstupovat se svou produkcí na trh a přizpůsobovat se jeho zákonitostem poznamenala také různé oblasti literární, výtvarné a hudební produkce.

Výstava a publikace byly připraveny ve spolupráci Západočeské galerie v Plzni s Katolickou teologickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze k programu 44. ročníku plzeňského mezioborového sympozia na aktuální téma Trh a kapitál v české kultuře 19. století, konaného v rámci festivalu Smetanovské dny 2024

Sešity uloženy ve společném papírovém přebalu. Linka první, buschovsko-hergéovská -- Linka druhá, alšovsko-ladovská -- Linka třetí, moebiovsko-saudovská -- Linka čtvrtá, rychlošípácká

Kniha přináší příspěvky ze 41. ročníku plzeňského mezioborového sympozia, věnovaného manifestacím individualismu v průběhu „dlouhého“ 19. století. Otázky spojené se sebereflexí, sebeprezentací či sebeuskutečněním rezonovaly různým způsobem ve světě mužů a žen z řad měšťanstva, dělnictva i aristokracie. Autoři studií věnují pozornost vyhraněným osobnostem a leckdy složitému hledání a vymezování jejich pozice ve společnosti – vůči ideologickým projektům, uměleckým konvencím apod. Problematika individualismu je v publikaci obsahující obrazovou přílohu nahlížena z perspektivy historie, filozofie, literární historie, hudební vědy, teatrologie a dějin umění.

Sociální a ekonomický vývoj a zejména postupující urbanizace přinášely po celé „dlouhé 19. století“ podstatnou proměnu životního stylu. Jedním z projevů těchto změn bylo zřetelné oddělení pracovního a volného času. Společnost jako celek bohatla, což se projevilo výrazným posilováním střední třídy, která si „mohla dovolit“ organizovat svůj volný čas; své nároky uplatňovali v tomto směru čím dále častěji i námezdní pracující. Dějiny volného času se pohybují na průsečíku několika oborů: kulturní historie, kulturní sociologie, sociálních dějin, dějin každodennosti, estetiky. Předkládaný sborník příspěvků tak odráží nutné mezioborové rozpětí v široké škále témat i metodických přístupů. Po úvodních pokusech o vymezení a dobové chápání volného času následují texty, jež sledují pestré formy jeho trávení při pasivní i aktivní zábavě, výletech a cestování, tělocvičnými aktivitami nebo jen v soukromí. Důležitá úloha přitom pochopitelně připadla komunikačním a technologickým novinkám (výletní vlaky, biograf, …). Celkem obsahuje sborník 31 příspěvek od úvah o specifikách volného času žen přes fotbalové diváctví, jež bylo naopak doménou mužů, až po zajímavý obraz letních bytů a trávení prázdninového času vědeckých pracovníků. A ovšem mnoho dalšího.

Monografie přinesla systematickou analýzu fenoménu aviatiky v české vizuální kultuře v rozmezí let 1783 (první vzlet balónu) a 1957 (vypuštění první kosmické sondy). Téma je uchopeno z hlediska klíčové otázky, jakým způsobem se ve vizuální oblasti aviatická rétorika a poetika rozvinula coby specifický dialekt modernity a posléze i politicky zabarvený žargon poválečného vývoje a koncepce pokroku. Publikace klade důraz na česká, respektive československá specifika v mezinárodním kontextu, při nutném zohlednění charakteristického prostředí Rakousko-Uherské monarchie i poválečného vývoje s odlišnou rolí aviatiky v kultuře západní a východní Evropy. Kniha se opírá o podrobný výzkum pramenů včetně dokumentace technické povahy a tematického vizuálního materiálu (veřejné plastiky, populární obrazové zdroje, specializovaná periodika, malby, ilustrace a grafika).