Alexander J. Bělohlávek Pořadí knih

Kompaktní a přece čtivý výklad zevrubně rozebírá všechny možné aspekty výkladu mezinárodních smluv; dotýká se třeba výkladových pravidel mezinárodních smluv, povahy autonomního výkladu, metod použitelných při výkladu nebo závaznosti provedeného výkladu. Komplexní výklad přitom vychází a vhodně propojuje autorovu akademickou erudici s jeho praktickými zkušenostmi z mezinárodní arbitráže a advokacie. Kniha se opírá o mimořádnou rešerši dosavadní judikatury mezinárodních tribunálů a institucí i soudů národních, a to napříč právními systémy a jazykovými oblastmi. Mnohá rozhodnutí se přitom v české literatuře objevují a citují poprvé a často budou pro českého právníka objevná a inspirativní. Stejně bohatá je literatura k tématu, kterou autor využívá při komparativním pohledu na téma výkladu mezinárodních smluv. Monografické zpracování tohoto nelehkého tématu ocení akademici, studenti práv a obecně zájemci o mezinárodní právo veřejné. Bude jistě i prvním zdrojem informací pro soudce obecných soudů aplikujících normy vyplývající právě z mezinárodních smluv. Přivítají ji i pracovníci ministerstev, pracovníci a zástupci v mezinárodních organizacích a institucích a všichni, kdo se zabývají mezinárodními vztahy.

Praxe ukazuje, že více než v šedesáti procentech případů se v insolvenčních věcech díky globalizaci, jakož i volnému pohybu objevuje mezinárodní (přeshraniční) prvek, byť je tento latentní nebo složitě zjistitelný. Již předchůdce nařízení EP a Rady (EU) 2015/848 (nařízení Rady /ES/1346/2000) ukázal, že problematika insolvenčního řízení je v Evropě pilířem, ale též politickým prubířským kamenem justiční spolupráce. Jde o jednu z právně i ekonomicky nejdůležitějších, ale zároveň nejsložitějších oblastí. Navíc je prozatím jen okrajově známé, že nařízení EP a Rady (EU) 2015/848 o insolvenčním řízení se použije bez ohledu na to, zda je v insolvenční věci identifikován tzv. mezinárodní prvek a jeho aplikace jako přímo použitelného předpisu má přednost před insolvenční úpravou tuzemského původu. Nové insolvenční nařízení nyní použitelné na řízení zahájená od června 2017 navíc obsahuje řadu tuzemskému právu neznámých hmotněprávních a procesních institutů a mechanismů. Tento komentář podávaný v širším kontextu mezinárodních standardů použitelných na insolvenční řízení je prozatím nejrozsáhlejším komentářovým dílem, který byl k této problematice kdy vydán v Evropské unii.