Tea Olivová

Pseudonym neznámé autorky.

Tea se narodila v mé hlavě někdy kolem roku 2007. To je hezký letopočet. Je tedy o něco mladší než já. Myslím, že literární svět si zaslouží autory s poetickými jmény. Nejsem literátka z povolání, i když vzdělání na to mám, přesto si své civilní jméno nechám do svého civilního života.

Jaká Tea je? Má všechno, co já nemám: odvahu nezávislých, drzost mládí, fantazii bez hran, lehkost rozhodování, pregnantní vyjadřování, dlouhé husté vlasy a permanentně zasněné oči. Je spíš éterická než uchopitelná, nepraktická, upovídaná, ve všech směrech nenáročná a přesvědčivá. S ničím se moc nepáře a problémům se zdaleka vyhýbá. Nemá je ráda a neumí je řešit. Miluje hořkou čokoládu s mandlemi, samotu a teplo. Z okna se nejradši dívá na déšť. Ke své existenci potřebuje někoho z jiného těsta, někoho jako jsem já.

Jméno TEA je zkrácená verze jména TEODORIKA (dlouhá jména dnes stejně nejsou v módě).Vzniklo z mužského jména Teodor (také Theodor) a má svůj původ v řečtině. Překládá se ze dvou řeckých slov, prvním je „théos“ („Bůh“), druhým „dóron“ („dar“). Významem jména Teodor, řeckého Théodóros, je tedy „dar boží“, „dar od Boha“, také „chvála boží“. A to všechno souvisí s tím, že „dar psaní“ je talentem věnovaným mi shůry, za který nemůžu. Ale udělám všechno pro to, aby nebyl promarněn. Svátek má 23. října, ale slavíme ho spolu v létě.

OLIVOVÁ Vysadit olivovník není nic těžkého. Roste v teple, i na suchopáru plném kamení. Není náročný na vláhu, ale nesnáší mráz. Devadesát procent olivovníků je ve Středomoří. Začíná kvést v dubnu, ale trvá často několik desetiletí, než začne opravdu plodit. Sklizeň tradičně probíhá mechanicky, rukama, pomocí různého nářadí nebo holí. Olivy nelze jíst rovnou ze stromu nebo syrové jako jiné ovoce. To nejlepší z oliv je ukryté v oleji, který se z plodů dostává pod tlakem. Máme mnoho společného…