Sven Nordqvist Pořadí knih

Blíží se Vánoce a děda Pettson s kocourkem Fiškusem mají plno práce s přípravami na Štědrý den. Už je téměř všechno hotovo! Zbývá jen obstarat a nazdobit vánoční stromeček, napéct perníčky, vytrhnout podlahu a taky nakoupit vánoční lahůdky. A právě tehdy se stane to, co se stát nesmí. Děda Pettson uklouzne a ošklivě si poraní nohu. S bolístkou se nemůže vypravit do obchodu pro vánoční dobroty, a už vůbec ne do lesa pro stromeček. Co teď? Přece nebudou jíst ke štědrovečerní večeři zvadlou mrkev nebo zapomenutou plechovku sardinek! Byly by to zpackané Vánoce, kdyby k Pettsonovi nepřišla nenadálá návštěva, o které se mu s Fiškusem ani nesnilo. Podaří se jim vánoční atmosféru zachránit?

Fiškus se nudí a neví co by. Začne tedy popichovat dědu Pettsona k ztřeštěným nápadům. Fiškus během dlouhého a nudného odpoledne poňouká dědu k jedné zapeklitosti za druhou a nadšeně čeká, jak se s tím děda dokáže poprat. Děda má však nečekané eso v rukávu.

Starý Pettersson zachránil kohouta z hrnce a farma má najednou o jednoho obyvatele víc. Slepice jsou patřičně nadšené a obdivují nádherného kohouta s krásným opeřením a silným hlasem. Jenže Fiškus se nemůže spřátelit s kohoutem - nelíbí se mu, že slepice mají nového idola, a kohoutovo časté kokrhání mu také vadí, zejména brzy ráno. Protože se Petterssonovi a slepicím kokrhání líbí, musí Fiškus vymyslet nějakou lest...

Každičké ráno je to stejné. Děda Pettson si spokojeně pochrupuje zachumlaný v peřině, když vtom ho probudí prapodivné zvuky, které znějí asi takhle: bong-kchrrr-bong-kchrrr-bong-kchrrr. Kocourek Fiškus totiž dostal novou postel s báječným pérováním, na které se náramně skáče. Jenže Pettson už má toho jeho hopsání ve čtyři ráno plné zuby. Kdo má v takovém randálu spát? Jednoho dne děda kocourkovi pohrozí, že jestli s tím nepřestane, budou muset jeho postýlku odstěhovat jinam. A Fiškusovi to připadá jako dobrý nápad. Pak bude moct skákat na posteli kdykoliv se mu zachce! A tak si sbalí saky paky a odstěhuje se do kadibudky.Ale je to opravdu taková zábava bydlet sám?

Začal podzim a na Pettsona padly chmury. Podaří se kocourku Fiškusovi dědu rozveselit? Léto je nenávratně fuč, venku se ochladilo a za oknem panuje pochmurné počasí. Děda Pettson má špatnou náladu. Nechce se mu nic dělat — zrýt brambořiště ani nasekat dříví, natož hrát si s Fiškusem. Celé hodiny jen sedí u kuchyňského stolu, kouká a nespokojeně bručí. Fiškus se dědu snaží všemožně rozptýlit a vylákat ho k jezeru na ryby, jenže se mu to nedaří. Na Pettsona nic neplatí, ani když kocourek brázdí v kastrolu po kuchyňské podlaze nebo strčí dědovi do ruky šňůru s přivázanou rybí trofejí. Nakonec se rozhodne, že dědu přelstí a nastraží na něj past. Jenže to by nebyl Fiškus, aby u toho zase něco nevyvedl! Podaří se kocourkovi Pettsona nakonec rozveselit?

Lišky se přece nestřílejí! Na ty je potřeba vyzrát. Kocourek Fiškus a děda Pettson si spokojeně žijí na malebném statku uprostřed švédského venkova. Ovšem jejich život není ani zdaleka poklidný! O to se většinou postarají kocourkovy ztřeštěné nápady, dědovy povedené vynálezy nebo jejich nenechavé, všetečné slepice. Jenže teď jsou slípky v ohrožení! V okolí totiž řádí liška. Alespoň to tvrdí soused Gustavsson. „Ukradla mi slepici, příště ji bez milosti zastřelím!“ hromuje soused a s puškou přes rameno vypadá opravdu nebezpečně. „I vy dva byste měli být ve střehu, váš kurník jistě taky poctí svou návštěvou,“ varuje dědu s kocourkem. Jen ať si přijde, pomyslí si Fiškus, my ji ale rozhodně střílet nebudeme. Lišky se musí přechytračit! Vyplašíme ji tak, že k nám už nikdy nevkročí. A jak to nakonec celé dopadne? Kdo na koho vlastně vyzraje?

Voňavé dálky a romantika pod stanem v podání Fiškuse a Pettsona! Kocourek Fiškus objeví na půdě podivný buřtík, ze kterého se vyklube — považte — stan! Přesně takový, v jakém se spí, když člověk putuje po horských masivech a rybaří u jezera, zasní se Pettson. Dědu napadne, že by s kocourem mohli vyrazit na dlouhou túru kolem jezera, tam by se utábořili a on by při té příležitosti vyzkoušel svůj nový vynález. „Tak honem pojď, jde se!“ nemůže se dočkat kocourek. Jenže jejich plány zkříží povedená partička neodbytných slepic — ony přece nejsou žádný vosk. Jdou taky! Takže celá výprava možná skončí dřív, než pořádně začne… A když se do toho ještě přimotá obrovská štika a všetečný soused Gustavsson, je o zábavu postaráno!

Nač pěstovat zeleninu, která nikomu nechutná? Krásný jarní den přímo vybízí k práci na zahradě. Děda Pettson zryl půdu, zasel semínka a vysadil brambory. Filuta Fiškus, který s Pettsonem rozhodně nesdílel představu, že v zeleninové zahradě se má pěstovat zelenina, si zasadil své nejoblíbenější jídlo — masovou kuličku! Už se těšil, jak mu z jedné vyroste aspoň pět dalších (jako u brambor!), jenže… Zasadit je jedna věc. Ale uhlídat, aby ze sadby vůbec něco vzešlo, to je věc druhá, a jak se ukázalo, náramně zapeklitá! Zvlášť když se do toho zapletou nenechavé slepice, nenasytné prase a věčně přežvykující krávy.

Úvodní kniha celosvětově úspěšné švédské série konečně vychází v češtině. Spolu s Pettsonem v ní budeme péct palačinkový dort Fiškusovi k narozeninám. Přesněji řečeno k jedněm z jeho letošních narozenin. Kocourek totiž slaví třikrát do roka. Proč? Protože je to legrace. Na dort potřebujete vejce, mléko, máslo, cukr, sůl… a mouku. Jenže kde je mouka? Doma rozhodně ne — dokonce ani pod gaučem nebo v šatně. Je třeba dojet do obchodu, jenže kolo má píchlou zadní duši. Nářadí je v zamčené kůlně a klíč je… klíč je… Zeptejte se Fiškuse! Už teď je vám jasné, že upéct dort nebude jen tak. Ale v každém případě to bude legrace. Knížky ze série o Pettsonovi a Fiškusovi vyšly v neuvěřitelných pětapadesáti jazycích a celkem se jich zatím prodalo přes patnáct milionů výtisků.

Vyprávění o dědovi Pettsonovi a jeho zvláštním kamarádovi - roztomilém mluvícím kocourkovi Fiškusovi Na malém statku žil děda Pettson sám až do té doby, než od hodné sousedky dostal zvláštní dárek, malého neposedného kocourka. Získal tak milou společnost a zároveň skvělého kamaráda. A co víc, Fiškus se naučil mluvit. Pettson mu vypráví různé příběhy z dob, když byl Fiškus ještě malý. Tentokrát o tom, jak se ztratil a zároveň schovával před jezevcem, aby přitom nakonec získal další kamarády.