Pavel Červený Knihy

Učebnice pro 6. ročník představuje žákovi zeměpis jako nauku o přírodě a společnosti. Vytváří mu tak ucelenou základnu poznatků a pojmů z fyzické a socioekonomické geografie. To mu umožní plynulý přechod k učivu v následujícím ročníku - regionální geografii světa. Učebnice pro 6. ročník zahrnuje následující tematické celky: Planeta Země Mapa - obraz Země Přírodní složky a oblasti Země Jak žijí lidé na Zemi Svět se propojuje Zeměpis o prázdninách Součástí učebnic je rejstřík pojmů, který žákům usnadní a urychlí vyhledávání informací.

V roce 2013 vyšla první z nové řady učebnic zeměpisu pro ZŠ a VG - tzv. nové generace systémových učebnic. Tato učebnice je aktualizací stávající učebnice, v níž byly zohledněny požadavky a podněty učitelů, kteří ji prakticky používají už téměř 10 let. Současně bere v úvahu stále častější využívání učebnic v elektronické podobě. Proto jsou v nové podobě i tyto požadavky zohledněny (např. umístění lišty vždy v pravé části stránky učebnice). Zařazením tematických bloků se nová učebnice neliší od původní. Tato témata jsou však aktualizována a upravena v souladu s moderními trendy výuky geografie. Bloky zahrnující témata z humánní geografie jsou zpracovány nově. Aktualizace se významně dotkla také obrazového materiálu v učebnici, který je z velké části nahrazen novým. Učebnice získává novou atraktivnější grafickou podobu, proměnou prošel i systém piktogramů, které definují didaktický záměr textu a současně tvoří orientační aparát pro žáky. Přečtěte si odpovědi na nejčastější dotazy ohledně učebnic nové generace.

Wer komponiert, eröffnet mit jeder Partitur ein neues Spielfeld. Die handelnden Personen ihre Positionen, Hörperspektiven, Sichtachsen und Bewegungsabläufe werden dabei immer wieder anders und neu angeordnet. Doch nicht nur wer Musik zum Klingen bringt, ist durch und in den Notentext verstrickt. Auch jene, die ihr hörend beiwohnen, haben unterschiedlichste Zugänge zum Spielgeschehen.0In fünf Essays geht der Komponist Jan Kopp der Frage nach, welche Konstellationen zwischen Hören und Spielen mit dem Schreiben von Partituren hergestellt werden und welche Folgen das Komponieren in der ästhetischen Praxis hat. Dabei steht unter anderem zur Debatte, wie sinnvoll Werkkommentare sind, was die Handungsoptionen mündiger Hörerinnen und Hörer sein könnten, wie man Hören hörbar macht und wie Trillerpfeifen, Zinkzuber und Luftballons als Musikinstrumente einen Klangkörper verändern