Jaroslava Bednářová Pořadí knih

Kniha přináší 98 druhů dřevin, jejichž vyobrazení jsou převzata ze starých herbářů, počínaje kolorovanými dřevoryty ze 16. století. Většina ilustrací pochází z rostlinopisů z konce 18. a 19. století, jejichž velkou předností je botanická věrnost a dokonalá technika zpracování. Herbář se snaží ukázat využití dřevin především se zřetelem k lidovému léčitelství, ale dotýká se i dalších oblastí. Stromy a keře přinášejí daleko širší užitek, mají svou historii a osudy. Věděli jste například: - že na poporodní bolesti se doporučoval odvar z bukvic se šalvějí; - že z našich javorů lze získávat cukr, což se v roce 1811 začalo zkoumat dokonce pod dohledem císařské komise; - že teplé obklady z odvaru jedlových šišek vytahují ven bradavice; - že čaj z fíků pomáhá při kašli, nachlazení, bronchitidě, čistí ledviny a močové cesty od písku a že o fíkových obkladech je psáno ve Starém zákoně; - že odvarem z květů šeříku se má kloktat při angíně a oteklých mandlích; - že z jehličí borovice se vyráběla "vlna" na přikrývky?

Rostliny jako jídlo, rostliny jako lék – dvě samozřejmá spojení, která tvoří jeden celek. Apatyka na talíři se snaží ukázat, jak moc je tato sounáležitost těsná. Tak může někoho překvapit, že – bršlice kozí noha není otravný plevel na zahradě, ale je to tradicí uznávaný lék s diuretickými a krev čistícími účinky, který chválí i abatyše Hildegarda, a navíc si na bršlici pochutnáme v polévce, karbanátcích nebo pomazánce; – meloun patří nejen do žaludku, ale také jako zkrášlovací prostředek na tvář „škaredých slečen, neboť krásné toho nepotřebují“, jak říká P. O. Matthioli, autor proslulého herbáře; – chmel není jen zásadní surovina do piva nebo pro farmaceutický a kosmetický průmysl, ale dříve se mladé chmelové výhonky z jara prodávaly na trzích a jako chřest jej připravovala i Magdalena Dobromila Rettigová; – jetel není jenom pícnina, ale také surovina na květový jetelový med a součást méně obvyklých špenátů.

Již od vynálezu knihtisku v 15. století se nejrůznější herbáře, bylináře a knihy lékařské těšily velké oblibě a hned vedle Bible byly součástí domácností a rodinného dědictví. Zdobily je stále dokonalejší ilustrace, které se v průběhu 18. a 19. století staly díky malířské a tiskařské technice opravdovými uměleckými díly. Z obdivu ke starým herbářům, z úcty k pozorovacím schopnostem předchozích generací vznikl i Herbář aneb od anděliky k žindavě. V knize ožívá na mistrných vyobrazeních 161 bylina využívaná v tradiční medicíně k léčení. Vedle estetického zážitku přináší kniha řadu zajímavých rad, tipů a praktických doporučení, učí léčivky poznávat, sbírat a užívat, snaží se probudit hlubší zájem o vlastní fyzické i psychické zdraví v souladu s přírodou. Součástí publikace jsou přehhledné tabulky: co, kdy a jak sbíráme, použitelné recepty i mnohdy bizarní úryvky ze starých herbářů.