Michal Šanda Knihy

Kocourek Tibbles objevil vzácný druh dosud nepopsaného nelétavého ptáka – pokřovníka ostrovního – a zároveň se stal příčinou jeho vyhubení. Tento zvláštní komiks vypráví skutečný příběh z roku 1894. Odehrál se na malém ostrůvku poblíž Nového Zélandu. Jeho tragikomickým hrdinou je kocourek Tibbles, patřící strážci tamního majáku. Tibbles objeví vzácný druh dosud nepopsaného nelétavého ptáka, pokřovníka ostrovního, a zároveň se stane příčinou jeho vyhubení. Nechtěně tak přispěl k celosvětovému uvědomění si nebezpečí plynoucího ze zdomácnění nepůvodních živočišných druhů na jiných kontinentech.

Uspořádat význačným osobnostem sborník k životnímu jubileu bývala dříve samozřejmost. Pro přispěvatele radost. Pro čtenáře rozkoš z počtení. V případě sborníku Co to je toto? se sešli literární přátelé Ivana Wernische, aby společně oslavili básníkovy sedmdesátiny: Ajvaz, Dudík, Dvorský, Dynka, Fišmeister, Goldfam, Holub, Hrbáč, Hruška, Hvížďala, Chlíbec, Chobot, Janatka, Kafka, Kaprál, Koťátko, Kotyk, Král, Kremlička, Nowicki, Ohnisko, Olič, Palla, Pitínský, Pížl, Přidal, Reiner, Rozehnal, Rybáková, Řezníček, Salava, Slanina, Soukupová, Stančík, Stašek, Svěrák, Šanda, Šrut, Trojak, Vokolek, Voráč.

My lidé jsme už takoví, že nevydržíme chvíli na místě a neustále se musíme přesouvat, ať už z povinnosti, nebo dobrovolně. Do školky, do školy, rodiče do práce. O víkendu na chalupu k babičce a dědovi. O prázdninách na hory nebo k moři. Cestujeme rozličnými dopravními prostředky. Než ale začneš tuhle knížku číst, tak si nejdřív zkus vymyslet rým na slovo trolejbus.

Životní osudy mistra řezníka z Nelahozevsi rámují kuchařku specializovanou na maso. Kromě receptů si v ní můžete přečíst, jak se v minulosti dobytek nakupoval a porážel, jak se maso rozděluje a u proslavených pokrmů je uvedena stručná historie jejich vzniku. Co by bylo, kdyby se Antonín Dvořák nestal hudebním skladatelem, ale pokračoval by v rodinné tradici?

Jarmareční obrazy mistrně v písmeny přetransformírované aneb nostalgické čtení o Stollově trakaři, Stocheingerových klobásách, Stoříškových rousných bublácích, Storchově krupaření, Stockarově naturálně věrohodné imitaci mouchy březnovky v kazetě s monogramem, o požáru Stouračova gruntu, montgolfiéristech a C&K patentovaném klikounu samokrmném J. B. Stobořice čili kterak radní jezevce Balthasara vydražili a co za rébus detektivní z počinu jejich filantropického vzešlo.

Společná sbírka básní Milana Ohniska, Michala Šandy a Ivana Wernische.

Mám na krku Kristova léta jenže asi nemámpatřičný generační zážitkyna krkumatronu roztaženou od porodů a čábatakterý chtěj každou hovadinuco viděj v supermarketu."To je všeříkájící vizitka autora mladé básnické generace 90. let, která se smutnou ironií sleduje nastupující svět, vytržený z tradice a kořenů.

Brutální idiocie. Vulgárnost. Špína. Autentické diskuse z internetových serverů. Tohle není poezie. Je to čirá nenávist.

Vlak projede bez zastavení nádražím a řítí se deštěm zkrápěnou krajinou neznámo kam. Cinkání esemesek. Překřikování se do mobilů. Mezi cestujícími se v přeplněném vagónu počíná šířit tekutá nenávist. Experimentální novela v tragikomické zkratce popisuje charakteristické znaky dneška: nárůst bezohlednosti, což má za následek ubývání tolerance.

Nenechte se zmást, že je coby autorka uvedena lékařka MUDr. PhDr. Jarmila Beichtenová. Do regálu mezi odbornou literaturu tato kniha rozhodně nepatří. Skuteční autoři, Michal Šanda a Jakub Šofar, vyšli z poznatku, že o těch opravdu zajímavých prožitcích vlastně lidé nemluví. Spisovatelé hojně fabulují, ale psát o svých niterných záležitostech se odváží málokdo. Prohrábnout temnou sedlinu na dně duše. Pokud jsou vůbec takové příběhy vyprávěny, bývají vyprávěny pouze jedinému posluchači, a to psychiatrovi v rámci terapie. Šanda se Šofarem už nejsou žádní holobrádci – sedlina na dně jejich duší je hutná a temná.