Ulrike Schweikert
Ulrike Schweikert píšící někdy pod pseudonymem Rike Speemann (*28.11.1966) je německá spisovatelka, jedna z nejlepších německých autorů historických románů. Pracovala jako obchodník s cennými papíry, studovala geologii a žurnalistiku. Literárního úspěchu dosáhla především svými historickými romány. K tomu jí přivedlo její rodné město Schwäbisch Hall, jehož minulost ji vždy přímo fascinovala. Šla do její hloubky, studovala ji a výsledek nakonec použila jako základ svého prvního románu Die Tochter des Salzsieders (2000). Pak už ji nic nemohlo zastavit. Následoval román Rok spiklenců, za který získala v roce 2004 cenu Hansjörg Martin Prize, a to už byl jen krok k tomu, aby se vydala ještě dál – do žánru sci-fi, mnohdy s detektivní zápletkou (Vůně krve, 2012). Napsala několik knižních sérií – Sabine Berner, Dračí koruna, Dědici koruny, Vůně krve, z nichž některé byly převedeny dokonce i do divadelní podoby. V roce 2018 započala svou novou sérii a nazvala ji podle nemocnice Charité, která byla Fridrichem Vilémem I. pod tímto jménem založena v Berlíně už v roce 1727 . V současné době patří Nemocnice Charité k jedné z největších v Evropě. Půjde o příběhy, vycházející z historických pramenů a z životních příběhů a osudů skutečných lékařů, zejména pak Prof. Dr. Dieffenbacha, kteří zde působili. S prvním dílem série Nemocnice Charité Naděje a osud se letos (2021) můžeme setkat i v českém překladu. Odehrává se v Berlíně roku 1831 v době nemilosrdného šíření epidemie cholery. Lékaři budou bojovat o životy svých pacientů a tři ženy samy za sebe. Život a smrt – naděje a osud. V současné době žije poblíž německého Stuttgartu.