Luděk Vacín Knihy

Autentický a vyčerpávající popis nejméně známých vyhlazovacích táborů nacistické éry. V letech 1942-1943 bylo pod krycím názvem akce Reinhard zplynováno přes jeden a půl milionu Židů ve vyhlazovacích táborech Belzec, Sobibor a Treblinka na území nacisty okupovaného Polska. Tuto operaci přežilo méně než 200 Židů. Jicchak Arad zaznamenává s využitím dosud přehlížených pramenů, například německých a polských úředních dokumentů a svědeckých výpovědí při procesech s nacistickými válečnými zločinci, úplný příběh těchto tří táborů smrti od výstavby v roce 1941 až do srovnání se zemí roku 1943. Popisuje jejich vzhled a uspořádání, průběh vyhlazování i činy esesmanů a ukrajinských strážných, kteří zajišťovali jejich provoz. Co je však nejdůležitější, Arad vypráví příběh obyvatel táborů smrti třebaže většina z nich žila pouze několik hodin po příjezdu , jejich hnutí odporu, vzpour a útěků, popisuje i podrobnosti každodenního přežívání těch, kdo byli ušetřeni okamžité smrti v plynových komorách. Aradovo dílo zachraňuje zkušenost obětí akce Reinhard před zapomněním a výmluvně svědčí o jejich tragédii.

Autorka, asyrioložka, se zaměřila na deset starověkých mezopotamských měst, která jsou zároveň i významnými archeologickými lokalitami (Ur, Ninive, Babylon). Každé město popisuje jednak z pohledu archeologa, a jednak z pohledu historika - asyriologa. Každá kapitola tak představuje výklad o archeologických vykopávkách v dané lokalitě, o vědcích, kteří zde kopali a nalézali věcné doklady o bohaté minulosti měst. Zároveň nás autorka zasvěcuje do historické úlohy každého města v dějinách Mezopotámie, zmiňuje významné panovníky a jejich zahraniční politiku v dané době. Významná část textu je věnována mezopotamské mytologii, jednotlivým bohům (Marduk, Ištar). Výklad je obohacen o úryvky z mezopotamské literatury. V závěru najdeme slovník pojmů a bibliografii. Deset významných starověkých mezopotamských měst pohledem asyriologa a archeologa.

Benno Landsberger (1890–1968) was an Assyriologist whose research and teaching decisively shaped the development of his field in the latter two thirds of the 20th century. The present work constitutes the first book-length study of Landsberger’s life and career. Focusing on his formative years, it is sought to answer the question of his motivation for the study of ancient Mesopotamia in the context of the cultural discourses of the day. In doing so, the work uncovers the personal background behind Landsberger’s concept of “Eigenbegrifflichkeit” of Babylonian culture, a foundational theoretical framework for further development of Assyriology as a modern scientific discipline. Additionally, the book presents and analyzes new evidence for Landsberger’s studies and work in Leipzig, relocation to Ankara, as well as his personal life before and during his Turkish exile. The volume also addresses in detail Landsberger’s relationship and enduring interaction with his students from the golden age of the “Leipziger Schule” of Assyriology. Drawing on a wealth of often hardly accessible archival, oral, and epistolary sources, the book offers a well-founded and contextualized account of Landsberger’s life and work in his European and Turkish periods. It is a welcome contribution to the historiography of Assyriology, providing much new knowledge as well as many stimuli for further research.