Luděk Vacín Knihy

Autentický a vyčerpávající popis nejméně známých vyhlazovacích táborů nacistické éry. V letech 1942-1943 bylo pod krycím názvem akce Reinhard zplynováno přes jeden a půl milionu Židů ve vyhlazovacích táborech Belzec, Sobibor a Treblinka na území nacisty okupovaného Polska. Tuto operaci přežilo méně než 200 Židů. Jicchak Arad zaznamenává s využitím dosud přehlížených pramenů, například německých a polských úředních dokumentů a svědeckých výpovědí při procesech s nacistickými válečnými zločinci, úplný příběh těchto tří táborů smrti od výstavby v roce 1941 až do srovnání se zemí roku 1943. Popisuje jejich vzhled a uspořádání, průběh vyhlazování i činy esesmanů a ukrajinských strážných, kteří zajišťovali jejich provoz. Co je však nejdůležitější, Arad vypráví příběh obyvatel táborů smrti třebaže většina z nich žila pouze několik hodin po příjezdu , jejich hnutí odporu, vzpour a útěků, popisuje i podrobnosti každodenního přežívání těch, kdo byli ušetřeni okamžité smrti v plynových komorách. Aradovo dílo zachraňuje zkušenost obětí akce Reinhard před zapomněním a výmluvně svědčí o jejich tragédii.

Autorka, asyrioložka, se zaměřila na deset starověkých mezopotamských měst, která jsou zároveň i významnými archeologickými lokalitami (Ur, Ninive, Babylon). Každé město popisuje jednak z pohledu archeologa, a jednak z pohledu historika - asyriologa. Každá kapitola tak představuje výklad o archeologických vykopávkách v dané lokalitě, o vědcích, kteří zde kopali a nalézali věcné doklady o bohaté minulosti měst. Zároveň nás autorka zasvěcuje do historické úlohy každého města v dějinách Mezopotámie, zmiňuje významné panovníky a jejich zahraniční politiku v dané době. Významná část textu je věnována mezopotamské mytologii, jednotlivým bohům (Marduk, Ištar). Výklad je obohacen o úryvky z mezopotamské literatury. V závěru najdeme slovník pojmů a bibliografii. Deset významných starověkých mezopotamských měst pohledem asyriologa a archeologa.