Podnětem k napsání novely Poslední den odsouzence se stal Victoru Hugovi skutečný případ popraveného přítele z dětství. Autorova výzva ke zrušení trestu smrti vyvolala v první polovině 19. století v tehdejší společnosti podnětnou debatu o tomto nelidském trestu.
Rozsáhlý román z anglického prostředí na přelomu 17. a 18. století, o němž autor před sto lety napsal, že správný titul této knihy by byl Aristokracie. Vypráví příběh malé čtyřčlenné komediantské skupiny, která bojuje o svou existenci v souboji s mocnými i se svými komediantskými nepřáteli. Tuto skupinku tvoří starý učený a v samomluvě filosofující komediant, jeho čtyřnohý pomocník vlk a dva milenci, slepá dívka a chlapec, kteří ve svém neštěstí nalézají podmínky ke vzájemnému velkému citu. Příběh se silně až monumentálně vykreslenými charaktery, odehrávající se na pozadí strohých anglických zákonů pocromwellovského období, zavádí nás do prostředí kočovných tlup, mezi lid předměstí, mezi námořníky, do žalářů i do paláců
Set in early 19th century Paris, the story follows Auguste de Maulincour, a young cavalry officer infatuated with Clemence, a married woman he observes in a disreputable district. As part of Balzac's broader work, La Comédie humaine, this novel delves into themes of love, desire, and societal constraints. It serves as the first installment of the Histoire des treize trilogy, exploring the complexities of relationships within the context of Parisian life. The narrative intricately weaves personal ambition with the darker elements of urban existence.