Arnošt Goldflam Knihy

Studnice moravské lidové slovesnosti je čirá a hluboká. Každý kraj má svou nezaměnitelnou vůni a chuť. Z jednotlivých regionů jsme pro děti vybrali napínavé, veselé, tajemné či rozmarné zkazky. Nejmenší čtenáři se mohou seznámit s pohádkami a pověstmi z Jižní Moravy, tedy Boskovic, Moravského Krasu, Brna, Olomouce, Chřibů, Lednice ad.

Arnošt Goldflam je autorem více než padesáti her a dramatizací. Jeho hry lze rozdělit do dvou skupin: v první sleduje (neiluzivně) téma střetu generací a snaží se o zachycení „dějin duše", v druhé, a sem můžeme zařadit i nejčerstvější autoroův kus Ženy a panenky, si všímá banálních životních situací a ty zveličuje a dovádí do krajních poloh. Je pro něj charakteristický smysl pro trapnost, groteskní realismus a satirickou nadsázku.

Oblíbený autor dětských knih Arnošt Goldflam přichází se třemi napínavými příběhy devítileté Agátky, jejíž zvědavost jí nedovoluje se čehokoliv bát. V dobrodružstvích, která sice tak docela nevyhledává, ale zato ji potkávají, zažije mnohé dramatické chvíle, ale štěstí jí přeje, že vše nakonec dobře dopadne, a dokonce i sem tam někomu pomůže. Nechybí ani humor, který vyvolává s dívkou velké sympatie, takže čtenář jí musí držet palce od začátku až do konce.

Souborné vydání dvou velmi úspěšných pohádkových titulů Tatínek není k zahození a Tatínek 002 v jedné publikaci od známého autora Arnošta Goldflama. Originální pohádky pro malé i velké. Stejně originální je i jejich hrdina – tatínek, který dokáže vyřešit kdejakou šlamastiku. Pohádky jsou věnovány dětem, ale taky všem tatínkům, aby se mohli chlubit hrdinskými činy a vylepšili si tak svůj někdy trochu pošramocený domácí obraz. Příběhy barevně ilustrovala Petra Štětinová Goldflamová. Knihy obdržely ceny: Magnesia Litera za nejlepší dětskou knihu, Sukova cena a cena Noci s Andersenem.

Arnošt Goldflam Jestlipak, milí diváci, víte, která místnost v divadle je ta opravdu nejdůležitější? Kde se všechno určuje, probírá, ovlivňuje, posuzuje a rodí? Možná jste si mysleli, že je to ředitelna, kancelář tajemnice, nebo uměleckého šéfa, či snad dramaturgie. Ti poučenější z vás hádají klub. Nikoliv. Tím tajemným, mystickým a vzrušujícím místem je dámská šatna. A právě sem nás zavede stejnojmenná hra Arnošta Goldflama. Setkáme se zde se čtyřmi herečkami různého věku a takříkajíc oborů. Čtyři kolegyně, kamarádky a soupeřky. Prožijete spolu s nimi dlouhé čekání na roli, vzrušující přípravu premiéry, každodenní rutinu repríz, ale hlavně jejich obyčejné a přece dojímavé osudy. Arnošt Goldflam, čerpá nejen ze své mnohaleté zkušenosti z působení v moravských, slezských a českých divadlech, ale především ze zevrubné znalosti poměrů v Klicperově divadle, jehož dámská šatna patří k legendám v daném oboru. Zkrátka a dobře: Kdo nenavštíví Dámskou šatnu v hradeckém divadle, neví o divadle nic...Děj Goldflamova dramatu, které bylo věnováno herečkám Klicperova divadla v Hradci Králové, se odehrává v dámské šatně a jeho aktérkami jsou 4 herečky.

Svazek Horror a další hrůzy obsahuje dvacítku divadelních her, tři doprovodné studie a rozhovor s Arnoštem Goldflamem. Editorem svazku je dlouholetý Goldflamův kamarád a spolupracovník, někdejší dramaturg legendárního HaDivadla a Národního divadla v Praze Josef Kovalčuk. Arnošt Goldflam napsal desítky her, tucet jich shrnuje svazek Písek a jiné kousky z roku 2010. Kniha Horror a další hrůzy je jeho pokračování a dalším z řady, které ve Větrných mlýnech teprve vyjdou. Ke své tvorbě AG podotýká: "Člověk nakonec může tvořit jen z toho materiálu, který má. Těžko přesáhnete svoji zkušenost a svoje znalosti. Rád beru věci, které odpozoruju, které jsem zažil nebo které zažili moji blízcí."

Šest aktovek, chronologicky řazených výjevů z Führerova života.

Tak si, děti, představte, že bych byl tak trošku váš dědeček. Sem tam už se mi něco plete, na některé věci si ale vzpomínám docela dobře. Budu vám vyprávět o tom, jakými auty se jezdilo a letadly létalo a loděmi plulo, když jsem byl tak malý jako vy. Tak pěkně poslouchejte!

Kniha Tata a jeho syn, která vychází v druhém vydání, je třetí sbírkou povídek, kterou tento česky píšící židovský autor v nakladatelství Sefer vydal. Jedná se o dílem autobiografické, dílem fabulované příběhy, které s humorem, nostalgií i ironií zachycují jeden z nejzákladnějších lidských vztahů – vztah otce a syna. Časově se příběhy odehrávají v padesátých, šedesátých a sedmdesátých letech minulého století. Vedle osobních a privátních situací brněnské poválečné židovské rodiny zachycují a zprostředkovávají s humorem a překvapivou přesností i atmosféru té ještě ne příliš vzdálené doby.

Třetí svazek divadelních textů Arnošta Goldflama, které jsou osobitou výpovědí autora o lásce, dětství, vztahu k otci, židovství a dalších vysloveně goldflamovských tématických okruzích.

Příběh opravdu těžko uvěřitelný, ale možná pravdivý vypráví o tom, jak povídání a malování může být lékem proti samotě, může bořit hranice mezi nejmladšími a nejstaršími a možná i hranice úplně jiné. Kniha o malé Helence, jejím o sedmdesát let starším sousedovi a kouzelných obrázcích je nejen ke čtení, ale trochu i k malování a hraní. Pojďte si číst, povídat a malovat.

Dramatik, divadelní režisér, herec divadelní a filmový, spisovatel, ale též malíř Arnošt Goldflam v životopisně pojatém rozhovoru vypráví o dětství v 50. letech (též o divokých osudech svých příbuzných, kteří jako Židé museli prchnout před Hitlerem), o čase brněnské bohémy z 60. let, o několika svých povoláních (skladištní dělník, úředník), nedokončeném studiu medicíny, studiu na JAMU, prvním angažmá v divadle Večerní Brno, práci v prostějovském Hanáckém divadle (posléze brněnském HaDivadle), bouřlivém roku 1989, polistopadovém období, kdy opouští HaDivadlo a stává se člověkem mnoha angažmá a příležitostí; obšírně je pohovořeno rovněž o „aféře“ s udělením-neudělením medaile z roku 2003 pro jeho údajnou spolupráci s StB. V poslední části je Arnošt Goldflam vyzpovídán podle osnovy známého Proustova dotazníku. Mezi jednotlivé kapitoly tohoto životopisného pásma jsou vloženy drobné Goldflamovy texty, vzpomínkově-fantaskní, snově-bizarní, ale ve svém východisku vždy opřené o životní události. Knihu provází bohatá příloha obrazová a dokumentární.

Pět monodramat součaného českého divadelníka a dramatika. Agátománie. Biletářka. Červená knihovna. Jeden den. Jedna noc aneb Sen. Hry pro jednoho. Předmluva Zdeněk Hořínek.

Předkládaný výbor z her Arnošta Goldflama zahrnuje jeho nejvýraznější a nejosobitější texty, kniha je doplněna řadou studií z pera předních znalců Goldflamovy divadelní tvorby a dvěma rozhovory s autorem.

V první knížce pro děti, Tatínek není k zahození, byly pohádky, které Arnošt Goldflam kdysi vyprávěl dceři Sylvě, napsal pro syna Otto-Antonína a také jim ty pohádky věnoval. Ale i všem tatínkům, aby se mohli chlubit hrdinskými činy pohádkového Tatínka, a tak se udělat doma trochu důležitějšími. A protože mu dětí přibylo, tak si řekl, že bude muset napsat ještě jednu knihu pohádek, zase o tatínkovi, i pro ni. A ta se jmenuje Tatínek 002 a samozřejmě, zase tam tatínek koná hrdinské činy. Však jsou všichni na obrázku, teď už i s Mimi, její maminka Petra ji tam přimalovala. A vůbec, malovala i všechny obrázky v téhle knížce, tak jako v té první, a dala si s tím zase velikou práci! Tak si je při čtení prohlížejte.

Kniha obsahuje patnáct pohádek pro malé i velké, které Arnošt Goldflam vymyslel a následně sepsal pro své děti, jistě však potěší i ty Vaše. Hrdinou všech je statečný tatínek. Knihu ilustrovala autorova žena.

Knížka 15 pohádek pro mladší školáky. Že mají děti sny daleko barevnější než dospělí a že se skoro každý podobá spíše pohádce, to jim lze jen závidět. A co víc - děti si své sny pamatují a dokáží je nádherně převyprávět. A právě dětské sny byly velkou inspirací pro oblíbeného autora pohádek o tatínkovi a jeho hrdinských skutcích (Tatínek není k zahození, Tatínek 002).

Když jsem se rozhodoval, čím budu, měl jsem o své budoucnosti často spory s mým tatou, nebo, jak bychom byli bývali tehdy v Brně řekli, s mým tatem. Ale pak jsem se mu v duchu omluvil, ponevadž jsem pochopil, že to se mnou myslel jen dobře. A pak jsem napsal povídky Tata a jeho syn. S maminkou jsem se nikdy nepřel, ta stála za mnou. Moje žena Petra mi vždycky říkala, proč taky nenapíšu něco o mamince. Jenže já jsem si myslel, že nemám, o čem bych psal, poněvadž zemřela brzo, ješte jsem ani neměl po maturitě. Ale jak šel čas, chyběla mi maminka pořád stejně a pořád se mi vynořovaly nějaké vzpomínky a nedaly se zaplašit. Tak jsem se nakonec rozhodl, že o ní taky musím napsat a při tom psaní jsem zjistil, že je toho víc, než jsem myslel, i když jsem si přitom hodně vymýšlel. A tak je tedy knížka na světe a moje milovaná maminka v ní ožívá, žije. A já na ni nikdy nezapomenu! Arnošt Goldflam, 2020

Dětství, roky dospívání i většinu dospělého života jsem prožil v Brně. A i když už nějakých šestnáct let bydlím v Praze, zůstalo Brno v mém srdci a ke každému místu, které tam znám a kde jsem něco zažil a měl známé, se váže nějaká historka, zážitek, sen… Všechno se mi vrylo tak hluboko do paměti, že to snad ani nejde vymazat. A tak jsem musel to, na co se pamatuju, ve své mysli přetavit a volně sepsat. Vznikla z toho tato novela, ve které parafrázuju, co jsem zažil i vymyslel. Do událostí pravdivých i nepravdivých, historek i snění vstupují brněnské postavy a figurky, známé i neznámé. Toto prostředí je kulisou pro život dospívajícího muže, kterým jsem taky trochu býval. Děkuji, že v tomto příběhu společně s hlavním hrdinou projdete nejen Brnem, ale zčásti také mým životem.

Praha byla odjakživa město zasvěcené magii. A přízraky nejrůznějších legend tu přežívají dodnes – stačí jen vědět, kde je hledat. Objevte taje českého hlavního města s Arnoštem Goldflamem, který zná jeho strašidla jako vlastní boty! Jaké tajemství ukrývá Praha ve svých neznámých zákoutích a podivných lidech? To nyní zjistíte i vy, milí čtenáři, a věřte, že až se příště půjdete projít Prahou, už se na ni nebudete dívat stejnýma očima.

Podivné strašidelné příběhy z ponurých šumavských hvozdů. Šumava je kraj nejen krásný, ale také tajemný – a někdy i hrůzný. Seberte odvahu a vydejte se do zdejších hustých lesů, projděte se ve stínu prastarých hor a navštivte zlověstně bublající bažiny! Průvodcem vám bude Arnošt Goldflam, v jehož podání ožívají podivuhodné příběhy a legendy. Kde lze narazit na lesní skřítky, co ukrývá slavné Černé jezero a proč je třeba mít se na pozoru před kouzelnými studánkami? To vše a ještě více zjistíte díky sbírce vyprávění, ze kterých bude příjemně mrazit děti i rodiče.

Příběh rodiny Sukových o tom, jak jednoho dne tatínek nepřijde v 16.38 hodin z práce domů, a začíná neobvyklé dobrodružství.

Známý herec a režisér, autor více než 50 divadelních her a několika knižních titulů pro dospělé, přichází letos už s třetí knížkou určenou dětem. Zatímco v jeho nejúspěšnější pohádkové knize s výmluvným názvem Tatínek není k zahození (obdržel za ni prestižní cenu Magnesia LITERA - za nejlepší knihu pro děti a mládež roku 2005), stejně tak jako v jejím volném pokračování s názvem Tatínek 002 (tato kniha obdržela Sukovu cenu udělovanou malými čtenáři nejoblíbenější knížce Noci s Andersenem), zachraňuje rodinu z prekérních situací odvážný tatínek, v nejnovějším hororovém příběhu je hlavním hrdinou chlapec Standa a jeho dva malí kamarádi. Autor vychází nejen ze své obliby uvedeného žánru, ale také ze zkušenosti, že děti se při sledování napínavých příběhů občas rády bojí. Kolik toho strachu musejí překonat sami knižní hrdinové a jejich rodiče, to se čtenáři dozví při čtení také z originálních ilustrací Lucie Lomové.

Od severního polárního kruhu přes moravskou megapoli až po království Tropikálů Přímořských, krajinami falešných proroků, rozumbradiček a uplakaných starců, tudy nás proveze vypravěč Arnošt Goldflam. Dvacítka jeho povídek, které ilustracemi doprovází autorova žena Petra, je barvitá jako prvomájový alegorický vůz. Když si jej však prohlédneme zblízka, poznáme, že za rozjásanými kulisami kraluje horor a figury z papírmaše jsou posmutnělé v předtuše zániku. Jak Vy tam bydlíte? Máte baráky z ledových kostek sestavený, iglú? Nebo co máte? A kde bych bydlela já? Nebo mám vzít stan, jak my říkáme — čum? A čím se stravujete? Chodíte na lov? Žijou tam u Vás tuleni nebo sledi a je jich dost pro všechny? A jak je to s medvědama?

Protagonisté Goldflamových příběhů, podobní hrdinům pikareskních příběhů a románů, se pravidelně dostávají do situací, kde je životní stereotypy už nechrání. Známé mizí a oni bloudí světem, který jejich trápením, nejistotám a nadějím nastavuje podivné a nesrozumitelné překážky a pro každého má uchystané zvláštní, i když často zároveň i banální překvapení. Lidé tu, snad vyjma dětí, skutečné východisko nehledají. A právě to se jim stává osudné.... celý text

Jedenáct povídek Arnošta Goldflama, dramatika, režiséra a filmového a divadelního herce, shrnuje většinu dosavadní autorovy prozaické práce.

Kniha tajemných, trochu strašidelných příběhů, které se odehrávají na různých místech Brna. Strašidelná dobrodružství a záhady orloje na náměstí Svobody, v parku v Lužánkách, Kapucínském klášteře nebo na brněnském nádraží.

Strašidla z dětství ožívají v zábavné i napínavé sbírce vyprávění Arnošta Goldflama. V dětství se člověk bojí skoro všeho – tmy pod postelí, pavouků na stropě, divných zvuků za oknem i souseda, který se stále kaboní jako bouřkový mrak. Někdy stačí noční vítr, který šeptá mezi větvemi, jindy podivný stín v koupelně. V hlavě se rodí příšery, přízraky a duchové, kteří jsou rázem jako opravdoví. Vydejte se na příjemně strašidelnou jízdu s příběhy, ze kterých bude mrazit děti i rodiče!

Dvě monodramata: Biletářka (obsazení - 1 žena); Jeden den (obsazení - 1 muž)

Melancholická, dojemná, ale i černá komedie o tom, co bylo dřív. Důchodce AG vzpomíná (tentokrát v těle mladé dívky) na to, co všechno jsme prožili, jak jsme se za bývalého režimu naučili létat, stát se neviditelnými, páchat sebevraždy a jak si třeba užít důchod. Děvčátko Veruna nás provází svým životem, svět její fantazie se prolíná se světem reálného socialismu, monology otce a matky se vracejí do minulosti, do časů vzájemné romantické lásky, zatímco další postava, Libor, s Verunou řeší problematiku šulina a kudy různí lidé čurají. Otec musí v práci vysvětlovat, proč na prvomájovém průvodu nemával mávátkem, a končí v blázinci – myslí si totiž, že je neviditelný. Nakonec se zabije skokem z okna – chtěl létat... Postavy se zdvojují, Veruna s matkou se snaží léčit smutek zpěvem a navštěvují socialisticky smýšlející učitelku zpěvu – ona a její písně jsou jakési průvodkyně celým dějem. Čas běží a z Libora a Veruny jsou teenageři a horlivě čtou zakázanou literaturu, Kafku i Rychlé šípy. Četba Kafkova Procesu se prolíná do reality, Matka si najde nového druha a Veruna se schází s kamarády, kteří milují zakázané knížky... Matka se stává ošetřovatelkou v blázinci a stará se o starého blázna považujícího se za Stalina, který ji chce fyzicky zlikvidovat. Po ulicích se šourá bývalý otcův šéf a Libor se v parku rozchází s Verunou... je to konec jejich vztahu, ale i jednoho smutného, ale i krásného bývalého světa...

Představení Činohry Národního divadla v Divadle Kolowrat.

Prkna, která znamenají svět, mohou být značně vratká. Respektive jsou světem, v němž realita přechází ve fantazii a sny. Stejně jako na scéně hrají herci někdy vědomě a jindy nevědomky v zákulisí i v osobním životě. To však neznamená, že to neprožívají. Naopak, zjitřené, mnohdy hyperbolizované pocity se přenášejí z divadla do civilu. Právě o této celoživotní schizofrenii Arnošt Goldflam ve svých Vratkých prknech s gustem vypráví.

V této knize nenajdete pohádky o princeznách, dracích a kouzelných prstenech. Pohádky po babičce vyprávějí o věcech a lidech, které často míjíme bez povšimnutí – o podivných ohryzcích v zapomenuté chatrči, o sirotcích, kteří najdou novou tetu, nebo o penzistovi, jenž se náhle vznese do oblak. Arnošt Goldflam s humorem a něhou ukazuje, že kouzlo se může skrývat i v obyčejnosti, v malých příbězích a zdánlivě nepotřebných věcech. Pohádky potěší děti od šesti let i jejich rodiče, kteří v nich najdou radost ze společného čtení i trochu inspirace k vlastnímu vyprávění.