Blanka Carrière Pořadí knih (chronologicky)

V zuřící bouři se potácí žena s krvavým nápisem na ruce. Je naprosto zmatená a nic si nepamatuje déle než čtyři minuty. Bez jejího elektronického organizéru se jí vše po chvíli rozpadá… slova, tváře, zvuky, vzpomínky. Proč má na zápěstích stopy po provazech? Co znamenají její jizvy? Co ji pojí se šesti oběťmi, které kdosi před čtyřmi lety krutě mučil a skalpoval? Pro zkušenou policistku Lucii Henebellovou to měl být klidný večer. Místo toho ale začíná boj, který probudí démony z těch nejtemnějších hlubin.

Temný psychologický thriller, který vás bude pronásledovat i ve snech.Sandrine nenávidí samu sebe. Její tělo jí připadá moc velké, její tvář příliš nevýrazná. Je plachá, neklidná, a když na ni někdo zvýší hlas, hned se zakoktá. Jednoho dne však přijde on. Nabídne jí místo vedle sebe a svého syna. Místo v domě, kde chybí žena. Ta předchozí zmizela a všichni ji považují za mrtvou. Sandrine se ji snaží nahradit, jenže už nikdy nezmění skutečnost, že je druhá... A v den, kdy se první žena znovu objeví, se Sandrinin svět definitivně zhroutí... Nebo by s tím šlo ještě něco udělat?!

Nový román autora známých bestsellerů překvapí čtenáře dystopickým pohledem na svět, kde moc a elity neustále omezují prostor svobody ve jménu „obecného blaha“. Manipulativní techniky je nutí chovat se podle potřeb mocných, přičemž strach slouží jako nástroj kontroly. Každý krok je sledován a lidé jsou přesvědčováni, že vědí lépe, jak mají žít. Jakmile se jedinec vzepře a začne odhalovat mechanismy moci, je označen za vyvrhela nebo šiřitele „fake news“. Hlavní hrdina čelí těmto výzvám v mrazivém podobenství současné reality. Autor, Laurent Gounelle, se odklání od svých obvyklých pozitivních příběhů a v době pandemie covid-19 přináší obraz noční můry, z níž bychom se měli probudit. V textu se odráží myšlenky o tom, jak se lidé vzdávají svých svobod v důsledku strachu. Machiavelliho slova „Kdo ovládá strach lidí, stává se pánem jejich duší“ podtrhují, jak strach usnadňuje podřízení se autoritě. Čím déle je lidstvo udržováno v tomto stavu, tím více si zvyká na kontrolu.

Púrnimě je teprve šestnáct let. Po smrti své matky, stejně jako všechny indické ženy v jejím věku, čeká, až jí otec vybere manžela. Když ale potká Savitu, pozná, že existuje i jiný život, než jen manželství plné krutosti a opovržení. Narodily se odsouzené k celoživotnímu utrpení v neuvěřitelné bídě - jako všechny ženy v malých indických vesnicích. Nezáleží na tom, jestli je to sestra, manželka nebo matka. Zde je žena otrokyně. Púrnima a Savita ponížené, znásilněné a zmrzačené nacházejí útočiště v přátelství. Oheň naděje, který kdysi vzplanul v jejich srdcích, nezhasne. A čím víc si s nimi osud hraje, tím jasněji hoří...

Knížka z recyklovaného neběleného kartonu ukazuje, jak se z nakladených vajíček stane krásná modrá vážka.

Knížka z recyklovaného neběleného kartonu ukazuje, jak se z nakladených vajíček vylíhne beruška.

Farma zvířat je alegorický satirizující román George Orwella, ukazující formou bajky politické vztahy a děje mezi lidmi. Autor se důsledně vyhýbá vysvětlujícím komentářům, ale vzhledem k době napsání díla je nejzjevnější podobenství se stalinistickou degenerací Sovětského svazu. V příběhu se objevuje skupinka zvířat, která se vzbouří a vyžene lidi z farmy, na které žije, a vede ji sama. Jejich vláda se však postupně zvrhne v brutální tyranii. Tento román byl napsán v průběhu 2. světové války a vydán srpnu roku 1945. Ačkoliv nebyl do konce 50. let příliš úspěšným, dnes je jedním z nejznámějších děl autora, stejně jako např. antiutopický román 1984. Vydalo nakladatelství Index v roce 1981

Anně se přihodil zázrak. Po nehodě a dvou týdnech v kómatu je stále naživu. Je to snad příslib nového začátku? Šance začít znovu se svým synem a manželem? Na druhou stranu se však v té kratičké chvíli, kdy její život visel na vlásku, ocitla v tunelu… Tunelu plném černého světla, kde jí nějaký muž vyhrožoval smrtí… Od té doby je jí neustále v patách. Proč si vybral zrovna ji za svědka svých zločinů? Někdy je lepší se nevracet…

Jean-Marie Roughol strávil na ulici více než dvacet let. Když jednoho večera žebral před obchodem, navrhl projíždějícímu cyklistovi, že mu, než si nakoupí, pohlídá kolo. Ten cyklista se jmenoval Jean-Louis Debré. Z následujících setkání těch dvou se mezi bezdomovcem a bývalým francouzským ministrem vnitra a předsedou Ústavní rady zrodil zvláštní důvěrný vztah. Do té míry, že první z nich, souhlasil s nápadem druhého, aby napsal příběh svého života. Svědectví sedmačtyřicetiletého „dítěte ulice“ nic nezastírá ani nepřikrášluje. Na dlažbě devatenáctého pařížského obvodu, ve kterém prožil část dětství, i na chodnících super elegantní ulice Marbeuf, zažil Jean-Marie léta bídy a strádání: první pokusy o žebrání, první lásky, první přátelství, squaterské domy, vchody a východy metra, lavičky v parku a ty nejubožejší zaplivané hotely. Svědectví o drsné realitě lidí žijících na ulici přináší čtenářům nejen pohled do světa násilí, strachu a bídy, ale i příběhy solidarity a kamarádství…

Když se Elizabeth Bennetová poprvé setká s panem Darcym, starým mládencem a zároveň výhodnou partií, zdá se jí nafoukaný a odtažitý. A také lhostejný k její osobě, přestože je Elizabeth hezká, temperamentní a bystrá. Když Elizabeth navíc zjistí, že se Darcy zapletl do komplikovaného vztahu svého přítele Bingleyho a její milované sestry Jane, její antipatie vůči němu jen vzrostou. Dochází k řadě nedorozumění a vypukne skandál, ale přitom také rozkvete láska. Elizabeth i Darcy pochopí pošetilost svých předsudků a poučí se, že první dojem nemusí být vždycky ten správný. V angličtině, pro čtenáře, kteří se učí anglicky.