Jim Benton Knihy

◾Jmenuju se Jamie a už druhý rok si píšu deník. Hrozně ráda bych byla naprosto dokonalá, ale je něco takového v lidských silách? Dneska před vyučováním mě Isabela vzala na dva kroužky, které navštěvuje. Chci se totiž dostat na vysokou, protože vysoká škola = úžasná budoucnost. Šance na přijetí se zvyšují s počtem kroužků, na které školák chodí. Čím víc, tím líp. Přestávám si ale být jistá, že jsem udělala dobře. Nerada to přiznávám, ale Isabela je v lecčems lepší než já. Napadají mne takové myšlenky, jako že bych měla její dokonalost trošku umírnit. Já vím, není zrovna pěkné něco takového dělat, ale ruku na srdce: není tohle přesně to, co si kamarádky navzájem dělají?

Jsem Jamie a uzavřela jsem s Isabelou nejšílenější sázku svého života. Kdo prohraje, musí políbit Paula Pagora, který má obličej plný beďarů. To nepřežiju! Taky se děje něco divného. Kluci asi fakt nejsou z jiné planety. Začala jsem totiž těmhle záhadným tvorům rozumět. Mám pro to jediné vysvětlení – získala jsem nadpřirozené schopnosti neboli superschopnosti!

Jmenuji se Jamie a už druhý rok si píšu deník. Ale ne abyste si ho četli! Je to totiž neslušné. Jsem teď na slušňáctví expertka. Do školy mám totiž připravit referát na téma Pravidla slušného chování. Čím víc o tom přemýšlím, tím víc jsem si jistá, že přehnaně slušní lidé jsou prostě nesnesitelní. Podle doktorů je slušňáctví nevyléčitelná nemoc. Když se ji totiž snaží vyléčit, slušňácký pacienti jim jsou tak vděční, že nosí jeden dárkový koš za druhým. A BÁC – ze slušňáků se vyklubou superslušňáci. No není to trága?

Jmenuju se Jamie a už druhý rok si píšu deník. Hrozně ráda bych byla naprosto dokonalá, ale je něco takového v lidských silách? Dneska před vyučováním mě Isabella vzala na dva kroužky, které navštěvuje. Chci se totiž dostat na vysokou, protože vysoká škola = úžasná budoucnost. Šance na přijetí se zvyšují s počtem kroužků, na které školák chodí. Čím víc, tím líp. Přestávám si ale být jistá, že jsem udělala dobře. Nerada to přiznávám, ale Isabella je v lecčems lepší než já. Napadají mne takové myšlenky, jako že bych měla její dokonalost trošku umírnit. Já vím, není zrovna pěkné něco takového dělat, ale ruku na srdce: není tohle přesně to, co si kamarádky navzájem dělají?

Jmenuji se Jamie a už rok si píšu deník. Můžu do něj napsat úplně všechno, co si myslím, co mě napadne, a co bych nahlas třeba nikdy nevyslovila. Dneska ráno jsem tátovi říkala, že škola mi jde skvěle. Až na matiku. Místo toho, aby mě pochválil, tak řekl, že bych měla mít na jedničku všechny předměty. „K čemu je mi matika? Když budou všichni počítat bez chyb, tak si jako účetní ani neškrtneš. Čím míň toho lidi o matice ví, tím líp pro naši rodinu,“ říkám. Táta sklapnul jako tlustá učebnice matematiky a zoufale se podíval na mámu. To ten druhý rok pěkně začíná!

Jsem Jamie a pokud si myslíte, že už nemám co psát, jste na omylu :-) Teď se mi zrovna dost líbí všechno, co je cizí - přízvuk, oblečení i styl. Navíc se věnujeme jednomu projektu na angličtinu, což se náramně hodí. Pečlivě zkoumáme cizí kultury prostřednictvím jejich textů - už jste někdy zkoušeli analyzovat graffiti na klučičích záchodcích? Fakt poučný! Jinak se tu nic moc neděje... Pořád si říkám, proč musím zrovna JÁ bydlet v takovým Zapadákově?

Jmenuji se Jamie a už druhý rok si píšu deník. Ale ne abyste si ho četli! Špinavá hra o vysokou sázku totiž začala. Musím říct, že před rokem bych si raději strčila ruku do krku, než abych napsala, že Angelina a já jsme kamarádky. Stejně mě ale pořád dokáže pěkně vytočit. Třeba teď: uzavřely jsme spolu sázku, a ta, která prohraje, bude muset hrát s Isabellou hru „kdo z koho“. No jo, jenže to je jako soutěžit s hladovou opicí v loupání banánů. Opice vždycky vyhraje. To přece není fér?!

Jmenuji se Jamie a už druhý rok si píšu deník. Ale ne abyste si ho četli! Špinavá hra o vysokou sázku totiž začala. Musím říct, že před rokem bych si raději strčila ruku do krku, než abych napsala, že Angelina a já jsme kamarádky. Stejně mě ale pořád dokáže pěkně vytočit. Třeba teď: uzavřely jsme spolu sázku, a ta, která prohraje, bude muset hrát s Isabellou hru „kdo z koho“. No jo, jenže to je jako soutěžit s hladovou opicí v loupání banánů. Opice vždycky vyhraje. To přece není fér?!

Konečně začaly prázdniny a já si budu užívat! To jsem si tedy myslela až do okamžiku, kdy jsem se srazila s realitou. Bum bác!!! Strýček Dan a teta Carol nabídli mně, Isabelle a Angelině, že nás vezmou do zábavního parku. Má to ale háček. Na vstupenky si musíme vydělat! Místo volna nás čekají galeje: hlídání uřvaných dětí, mytí špinavých aut a nekonečný vymačkávání šťávy z citrónů... Už teď je mi jasný, že tyhle prázdniny budou naprosto šílený!

Jmenuju se Jamie a mám fakt velký problém. Angelina se stala mojí příbuznou, takže bychom tím pádem měly být nejlepší kamarádky. Ale ona je prostě děsná, to snad musí vidět každý! Moje opravdická nejlepší kámoška Isabella si myslí, že není tak špatná a že se můžeme kamarádit všechny společně. Ona prostě nechápe, že nejlepší kámoška přece může být jen jedna! Nebo snad ne???