Jiří Valoch Knihy

Vybral a sestavil Petr Dorůžka. I. Po stopách progresivního rocku (Petr Dorůžka) II. Brian Eno / Kam se ztratila rocková avantgarda (Petr Dorůžka) III. Industriální rock / Znovuzrození avantgardy (Josef Vlček) IV. John Cage, Laurie Anderson a jejich historky (Petr Dorůžka) V. Hlavou proti zdi (Jaroslav Šťastný) Život Johna Cage Post Scriptum Několik náhodných komentářů VI. Mezi hudbou minimální a populární (Petr Dorůžka) VII. Estetika hudebního minimalismu (Petr Kofroň) VIII. Fluxus (Petr Rezek) IX. Minimální a konceptuální umění (Jiří Valoch) X. Od nového ke starému (Petr Kofroň) XI. Quax Ensemble (Václav Zahradník) XII. Vzniká nová audiovizuální kultura? (Bohuslav Blažek) XIII. Jazzové záhumenky (Lubomír Dorůžka)

Eduard Ovčáček je velká monografie všestranného umělce (malíře, grafika, kolážisty, lettristy, autora vizuální a konkrétní poezie, tvůrce instalací a akcí), též výtvarného pedagoga (léta působícího na Ostravské univerzitě, předtím na Palackého univerzitě v Olomouci), v neposlední řadě organizátora uměleckého života po celénaší zemi (iniciátorem vzniku bratislavské skupiny Konfrontace, později pak Klubu Konkretistů, pořadatelem a účastníkem řady workshopů a sympozií). Je nositelem řady ocenění, zejména za svou grafickou tvorbu. --------------------------------------------------------------------------------

Kniha experimentální poezie vizuálního umělce Jiřího Valocha Bílé listy byla původně připravena k vydání pro brněnské nakladatelství Blok v roce 1968. Vydání publikace však překazila srpnová invaze a následná normalizace na přelomu 60. a 70. let. Kopie strojopisu se dochovala v archivu J. H. Kocmana, umělce a Valochova dlouholetého přítele, nebyla faksimilována, ale nově přesázena. Při sazbě bylo maximálním způsobem respektováno autorské rozvržení textu, primárně tam, kde bylo nositelem významu básní. Rukopis je vydán v původním znění, neprošel žádnou novou autorskou revizí nebo jinými typy redakčních zásahů. Doprovází ho teoretická stať Jana Pavlíka (Jiří Valoch), poprvé otištěna v angličtině (v překladu Gerty Pospíšilové, ředitelky Domu umění města Brna a životní partnerky Jiřího Valocha) v roce 1975 v italském nakladatelství Benjamina Carrucciho jako úvod k Valochově první monografii Poesia Visiva.Publikace vychází sice se zpožděním neuvěřitelných čtyřiceti sedmi let, nikoli však jako kritická edice archivních pramenů, ale jako „živá“ kniha žijícího autora.

Kniha experimentální poezie vizuálního umělce Jiřího Valocha Bílé listy byla původně připravena k vydání pro brněnské nakladatelství Blok v roce 1968. Vydání publikace však překazila srpnová invaze a následná normalizace na přelomu 60. a 70. let. Kopie strojopisu se dochovala v archivu J. H. Kocmana, umělce a Valochova dlouholetého přítele, nebyla faksimilována, ale nově přesázena. Při sazbě bylo maximálním způsobem respektováno autorské rozvržení textu, primárně tam, kde bylo nositelem významu básní. Rukopis je vydán v původním znění, neprošel žádnou novou autorskou revizí nebo jinými typy redakčních zásahů. Doprovází ho teoretická stať Jana Pavlíka (Jiří Valoch), poprvé otištěna v angličtině (v překladu Gerty Pospíšilové, ředitelky Domu umění města Brna a životní partnerky Jiřího Valocha) v roce 1975 v italském nakladatelství Benjamina Carrucciho jako úvod k Valochově první monografii Poesia Visiva.

Zorka Ságlová (1942–2003), malířka, textilní výtvarnice, zpracovává ženské vidění světa odlišným způsobem – je známá svou dlouhodobou orientací ke geometrické tvorbě komponované z nejrůznějších elementů. Nedílnou součást její práce ovšem tvoří i land artové akce s výrazným ženským prvkem z přelomu 60. a 70. let, spojené s okruhem Křižovnické školy a skupiny Plastic People (Kladení plín u Sudoměře aj.). Ke geometrickému tvarosloví se Ságlová dostala skrze proces tkaní a vazbu tkaniny, která přenesením na plátno získala vlastní rytmus. V 70. letech pokračuje v možnostech geometrické strukturální malby a navíc sama pro sebe rozvíjí archetyp králíka, který je pro ni průvodcem po krajině a prostředníkem mezi nebem a zemí, který vytváří ale i zároveň narušuje geometrické systémy. Komplexní výstava Zorky Ságlové je připravena v koncepci Milana Knížáka a Jiřího Valocha. Monografie vychází u příležitosti výstavy: – Národní Galerie v Praze, Sbírka moderního a současného umění, Veletržní palác, 27.–-9. 4. 2006 – Moravská galerie v Brně, Pražákův palác, 2. 11. 2006–28. 1. 2007

Jedna z mála přehledných příruček-katalogů, poskytujících čtenáři základní přehled o historii a vývoji české kresby ve sledovaném období s akcentem na experimentální přístupy, kterým doposud nebyla v odborné literatuře věnována příliš velká pozornost (konceptuální a projektová kresba, vizuální poezie, autorské knihy).

Obsáhlý katalog ke stejnojmenné výstavě, která se uskutečnila roku 1997 v Oblastní galerii v Jihlavě.