Max Bubakoff Knihy

Kniha se zaměřuje na ideu Moskvy jako Třetího Říma, kterou formuloval mnich Filofej v 16. století a která zůstává atraktivní dodnes. Tato myšlenka se projevovala různou intenzitou v různých obdobích a výrazně ovlivnila uměleckou tvorbu. Autor sleduje dvě hlavní linie – historickou a uměleckohistorickou. Přibližuje dobu vzniku Filofejovy představy, která souvisela s charakterem vlády ruského pravoslavného cara, jenž se stal ochráncem římské říše a pravé křesťanské víry. Kromě Filofeje se kapitoly věnují dalším duchovním myslitelům, kteří po pádu byzantské říše a osamostatnění ruské církve řešili vnitřní problémy Moskovie. Uměleckohistorické kapitoly se zaměřují na reflexi byzantského následnictví a Moskvy jako nového sakrálního centra v ruském umění a architektuře, včetně kontaktů mezi východokřesťanským a západokřesťanským světem, kde hráli důležitou roli řečtí emigranti usazení po dobytí Konstantinopole v Itálii. Myšlenka Moskvy jako Třetího Říma byla opět oživena v 19. století, kdy se spojovala s imperiálními ambicemi ruské monarchie a snahou carského dvora orientovat společnost k byzantské tradici.

Hodnocení správních reforem a krutovlády ruského cara Ivana Hrozného (1530-1584) prováděných k nastolení absolutistické vlády nad Ruskem v 16. stol. Publikace polského historika z roku 1986 aktualizovaná jejím překladatelem, českým historikem Pavlem Bočkem. Po vylíčení dějin Ruska od vítězství Rusů nad Tatary (r. 1480) následuje vlastní Ivanův životopis. Začíná správními reformami včetně ustanovení stálé státem placené armády (r. 1550) a končí jeho neúspěchy v zahraniční politice, na poli válečném i diplomatickém. Vlastní krutovláda je líčena ve 4. kapitole nazvané Opričnina. Jednalo o soustavu vládních opatření, jimiž chtěl car posílit centralismus a zlikvidovat opozici. Významnou roli v tomto směru sehrála nová vrstva vojenské šlechty - opričniků. Tito se stali vykonavateli perzekučních zásahů. Roku 1569 byl tak vyvražděn celý Tver, r. 1570 všech 45 tisíc obyvatel Novgorodu. Do obou měst bylo přesídleno na 11 tisíc lidí z dalekého okolí. Fotografie a mapky v textu, Ivanův rodokmen, přehled literatury, jmenný a místní rejstřík.

Země je v druhé polovině 21. století ve zbídačelém stavu. Probíhají války, Západní federace, Euroasijská aliance a nejrůznější hordy soupeří o moc. Lidé se dělí podle občanských kategorií a hovězí maso je nejcennější komoditou. U zbohatlíků jsou v módě pohřby ve vesmíru, kam mrtvoly a další odpad vyváží SGA, Space Garbage Agency. A na jednu z jejích lodí nás zavádí grafický román Space Trashers. Posádka Queen Camille je obskurním panoptikem, v jehož schopnosti věří snad jen naivní kapitán Braddock, který je typickým produktem manažerského brainwashingu. A to ještě netuší, že jim v cestě za úspěšným výklopem stojí zombifikovaný odpad, maniakální vesmírní piráti, bezcharakterní hlavouni a hlavně jejich vlastní neschopnost.

Matka s malou dcerkou na útěku. Chlapec, co nikdy nic nevyhrál. Lupič s taškou plnou peněz. Milenky procházející krizí vztahu. Policista, který pátrá po vrahovi svého kolegy. Slepec, co miluje bibli a vaření... Ti všichni se sejdou v půlnoční lince dálkového autobusu. Odvážíte se nastoupit? Vydáte se s těmito losery na cestu, nebo si tuhle linku raději necháte ujet a počkáte si na další? Komiks Linka představuje v dnešní době nečekaně nekorektní čtení. Nedělá si hlavu s ničím, s nikým, jemnocit tu jde stranou a zůstává pořádně „erková“ zábava.

Psychologický román s detektivními prvky z české kotliny popisuje řadu příběhů, které se záhy spletou do jednoho společného tragického osudu. Nicol, Sylvie, Renek, Dinča. To jsou hlavní antihrdinové moderní a divoké prózy českého autora s pseudonymem M. Bubakoff. Homosexuál, vydávající se za ženu, socioložka, které prorokuje smrt, mladík, jenž se jmenuje Ježíš... Uťápnutý manžel milující muže, který svou ženu nenávidí natolik, že se rozhodne pro vraždu a v neposlední řadě ukrajinský zabiják, neštítící se ničeho a nikoho. Tahle parta rozjede peklo, v kterém nikdo nezvítězí.