Pavel Srniček byl borec v nejlepším smyslu slova, který vyrůstal v obtížných sociálních podmínkách. Tyto těžké chvíle z dětství z něj udělaly silného a férového muže. Pomáhal mamince s dojením krav, spal se sourozenci v jedné posteli a nosil oblečení po sestrách, aby se stal uznávaným fotbalovým brankářem v Anglii i na světě. V Newcastlu překonával nedůvěru trenéra a tvrdě dřel, aby dokázal, že je pravým mužem pro branku klubu. Vyznával férový přístup a jeho slovo vždy platilo. Fanoušci ho milovali a stal se jedním z nich. Nikdy nezapomněl na své kořeny a zůstal skromný a otevřený. S fanoušky se vždy zastavil, povídal si s nimi a hrál fotbal. Pro místní byl Pavel Srniček Geordie, jak se říká lidem z oblasti kolem řeky Tyne. Pro české fanoušky zůstane hrdinou, který ctí spravedlnost a zanechal výraznou stopu v národním týmu, italské Brescii i portugalském Beira Mar. Svou energii přenesl i do trenérského života, kde připravoval brankáře ve Spartě. Jeho srdce tlouklo pro fotbal a především pro dceru Vendy a syna Maxe. Jeho život skončil nečekaně brzy, ve věku 47 let, ale svůj silný příběh shrnul v otevřené autobiografii, kterou stihl vydat pár dní před odchodem.
