Vladimír Vít Pořadí knih

Ve druhé části 4. dílu zaměřené na televizní studiovou techniku se seznamujeme se zpracováním obrazového signálu v televizním studiu, s digitálními formami přenosu a s kompresí obrazových signálů. Pojednání o studiovém zařízení pak pokračuje popisem kamer včetně snímání z filmu, dále pak režijním zpracováním vysílaných pořadů, popisem problematiky synchronizace a formátů magnetického záznamu. V článku o studiových měřicích metodách se uvádí význam vysílání měřicích řádků. Kniha je určena servisním technikům z oboru reprodukce obrazu projekčními a velkoplošnými zařízeními i technikům obsluhujícím televizní studiová a vysílací zařízení, jakož i všem zájemcům a studujícím obor sdělovací techniky. Autor edice "Televizní technika" měl svůj způsob označování jednotlivých svazků díla, na kterém trval. Bohužel, svazky nevycházely v chronologickém pořadí, takže panuje v číslování svazků edice drobný nesoulad. Na vysvětlenou budiž následující informace.

Třetí část 4. dílu pojednává o přenosu televizního signálu mezi studiem a místem příjmu. Týká se to směrových (radio-reléových) spojů, a to pozemních i družicových, pevných i pohyblivých. Následuje pojednání o zemských vysilačích analogového i digitálního signálu (DVB-T) i o konstrukci družicových transpondérů včetně typů vysílacích elektronek. V dalších článcích se popisují vysílací antény a jejich napáječe, jakož i televizní převaděče a opakovače. Kniha je určena servisním technikům z oboru reprodukce obrazu projekčními a velkoplošnými zařízeními i technikům obsluhujícím televizní studiová a vysílací zařízení, jakož i všem zájemcům a studujícím obor sdělovací techniky. Autor edice "Televizní technika" měl svůj způsob označování jednotlivých svazků díla, na kterém trval. Bohužel, svazky nevycházely v chronologickém pořadí, takže panuje v číslování svazků edice drobný nesoulad. Na vysvětlenou budiž následující informace.

V úvodu první části 4. dílu se probírají fyzikální základy optiky. Pak následuje popis televizorů se zadní projekcí a to s obrazovkami i s kapalnými krystaly. Dále se uvádějí televizní projektory pro přímou projekci vpřed, a to se 3 objektivy (obrazovkové) i s 1 objektivem (s kapalnými krystaly). Na ně navazuje digitální zrcátková projekce, jakož i projekce laserovým paprskem a zařízení se zesilovačem světla. Výklad je věnován i velkoplošnému zobrazení pomocí plasmové obrazovky a mozaikových projekčních stěn. Uvádí se i starší projekční systém Eidophor. Kniha je určena servisním technikům z oboru reprodukce obrazu projekčními a velkoplošnými zařízeními i technikům obsluhujícím televizní studiová a vysílací zařízení, jakož i všem zájemcům a studujícím obor sdělovací techniky. Autor edice "Televizní technika" měl svůj způsob označování jednotlivých svazků díla, na kterém trval. Bohužel, svazky nevycházely v chronologickém pořadí, takže panuje v číslování svazků edice drobný nesoulad. Na vysvětlenou budiž následující informace.

Autor se v novém zpracování televizní techniky zaměřuje na současné technologie a výhledy vývoje televizního vysílání. Po čtyřiceti letech černobílé a 25 letech barevné televize v původní podobě dochází k evolučnímu přechodu na digitální signál, včetně HDTV a širokoúhlého formátu 16:9. Dílo je rozděleno do čtyř částí označených A, B, C, D, přičemž knihy B a C již vyšly. Kniha A, jako třetí vydaná část, se zaměřuje na přenosové soustavy NTSC, SECAM, PAL, MAC a zahrnuje úvod do vybraných aspektů kolorimetrie pro televizní techniky. Po přehledu televizních norem následují základy teorie vzorkování a spekter digitálního signálu, které vědci zkoumali při zdokonalování stávajících systémů před přechodem na HDTV, jako jsou Q-PAL, PAL Plus a další. Podstatná část knihy se věnuje budoucí jednotné televizní soustavě s komprimovaným digitálním signálem MPEG 2 a moderním kanálovým kódováním QAM, QPSK, OFDM s ochranami FEC. Kniha A také obsahuje výklad normy teletextu WST a základy družicového vysílání. Čtvrtá část D se připravuje na téma studiových zařízení a vysílačů. Dodatky zahrnují tabulky kanálů a seznam států podle norem, spolu s rozsáhlým seznamem literatury, závěrem a rejstříkem. Autor se snaží poskytnout čtenářům nejmodernější poznatky z televizní techniky, včetně barevných vyobrazení, aby konkuroval světové technické literatuře.

Kniha je jednou částí ze čtyřsvazkového díla TELEVIZNÍ TECHNIKA. Pojednává o televizních anténách přijímacích i vysílacích, družicových anténách včetně všech prvků vnější jednotky, dále pak o anténních rozvodech individuálních i společných a o kabelových rozvodech. V této knize začíná i pojednání o televizních přijímačích, a to podrobným popisem celé signálové části od kanálových voličů až ke koncovým obrazovým i zvukovým zesilovačům včetně stereofonního zvuku a multistandardových barevných dekóderů.

Technika přenosu a přímací antény, Snímací technika v černobílé televizi, Přenos televizního signálu, Televizní přijímací antény, Televizní přijímače, Vysokofrekvenční a mezifrekvenční zesilovače, Obrazové demodulátory a obrazové zesilovače, Regulační obvody v zesilovačích obrazového signálu, Zvuková část televizoru, Oddělování a úprava synchronizačních impulsů, Synchronizační obvody, Rozkladové obvody, Pomocné obvody v televizoru, Barevná televize, Základy kolorimetrie v barevné televizi, Slučitelný přenos barevného televizního signálu, Snímací zařízení pro barevnou televizi, Dekódovací část přijímače pro barevnou televizi, Barevná obrazovka a její obvody, Měřící technika a různá využití televize, Měřící přístroje, Měření a nastavování televizních přijímačů, Průmyslová televize. 1078 obrázků, 5 tabulek. 04-519-79