Vasilij Grigorjevič Zajcev
Vasilij Grigorjevič Zajcev (rusky Василий Григoрьевич Зайцев; * 23.3.1915 Jeleninka – † 15.12.1991 Kyjev) byl jeden z nejlepších sovětských odstřelovačů během druhé světové války. Narodil se v selu Jeleninka v rajónu Čeljabinsk v tehdejším carském Rusku, vyrostl v pohoří Ural. Zde se učil střílet při lovech na vysokou zvěř. Dokončil školu jako účetní a v Magnitogorsku se podílel na tzv. „Magnitogorském projektu“. Roku 1937 vstoupil do Vojenské námořní flotily. Zde také pravděpodobně dokončil Vojenskou hospodářskou školu. Na začátku německé invaze do SSSR byl náčelníkem finančního oddělení v Tichomořském loďstvu. Je známo, že se účastnil bitvy u Stalingradu od září roku 1942. V období od 10. listopadu do 17. prosince 1942 údajně zastřelil 225 vojáků a důstojníků wehrmachtu, z toho 11 odstřelovačů. Některé zdroje tvrdí, že téměř stejný počet vojáků německé armády (v tomto případě 224 mužů) zastřelil neznámý sovětský voják známý pouze jako Zikan.
Zajcev sloužil u 1047. střeleckého pluku 284. střelecké divize 62. armády Stalingradského frontu. Než přišel jako dobrovolník do Stalingradu v roce 1942, nikdy v životě nestřílel z pušky s optickým zaměřovat. Nadřízení však záhy rozpoznali jeho nadání a udělali z něj odstřelovače. Své lovecké dovednosti dokonale skloubil s působením mezi hromadami trosek, kde tiše vyčkával a chladnokrevně pozoroval svoji kořist. V prvních 10 dnech zabil 40 německých vojáků a jeho celkové skóre se zastavilo na čísle ne menším než 225. Taktika, kterou za svoji kariéru vypracoval, se dodnes studuje na odstřelovačských školách po celém světě.
Odstřelovací pušku, která je dnes součástí Stalingradského muzea, věnoval Zajcevovi osobně velitel pluku. Služby schopný byl do ledna 1943, kdy utrpěl při minometném útoku zranění očí. Zrak mu navrátila operace, kterou provedl profesor Filatov. Poté se vrátil do bojů a do konce války byl povýšen na kapitána. Již během bitvy o Stalingrad se věnoval výcviku odstřelovačů, ve druhé polovině války sepsal dvě brožury pro odstřelovače a aktivně se podílel na jejich výcviku a taktice. Jeho žákům se říkalo „Zajíčata“. Do konce války údajně zastřelil 242 vojáků, z toho 11 odstřelovačů. Po válce vedl továrnu v Kyjevě.
Vyznamenání:
- Hrdina Sovětského svazu
- Leninův řád
- Řád rudého praporu (2x)
- Řád Vlastenecké války 1. stupně