Kniha vznikala z přímých autorových zkušeností na severofrancouzské frontě v druhém roce první světové války a je "deníkem bojového mužstva", jak ji Barbusse v podtitulu nazval. Barbusse, který šel původně do války s nadšením, poznával její hrůzy a nesmyslnost i nespravedlivé rozdělenípovinností a utrpení. Žil s pěšáky hrozný život v zákopech za zvířecích podmínek a stálého nebezpečí. Vojáci nevěděli, zač bojují a proč jsou zabíjeni, viděli stát proti sobě stejně prosté lidi se stejnými zájmy. Zatím ulejváci mluvili v zázemí o vlastenectví, dělali se nepostradatelnými a na úkor války se obohacovali. V poslední kapitole knihy však již dospívají hrdinové Barbussovy knihy k prosté pravdě: že je třeba, aby se všechen lid postavil proti původcům nesmyslné imperialistické války; jen tak je jí možno zabránit. Doslov napsal Jan Otokar Fischer
Lucie Kalousková Knihy
V minulosti dlužníci velmi často končili ve vězení. Podobný osud potkal i Williama Dorrita. Ve věznici s ním vyrůstají i jeho děti - Fanny, Amy a Edward. Pro ně ale vězení neplatí a mohou je opouštět. Amy, zvaná Malá Dorritka, proto rodině vypomáhá jako švadlena. Přitom se seznámí s Arturem, který zjistí, že by Amin otec vězení mohl opustit…
Román z r. 1878, patřící do série Rougon-Macquart, je historií milostného citu, který sdílí mladá vdova spolu s ženatým lékařem, ošetřujícím její dcerku. Nepatří k autorovým typickým dílům, neboť jím prosvítá romantická lyrika v líčení pocitového pole hrdinů, s nímž je úzce spjato i impresívní zachycení Paříže. V četných rezonancích je evokována také psychologie dítěte, které s vysokou senzitivností čelí matčinu mileneckému vztahu.