Šárka Velhartická Knihy

Poznávání dějin, kultury a jazyků starověkého Předního východu se po prvotním nadšení cestovatelů a objevitelů z odkrývání pradávných měst postupně změnilo v systematické studium, které v současné době zahrnuje několik samostatných disciplín. Publikace přináší ucelený přehled dosavadního vývoje českého klínopisného bádání, předovýchodní archeologie a spřízněných oborů, a to ve více než třiceti kapitolách sepsaných předními odborníky. Je rozdělena do tří oddílů – první přináší dějinný nástin jednotlivých oborů a příspěvky ke konkrétním historickým událostem do poloviny 20. století, část druhá se týká vývoje od poloviny 20. století, zahrnuje však i kompletní přehledy. V obou oddílech jsou představeny i nejvýznamnější postavy jednotlivých oborů, které se svým působením a publikacemi zasadily o rozvoj těchto vědních disciplín. Třetí oddíl seznamuje čtenáře s nejnovějšími aktivitami v oblasti archeologických výzkumů na Předním východě i současného studia na poli jazykovědy a ukazuje, jak vypadá současné archeologické a klínopisné bádání.

Publikace obsahuje jak souhrnnou kapitolu o životě profesora Bedřicha Hrozného a jeho rozluštění chetitštiny v roce 1915, kdy se tak zasloužil o jeden z největších úspěchů české vědy, tak i monotematické kapitoly zaměřené na jednotlivé archeologické lokality, kde Bedřich Hrozný bádal, tedy Šech Sa´ad, Tell Erfad a Kültepe-Káneš. Samostatné stati jsou věnovány dalším oblastem jeho vědeckého zájmu, především luštění klínopisných tabulek z doby staroasyrských obchodních kolonií a osvětlení vztahů mezopotámské a anatolské kultury v 1. polovině 2. tisíciletí př. n. l., jeho působení ve Vídni, v Istanbulu i na Univerzitě Karlově. Kniha přináší mnoho dosud nezpracovaných archivních materiálů a fotodokumentace, zásadním způsobem přibližuje část sbírky uchované v Národní galerii v Praze, jež pochází z archeologických expedic Bedřicha Hrozného na Předním východě ve 20. letech 20. století.

Archeologické expedice a lingvistické objevy předního českého orientalisty Kniha představuje souborné vydání doložených textů a přednášek Bedřicha Hrozného v českém jazyce, které byly nashromážděny nejen z mnoha dobových periodik 1. poloviny 20. století, ale zejména náročným bádáním v archivních materiálech. Některé texty – především Hrozného popisy cest a archeologických expedic na Přední východ –, které byly zcela zapomenuty a jsou čtenářům představeny opět po téměř sto letech, vrhají na osudy tohoto badatele zcela nové světlo. Jeho líčení putování Palestinou i Tureckem na koni, texty o cestách syrskou a mezopotamskou pouští za objevením starověkých lokalit, vykreslení podmínek během archeologických výkopů v Sýrii i Anatolii, vysvětlení postupu při luštění chetitského jazyka i převratný nález klínopisných tabulek na Kültepe a mnoho dalších úvah na téma sumerského, babylonského a egyptského náboženství a kultury, orientálních dějin i srovnávací jazykovědy zavedou čtenáře na starověký Přední východ a současně seznámí s neobyčejnými životními osudy našeho předního orientalisty.

Publikace, jež vznikla při příležitosti výročí 100 let české staroorientalistiky v roce 2019, přináší dosud neuveřejněné dokumenty týkající se dvou ústředních postav počátků českého klínopisného bádání Justina V. Práška a Bedřicha Hrozného. Na základě archivních dokladů, dochované korespondence i dobových článků lze rekonstruovat nejen Práškovu trnitou cestu na poli staroorientálních studií, ale i atmosféru akademického prostředí na konci 19. století. Ačkoliv svými studiemi a mnoha publikacemi Prášek prokázal mimořádný rozhled v oblasti staroorientálních dějin, přehled o původních pramenech i nejnovější zahraniční literatuře a byl bezesporu přední postavou tohoto oboru u nás, promítaly se do jeho životních osudů spory mezi jinými akademiky a jeho opakované pokusy a žádosti o habilitaci byly mařeny. Až jeho žáku Bedřichu Hroznému se o mnoho let později podařilo založit ústav klínopisného bádání a dějin starého Orientu na Filozofické fakultě v Praze.