První část studie čelného představitele moderní polské pedagogiky objasňuje různé filosofické přístupy k problémům výchovy. Druhá část řeší vztah člověka k přírodě a technice, jeho postavení ve společnosti a kultuře, správnépojímání humanistické báze, dialektickou jednotu subjektivního a objektivního v koncepci společnosti, význam moderní filosofie člověka pro pedagogiku a teorii výchovy, jednu ze základních sil společenského vývoje
