Andrea Průchová Hrůzová Pořadí knih

Co nám obrazy mohou povědět o stavu dnešní společnosti? Kniha V zajetí obrazů. Vizuální politika 21. století přináší pětici autorských esejí rozkrývajících významy a role obrazů ve formování a vyjednávání klíčových společenských otázek současnosti. Texty, doplněné bohatým vizuálním materiálem, zkoumají témata vizuálního aktivismu, dekolonizace a boje proti rasismu, zobrazování migrace, mediálního pokrytí ruské války na Ukrajině a obrazovou abecedu klimatické změny, se snahou tato témata zasazovat také do českého prostředí. Svou srozumitelnou formou kniha oslovuje široké publikum a nabízí možnost, jak lépe porozumět společnosti pomocí pochopení principů, strategií a technologií obrazové komunikace. Ilustrace, novinářské snímky, amatérské fotografie ze sociálních sítí i záběry aktivistických kamer se zde potkávají s výzkumy a teoriemi z oblastí vizuálních, kulturálních a mediálních studií, antropologie, sociologie a dějin umění a vyzývají nás ke kritickému dívání se, které nemusí zmizet s poslední stránkou knihy.

Jaké jsou obrazy, které tvoří svět okolo nás, a jak je utváříme my sami? V knize známého britského teoretika kultury, umění a aktivisty se čtenáři učí, jak zodpovědně a kriticky tvořit, šířit a interpretovat obrazy. Tento srozumitelný a svižně psaný průvodce vizuální kulturou 21. století pomáhá orientovat se v současném obrazovém světě. Kniha obsahuje rozsáhlý rozhovor s autorem a tematické ilustrace. Autor v sedmi kapitolách nabízí kritický pohled na obrazové fenomény v našem každodenním životě. Touha po zachycení lepšího já, vyjádřená miliony selfie na sociálních sítích, se prolíná s historií autoportrétu od Velásqueze po Duchampa a s objevem tanečního stylu vogue. Dějiny používání map se zde střetávají s kolonizací a rasismem. Vojenské technologie se stávají součástí každodenní komunikace, ať už prostřednictvím internetu, fotografií a filmů na chytrých telefonech, nebo dohledu kamerových systémů. Digitální obrazy a sociální média však také umožňují aktivně měnit svět 21. století. Politický a ekologický aktivismus díky novým nástrojům vizualizace a sociálním sítím získává příležitost postavit se velkým institucím a poukázat na dlouho opomíjené problémy a skupiny.

Jana Bernartová se řadí mezi nejzajímavější české autory na poli umění pracujícími s novými digitálními médii. Stala se již etablovanou autorkou, která má za sebou celou řadu výstav v Čechách i zahraničí. Navíc se sama příležitostně angažuje jako kurátorka a působí jako pedagog. Jana Bernartová prostřednictvím velkoformátových digitálních tisků zkoumá problémy digitálního a reálného měřítka a v konceptu novomediální remediace představuje monumentální digitální struktury. Tyto digitální rastry jsou zároveň vizuální složkou plánované knihy. Její aktuální výstavu doprovází kniha, která není jen katalogem výstavy, ale také teoretickou publikací k umění, jehož je autorka představitelkou.

Jedna z nejinspirativnějších a nejvlivnějších knih o umění a vizualitě, která je právem považována za zakladatelskou klasiku oboru vizuálních studií. Poprvé vyšla v roce 1972, ale dodnes neztratila nic ze své břitké pronikavosti, s níž bezprostředně a srozumitelně zpřístupňuje základní vědění o obrazech a dívání, do té doby zastřené sofistikovanými mystifikacemi profesionálních teoretiků a kritiků. Sedm esejů (z nichž tři jsou čistě obrazové) se zabývá takovými tématy, jako jsou moderní reprodukce starých mistrů, zobrazováním ženské nahoty, vztahu vidění a moci anebo reklamou. Kniha Způsoby vidění (Ways of Seeing) britského kritika, spisovatele a výtvarníka Johna Bergera (nar. 1926) představuje klíčovou publikaci z oblasti teorie vizuální kultury. Oproti původní černobílé verzi český překlad, který nyní vychází vůbec poprvé, doprovází bohatý obrazový materiál v barvě.