Generační výpovědí o současných Norech. O tom jak nevraždí, nejsou detektivy, prostě žijí. Žijí norsky v Norsku.
Carl Frode Tiller Knihy
4. leden 1970
Carl Frode Tiller píše v jazyce nynorsk, jednom ze dvou oficiálních standardních norských jazyků. Jeho díla se vyznačují hlubokým zkoumáním lidské existence a složitostí mezilidských vztahů. Tillerův styl je precizní a sugestivní, přičemž dokáže mistrně vykreslit vnitřní světy svých postav. Jeho próza nabízí čtenářům pronikavý pohled na moderní život a jeho výzvy.
David ztratil paměť. Prostřednictvím inzerátu v novinách vyzve všechny, kdo ho znají, aby se mu pokusili vrátit vzpomínky. Ozvou se tři lidé z jeho minulosti – kamarád z mládí, nevlastní otec a bývalá přítelkyně. Začnou se rýsovat tři verze jeho života. Každá je jiná a více než o Davidovi vypovídá o svém vlastním pisateli. Ve třech oddělených příbězích kroužíme kolem hlavní postavy, jejíž obraz se nám postupně skládá. Absence jakéhokoliv měřítka objektivity vyústí zákonitě v to, že výsledkem nebude jasná (a plochá) portrétní fotografie, ale spíš trojrozměrný, byť mírně rozostřený pohled skrz 3D brýle. Všechny tři románové perspektivy jsou silně ovlivněny mezními situacemi, ve kterých se lidé z Davidovy minulosti právě nacházejí. Tiller mistrně zachycuje patologii rodinných vztahů, destruktivní partnerskou komunikaci i pocity vyhoření, tak bolestně známé limity současného života. Za román Kroužení autor obdržel Cenu Evropské unie za literaturu.
Halt. Roman
- 256 stránek
- 9 hodin čtení
An Heiligabend besuchen Elisabet und Sakarias das Grab ihres verstorbenen Sohnes. Während sie getrennt sind, kehren sie ins Familienhaus zurück. Am Klavier spielt Elisabet ein Stück ihres Sohnes, was Erinnerungen und Melancholie weckt. Trotz der Trauer erleben sie ein neues Gefühl von Zusammengehörigkeit und spüren die Präsenz ihres Sohnes.
Der Beginn
Roman
Das Leben kann nur rückwärts verstanden werden, gelebt werden muss es vorwärts, heißt es bei Søren Kierkegaard. Terje liegt nach einem Suizidversuch im Sterben. Er lässt sein verpfuschtes Leben Revue passieren. Auf der Suche nach Antworten gräbt er sich immer tiefer in die schmerzhafte Vergangenheit, soghaft getrieben von den blinden Flecken des eigenen Lebens: der depressiven, alkoholkranken Mutter, dem abwesenden Vater, dem Abrutschen in Ticks und Gewalt als junger Mann, und dem quälenden Gefühl des Verlassenseins, das ihn immer bestimmt hat. Momente des Friedens fand er nur in der Natur. Ruhelos stellt Terje sich im Krankenhaus seinem Leben vom Ende bis zum Anfang, vom Tod bis zur Kindheit. Ein bewegendes Buch, erzählt wie im Rausch - über endgültige Entscheidungen, Vorherbestimmung und die Freiheit des Einzelnen.
Een man met geheugenverlies vraagt familie en vrienden hem brieven te schrijven over ervaringen met hem.