Jaroslav Mareš alias Jaroslav V. Mareš (* 7. října 1977) je český spisovatel, novinář, televizní reportér, rozhlasový zprávař a badatel.
Proč se za desítky let nepodařilo najít slavný štěchovický poklad? Protože romantický příběh o bednách plných zlata je falešná stopa a největší lež Třetí říše. Existují důkazy, že tajemný vlak plný zlata do Štěchovic doputovat nemohl. Odhrňme spolu nános legend, vymyšlených nacisty i samotnými hledači. Objevme neznámou kapitolu dějin, ve které chtěli nacisté vyrobit nejstrašnější zbraň, jakou kdy lidstvo vymyslelo. Odhalme skutečný příběh štěchovického pokladu.
Uprostřed amazonských pralesů se tyčí nepřístupná stolová hora, která vzbuzuje panickou hrůzu místních indiánů, přesvědčených o přítomnosti nejvyššího démona pralesa. Tato hora byla cílem výpravy profesora Challengera v románu A. C. Doylea, kde se setkal s dávno vymřelými živočichy. Proč se indiáni této hory vyhýbají? Jaké hrůzy spatřili zlatokopové a hledači drahokamů, kteří se k ní dostali? A co viděl autor při své vlastní výpravě? V poslední době brazilská vláda na žádost Američanů oblast uzavřela, dokonce i pro vědce. Noční ticho přeruší podivný, chrčivý řev přicházející shora, který se vrací v dlouhých kaskádách, začínajících dunivým hřměním a přecházejících ve zlobné bublání. Tma je neproniknutelná a okraj plošiny mizí v temnotě, avšak řev dokazuje, že na mesetě je život – něco velkého a neznámého. Pokud se to tam v posledních stamilionech let nemohlo dostat zdola, muselo se vyvíjet nezávisle na okolním světě. Představa o tom mrazí. Když se mraky roztrhnou a vyjde měsíc, skalní stěna získává pohádkový nádech. Vypadá jako most spojující Zemi s hvězdami, most, na nějž není souzeno vkročit žádnému člověku.
Soubor modelových otázek je určen zájemcům o magisterské i bakalářské studium na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a slouží především k opakování poznatků získaných středoškolským studiem biologie. Zadání a tematika otázek určují rozsah požadovaných znalostí, které by měl uchazeč ovládat.
Vyprávění o dobrodružných a nebezpečných výpravách africkou divočinou. Českého cestovatele a autora cestopisů již od dětství přitahovala tajemná Afrika šamanů a nebezpečných zvířat. První cestu do Afriky uskutečnil v roce 1965, z poslední výpravy se vrátil letos v srpnu. V této knize popisuje zejména lov na divoké šelmy, které útočily na lidi.
VZRUŠUJÍCÍ VÝPRAVY PO STOPÁCH NEZNÁMÝCH ZVÍŘAT. Dávno neplatí Cuvierův názor ze začátku 19. století, že všechna velká zvířata žijící na této planetě byla již objevena a popsána. Stále jsou objevovány nové druhy živočichů, velkých i malých. A průběžně získáváme i další informace o těch, u nichž se skutečnost mísí s legendami, která stále halí závoj tajemství a o jejichž případné existenci je teprve nutno získat průkazná fakta. Následkem neustálého šíření negativních civilizačních vlivů a ničení životního prostředí mohou však některá dosud neznámá zvířata vyhynout dřív, než je vůbec budeme schopni poznat. Co je pravdy na tom, že v nepřístupné močálovité oblasti Džiundu na hranicích Zambie, Angoly a Demokratické republiky Kongo žije tajemný létající tvor kongamato, připomínající ptakoještěra, jehož se domorodci tak obávají?
Byli dinosauři teplokrevní? Dovedli dinosauři létat? Proč vyhynuli? Existoval dino sapiens? Mohli někde dinosauři přežít dodnes? Lze dinosaury vzkřísit klonováním? To jsou jen některé ze záhad, které se autor knihy snaží objasnit. Po 140 milionů let ovládali dinosauři bezkonkurečním způsobem naši planetu. Dnes si ji podmanili znovu. Celý svět netpělivě čeká na nové poznatky o nich. Jejich historie se stala jednou z nejnapínavějších detektivek, kterou kdy příroda sepsala a kterou jsme ještě zdaleka nedočetli do konce. Zdá se naopak, že jsme se dostali k místu dějového zlomu, kdy se podezření náhle obrací jiným směrem a slibuje zcela nečekané rozuzlení.
Gigantičtí hlavonožci, otazníky světa žraloků, jezerní příšery a další záhadná zvířata fascinují Jaroslava Mareše, objevitele největšího dravého brouka Manticora imperator. Jeho vášeň pro dosud neobjevené tvory ho žene do neprozkoumaných oblastí, jako jsou australské buše, africké deštné pralesy či amazonské „zelené peklo“. Mareš věří, že naše planeta skrývá mnohá tajemství a podivné živočichy, o nichž nemáme ani ponětí. Kryptozoologie, věda o pátrání po neznámých zvířatech, je Marešovou vášní. Od roku 1983 je členem Mezinárodní kryptozoologické společnosti a věnuje se hledání záhadných tvorů. Upozorňuje, že k informacím kryptozoologického charakteru je třeba přistupovat kriticky, ale zároveň zdůrazňuje, že mezi legendami a mýty se skrývají i zprávy o reálně existujících, dosud neznámých zvířatech. Díky kryptozoologům bylo nedávno objeveno několik nových druhů, jako například saola v Kambodži. Mareš se zajímá o další záhadné tvory, jako je australský vakovlk či obrovský žralok niuhi z Havajských ostrovů. Jeho život je pro něj dobrodružstvím poznávání, které ho neustále žene na cesty.
Obři, o nichž mluví legendy, byli mnohokrát spatřeni, vyfotografování a existuje množství odlitků stop, chlupů a jiných materiálů dokazujících jejich existenci. Autor se vydal po jejich stopách až do dalekého Nepálu, Afghánistánu, Pákistánu, Číny, Brazílie a dalších zemí.
Africké večery jsou plné tajemství. Skrývá se v nich strach z neznáma, neklid, rozechvění. Mezi prodlužujícími se stíny a posledními paprsky zapadajícího slunce zní tichý šepot, s postupujícím přítmím čím dál srozumitelnější. Hovoří nejen o událostech právě uplynulého dne, ale ožívají v něm i dávno zapomenuté příběhy. Kouzlu Afriky podlehl hned na své první cestě v roce 1965 i autor této knížky. Od těch dob navštívil subsaharskou Afriku mnohokrát. I z této knížky zní píseň divočiny, plíživé kroky šelem, troubení slonů, řev lvů, chechtot hyen, zašplouchnutí jezerní hladiny, uzavírající se za obrovským krokodýlem. Promítá se v ní však i mnoho podivuhodných lidských osudů, z nichž některé se ztrácejí v neznámu.
Yetti – aneb záhada před rozřešením. Titul, který by neměl chybět v knihovně žádného milovníka záhad. Publikace přináší informace z pátrání po důkazech existence yettiho do roku 1990. Vydání 1.
