Hovhannes Thumanjan

Hovhannes Thumanjan, též Ovanes Tadevosovič Tumanyan, rusky: Ованес Тадевосович Туманян, arménsky: Հովհաննես Թադևոսի Թումանյան (*19.2.1869 — †23.3.1923) byl arménský básník a organizátor literárního a společenského života, v letech 1912–1921 předseda Kavkazského sdružení arménských spisovatelů. Narodil se v rodině duchovního. Rod Thumanjanů pocházel z větvě arménského knížecího nachararského rodu Mamikoňanů. Dostal základní vzdělání v Džalal-Ogli a pokračoval na škole v Tiflisu (dnes Tbilisi), nicméně kvůli finančním potížím byl však v roce 1887 nucen ji opustit a jít pracovat na Arménský národní soud v Tiflisu a později do arménského vydavatelského svazu. Psát začal v 80. letech 19. století, spolupracoval s arménskými novinami a časopisy. V roce 1899 založil v Tiflisu literární kroužek Vernatun, jehož členy byli arménští básníci, spisovatelé, malíři a skladatelé. Byl známý jako veřejný činitel, dvakrát byl vězněn carskou vládou. V letech 1912—1921 byl předsedou Kavkazského svazu arménských spisovatelů, v letech genocidy Arménů pomáhal běžencům ze Západní Arménie (za což byl vyznamenán národním titulem Básník všech Arménů), vystupoval za příměří v arménsko-gruzínské válce roku 1918. Po sovětizaci Arménie vedl Výbor pomoci Arménii. Měl přátelské vztahy s mnohými arménskými, gruzínskými a ruskými básníky a spisovateli své doby, překládal z několika jazyků (Byron, Goethe, Puškin). Zemřel na rakovinu v moskevské městské nemocnici. Psal sociální, vlasteneckou, milostnou i přírodní lyriku, poémy z vesnického života (Anuš), povídky a kritické stati. Jeho dílo je zdrojem inspirace arménské hudby i výtvarného umění. Český výbor poezie Zní šalmaj z hor, povídky v antologii Dech arménské země.