David Weiner Pořadí knih (chronologicky)

Nová kniha v Česku mimořádně oblíbeného spisovatele a rovnou ve světové premiéře. Tuvia Tenenbom dokáže odkrývat nešvary dnešního světa jako málokdo, trefně, tvrdě, ale s vtipem a nadhledem. Tentokrát strávil rok mezi lidmi, o kterých celý svět mluví jako o těch nejhorších kreaturách na planetě, kteří páchají to nejhorší zlo. Jací jsou doopravdy? Co dělají? A co chtějí? Vítejte mezi židovskými osadníky na Západním břehu, v zemi, která patří… Bůh ví, vlastně komu. Chtějí ji Palestinci a vlastně i Židé. Žijí zde ti i oni. O osadnících všechna média píšou, ale nikdo mezi nimi nestrávil takovou dobu jako Tenenbom. Jsou osadníci opravdu izraelští ďáblové a jejich sousedé palestinští andělé? Setkává se s šílenci, falešnými proroky i těmi pravými, vizionáři i farmáři, Židy i Araby. Těm všem klade chytré i zdánlivě naivní otázky, aby je vyprovokoval – což se mu často daří – a zjistil, co si doopravdy myslí. Následně, pokud zrovna nesleduje íránské rakety na obloze, skládá obrázek, ktery je neobyčejně vtipnou a zároveň alarmující zprávou o Izraeli a Palestině, o světě osad na Západním břehu, nebo – chcete-li – v Judeji & Samaří. V době, kdy izraelsko-arabský konflikt hýbe světem Tuvia Tenenbom přichází s knihou, která má sílu otevřít oči. Za vším jeho vtipem jsou totiž často překvapující i kruté pravdy. Jestli Tuvia Tenenbom totiž něco není, pak není politicky korektní.

24. únor 2022, den, který změnil Evropu i celý svět. V dramatickém, přesvědčivém a dechberoucím vyprávění o zlomovém okamžiku naší doby podává světoznámý reportér Guardianu a autor několika bestsellerů Luke Harding zprávu o ruské invazi na Ukrajinu z první ruky. Když Putin zahájil brutální útok proti nezávislé zemi, Harding byl přímo na místě, v Kyjevě. Nesmyslné násilí ovšem narazilo na ohromující vzdor – mimo jiné od bojujícího prezidenta Volodymyra Zelenského – a neskutečnou odvahu lidí, kteří byli a jsou připraveni riskovat vše, aby si zachovali svobodu pro sebe i svůj národ.Kniha přináší pronikavý popis historie, kterou stále žijeme. Zaznamenává hlavní události, místa i postavy největšího konfliktu v Evropě od druhé světové války. Sledujeme zvěrstva v Buči, zoufalý vzdor Mariupolu i děsivou ruskou hru v Černobylu. Máme možnost nahlédnout do zákulisí rozhodování Západu i do myšlenkových pochodů diktátora z Kremlu. Harding zachycuje klíčový okamžik dějin s otevřeností, nadhledem a neochvějným zaměřením na lidské příběhy vržené do víru monumentálního boje.

V Česku oblíbený spisovatel dokáže odkrývat nešvary dnešního světa jako málokdo, trefně, tvrdě, ale s vtipem a nadhledem. Léta jezdí po planetě z místa na místo a sleduje proměny společnosti. Děje se to skoro všude. V New Yorku, Berlíně, Sydney, Tel Avivu… Z kdysi tolerantních liberálů se stali uječení progresivisté, kteří nade vše milují diktovat ostatním, co mají dělat, jak mají žít a co si mají myslet. A taky o čem se smí mluvit, protože politická korektnost vládne době. Do toho se pak promítá jedna pravda stará tisíce let: Židé nejsou zrovna v oblibě. Proč tomu tak je? Odpovědi nejen na tuhle otázku hledá Tuvia Tenenbom nejen na Západě, ale i na hranicích s Gazou, v Saúdské Arábii či na Ukrajině. A samozřejmě i v Česku. Setkává se s politiky, novináři, aktivisty, uprchlíky, celebritami, brněnskou židovskou muslimkou, černochy, Araby, aboriginci, nácky, anarchisty… Těm všem klade chytré i zdánlivě naivní otázky, aby je vyprovokoval – což se mu často daří – a zjistil, co si doopravdy myslí. Následně skládá obrázek, který je neobyčejně vtipnou a zároveň alarmující zprávou o dnešním světě. Jestli Tuvia Tenenbom opravdu něco není, pak rozhodně politicky korektní. Jeho kniha je plná zábavných dialogů i pronikavých pozorování. Za vším tím vtipem jsou ale často překvapující i kruté pravdy, o kterých bychom raději nevěděli. Tenenbom není ani levičák, ani pravičák, chce zkrátka znát pravdu. A tak dráždí úplně všechny.

Autorka milionového bestselleru Včelař z Aleppa přichází s dalším napínavým románem. Neobyčejně silný a hluboký příběh o odvaze změnit život, o lásce k dítěti, která překonává oceány, o lásce k muži, která vám pomůže zapomenout, a o víře, že všechno na světě má smysl a záleží na tom, jací jsme. Niša v sobě našla sílu zdolat nástrahy a bolesti, které jí nachystal osud, a vydala se daleko za hranice svého malého světa, aby se mu postavila. Musela se při tom vzdát nejcennějšího, co měla, aby změnila již předem nalinkovaný život. Našla svobodu i štěstí. Jenže jako krásný pták, letící svobodně na nebi, který se lapí do pytlácké sítě, se i Niša dostává do pasti. Můžeme uniknout svému osudu? Není svoboda otroctvím? Co všechno má smysl obětovat? Jsme takoví, jak nás vidí ostatní? Kolik toho člověk musí ztratit, aby něco získal? A kolik toho dokážeme ztratit? Jako v detektivním a tajemstvími opředeném vyprávění rozplétáme kousek po kousku, krok za krokem, vrstvu po vrstvě, vlákno po vláknu spletitý přiběh Niši a skládáme její život jako mozaiku. Skrze oči, myšlenky a pocity jejích nejbližších před námi vyrůstá obraz neobyčejně silné ženy, jejíž život má sílu inspirovat lidi kolem sebe a měnit sebe samé k lepšímu.

Izrael je geograficky malá země, která ale už celá desetiletí zůstává středobodem světové politiky a hýbe dějinami. Trvalá pozornost světových médií i veřejnosti rozdělila společnost na celé planetě na dva nesmiřitelné tábory. Jedni Izrael z duše nenávidí, druzí ho bezmezně milují. I když se zdá, že každý má na židovský stát vyhraněný názor, kolik lidí ale skutečně zná fakta?Izraelská producentka a aktivistka Noa Tishby, která žije v USA, předkládá zbrusu nový a svěží pohled na zemi, jež rozděluje svět. Její neotřelý portrét Izraele nabízí originální vysvětlení mnoha nejasností a překroucených skutečností, vyvrací lži a polopravdy.Je Izrael rasistický stát, nebo jediná demokracie a ostrůvek svobody na Blízkém východě? Kdo chce mír na Blízkém východě a kdo ne? Kdy se objevil palestinský národ? Proč je moderní nesnášet Izrael?Noa Tishby poutavě popisuje vznik, vývoj i současnost své země a umně splétá rodinné a osobní zkušenosti s útržky historie a politiky. A předkládá obraz Izraele tak, jako to možná dosud ještě nikdo neudělal.

Oblíbený český spisovatel přichází s novou knihou, ve které se vydává na nejtěžší cestu svého života – do ortodoxního světa Židů v Jeruzalémě, kde sám vyrůstal. Po letech strávených v liberálním New Yorku se rozhodl znovu prozkoumat prostředí, které opustil, a klást otázky, které ho trápily. Zjistil, že jeho bývalí rabíni by si v dnešním "liberálním" světě poradili, a tak se vrátil, aby se ptal, proč se židovští muži nesmí dívat na ženy. Tuvia klade řadu dalších provokativních otázek: Jak to, že někteří ortodoxní Židé neznají Bibli? Proč uctívají rabína víc než Boha? Proč se muži nesmějí dívat na ženy a ženy na muže? Jaký je důvod středověkého oblečení a co se stane po vzkříšení? Aby našel odpovědi, procházel Jeruzalémem, navštěvoval školy, hroby a mluvil s lidmi různých společenských vrstev. Jeho otázky vyprovokovaly otevřené diskuse, díky nimž odhalil skutečné názory a postoje. Tuvia skládá zábavný a "politicky" nekorektní obraz dnešního života ortodoxních Židů, plný vtipných dialogů a pronikavých pozorování. Na této cestě hledá také sám sebe.

Skutečný příběh dvou protidrogových agentů ze světoznámého seriálu NARCOS odpovědných za dopadení Pabla Escobara. Javier Pena a Steve Murphy léta pronásledovali velké i malé drogové pašeráky. Pak ale dostali největší úkol ve svém životě: dopadnout v Kolumbii Pabla Escobara, největšího narkobarona světa. Jejich pátrání umělecky ztvárnil seriál Narcos. Nyní ale vůbec poprvé oba agenti sami vyprávějí skutečný příběh, jak dostali muže, který vybudoval impérium, rozpoutal teror a má na rukou krev tisíců lidí. Kniha vás zavede do zákulisí drogových kartelů a masivní operace na dopadení muže, který se zdál nedotknutelný. Odvážní agenti Pena a Murphy byli přímo v centru dění: v operačních místnostech, na základnách, v nepřátelských ulicích i uprostřed džungle. Riskovali život, aby Escobara dostali.

Autentický a sugestivní příběh o ztrátě domova a síle zármutku, lásky a odvahy, o lidskosti a nezlomné naději na nový začátek. Milionové syrské Aleppo je prozářené sluncem a vůní oliv a pistácií. Klidný a spokojený život tu prožívá i včelař Nuri a jeho žena Afra, obklopeni rodinou a přáteli, dokud se nestane nepředstavitelné a nepřijde všeničící hrůza. Ti předvídavější odešli včas, ale Nuri se nedokázal vzdát rodného města, svých včel a života, který znal. Za svoji nerozhodnost však zaplatí strašlivou daň. Přijde o syna a jeho manželka o zrak. Jako bezdomovci spolu putují rozvráceným světem a snaží se vypořádat s bolestí z nevýslovné ztráty i s nebezpečími, která by přemohla i ta nejstatečnější srdce. Kniha obdržela ocenění The Aspen Words Literary Prize, byla vybrána do BBC Radio 2 Book Club Choice 2019 a do Richard & Judy Book Club Choice 2020. Stala se také bestsellerem Amazonu a bestsellerem The Sunday Times. Dosud se prodalo více než milion výtisků.

15. července 1942, středa Pamatuj si tenhle den; pamatuj si ho dobře. Od dnešních 8 hodin jsme uzavřeni v ghettu. Tady teď žiju. Svět je ode mě oddělen a já jsem oddělena od světa. Renia, mladá dívka z Polska, sní o tom, že se stane básnířkou. Když v roce 1939 napadne její zemi Sovětský svaz a Německo, její svět se roztříští. Oddělená od matky prchá z Přemyšli před bombardováním, přihlíží mizení židovských rodin a stává se svědkem vzniku ghetta. Navzdory hrůzám války nachází Renia krásu ve svém psaní a poprvé se zamilovává. Se Zygmuntem si vymění první polibek těsně před tím, než jejich město dobydou nacisté. Zygmunt napíše poslední, srdcervoucí zápis do Reniina deníku. Reniin deník, objevený po sedmdesáti letech, je považován za klasiku literatury o holocaustu. Renia Spiegel je označována za „polskou Annu Frankovou“. Její psaní je mimořádným svědectvím o hrůzách války, ale také o životě, který může existovat i v nejtemnějších dobách. Renia se narodila ve východním Polsku v roce 1924 a začala si psát deník v lednu 1939. Válka ji oddělila od matky a přivedla ji do Přemyšle, kde zažila brutalitu Sovětů a později nacistů. V létě 1942 se musela ukrývat, aby se vyhnula deportacím do vyhlazovacích táborů. Nacisti její úkryt objevili a zastřelili ji, když jí bylo čerstvě osmnáct let.

Počátkem 80. let se na opuštěném pobřeží Rudého moře v Súdánu otevřelo luxusní turistické letovisko. Lákalo potápěče a návštěvníky z celého světa. Nikdo z rekreantů ovšem netušil, že zdejší personál tvoří špioni pracující pro Mosad, izraelskou tajnou službu. Přes den se věnovali hostům, v noci pracovali na gigantické a nebezpečné tajné operaci, která trvala několik let. Díky ní se povedlo zachránit tisíce etiopských Židů, kteří uprchli před válkou a zůstali trčet v nepřátelské muslimské zemi. Příběh vypráví Gad Šimron, novinář, ale především sám agent Mosadu a přímý účastník tajné akce z falešného potápěčského resortu. Nervy drásající skutečné drama líčí napínavým stylem, ale nešetří ani ironií a popisem civilizačního střetu, který Izraelci v Africe zažívali. Příběh obživl nedávno díky filmové společnosti Netflix, která podle něj natočila film „Red Sea Diving Resort“, který režíroval a napsal Gideo Raff, spolutvůrce seriálu Homeland a tvůrce izraelského seriálu Hatufim.

Objednali si u něj krásnou knížku o Německu, protože si mysleli, že je mají všichni obdivovat. Jenže se přepočítali, když na scénu vstoupil fenomenální Tuvia Tenenbom. Ten rozložil Němce na prvočinitele a atomy, dokáže nahlédnout pod povrch a odhalit věci, které jiní nevidí. Například, že zářivý design, jímž se Němci honosí, skrývá temnou minulost. Nezapomněli dnešní Němci na šest milionů mrtvých Židů? A jaké vlastně jsou? Aby se dopátral odpovědí, procestoval Německo křížem krážem a mluvil se stovkami lidí – od obyčejných občanů po politiky, od aktivistů po průmyslové magnáty, od narkomanů po hoteliéry, od nácků po sluníčkáře, od rabínů po imámy. Klade jim chytré i naivní otázky, aby je vyprovokoval, což se mu často daří, a skládá tak obraz o dnešním Německu, zemi, k níž vzhlíží celý svět. Tenenbom není politicky korektní; jeho kniha je plná zábavných dialogů a pronikavých pozorování, která odhalují překvapující a kruté pravdy, o nichž bychom raději nevěděli. Není ani levičák, ani pravičák, chce jen znát pravdu, což dráždí všechny.

Tato knížka se stala literární senzací, přinášející nový, překvapující a znepokojující pohled na dění v nejsledovanějším koutě planety. Je vtipně napsaná, takže se budete válet smíchy. Izrael, jako jediná demokracie Blízkého východu, není vnímán Západem tak, jak by měl být. Proč Evropané považují Palestince za ty "dobré" a podporují je tak jako nikoho jiného? Tuvia Tenenbom se rozhodl zjistit pravdu. Jako Žid by však nedosáhl daleko, a tak se ve Svaté zemi vydává za Němce, novináře Tobiho, čímž získává důvěru širokého spektra lidí. Od palestinských politiků po beduíny, liberální Izraelce, konzervativní jestřáby, křesťanské mnichy, židovské osadníky, ultraortodoxní Židy až po pouliční prostitutky a evropské levicové aktivisty – všichni mu sdělují své názory. Tenenbom klade chytré i naivní otázky, aby vyprovokoval upřímné odpovědi, a skládá tak obrázek o dnešním Blízkém východě i Evropě. Jeho kniha je plná zábavných dialogů a pronikavých pozorování, která odhalují překvapující a často kruté pravdy. Tenenbom není politicky korektní; jeho cílem je znát pravdu a dráždí všechny strany. Tato kniha osvětluje dění na Blízkém východě jako žádná jiná.

Je vtipný jako Borat, chytrý jako Woody Allen, neodbytný jako Michael Moore. To je Tuvia Tenenbom. Po úspěchu na knižním trhu v Izraeli a Německu, kde jeho knihy zapůsobily jako zjevení a staly se bestsellerem, má nyní i český čtenář možnost seznámit se s fenomenálním Tuviou Tenenbomem. Izraelsko-americký novinář, spisovatel a dramatik procestoval Ameriku křížem krážem, mluvil se stovkami lidí, od politiků po bezdomovce, od ropných magnátů po aktivisty, od indiánů po černochy, od Židů po bílé rasisty. Klade jim chytré i zdánlivě naivní otázky, aby je vyprovokoval – což se mu často daří – a zjistil, co si doopravdy myslí. Následně skládá obrázek, který je neobyčejně vtipnou a zároveň alarmující zprávou o stavu dnešní americké společnosti. Jestli totiž Tuvia Tenenbom něco není, pak rozhodně není politicky korektní. Jeho kniha je plná zábavných dialogů i pronikavých pozorování. Za vším tím vtipem jsou ale často překvapující i kruté pravdy, o kterých bychom raději nevěděli. Po přečtení této knihy se už nebudete divit, proč v USA zvítězil Donald Trump. Tenenbom není ani levičák, ani pravičák, chce zkrátka znát pravdu. A tak dráždí úplně všechny.

Fenomenální Tuvia Tenenbom, kterého český čtenář poznal díky úspěšné knize “Všechny jejich lži”, je zpátky. Ve své nové knížce si posvítil na uprchlickou krizi v Německu. Jak se z národa, který byl před 70 lety ztělesněním zla, stala reklama na dobro? A není to celé jen jedna velká PR akce, jak vylepšit obraz Němců před celým světem? Izraelsko-americký novinář, spisovatel a dramatik procestoval Německo křížem krážem, mluvil se stovkami lidí, od obyčejných lidí po spisovatele, od členů radikálních hnutí Pegida a strany AfD po vládní politiky, od zelených sluníčkářů po krajně pravicové vyvrhele, od LGBT aktivistů po kapitány automobilového průmyslu. A samozřejmě se vypravil mezi uprchlíky samotné, aby zjistil, jak se jim v té nové zemi zaslíbené žije. Těm všem klade chytré i zdánlivě naivní otázky, aby je vyprovokoval – což se mu často daří – a zjistil, co si doopravdy myslí. Následně skládá obrázek, který je neobyčejně vtipnou a zároveň alarmující zprávou o dnešním Německu a celé uprchlické záležitosti. Jestli totiž Tuvia Tenenbom něco není, pak rozhodně není politicky korektní. Jeho kniha je plná zábavných dialogů i pronikavých pozorování. Za vším tím vtipem jsou ale často překvapující i kruté pravdy, o kterých bychom raději nevěděli. Tenenbom není ani levičák, ani pravičák, chce zkrátka znát pravdu. A tak dráždí úplně všechny.