Zoé Valdésová je kubánská autorka, jejíž díla často zkoumají složité otázky identity, paměti a politického útlaku. Její próza je známá svou bohatou, lyrickou kvalitou a pronikavým pohledem na lidskou psychiku. Valdésová se nebojí konfrontovat s kontroverzními tématy a často do svých děl vplétá osobní a historické zkušenosti. Její jedinečný hlas a odvážné vyprávění z ní činí významnou postavu současné latinskoamerické literatury.
Bestseller kubánské autorky žijící v Paříži o tvrdém "boji o život" v Havaně 90. let, jak ho vidí mladá žena s uměleckými ambicemi, narozená v den Castrovy revoluce. Vyprávění plné neuvěřitelných zážitků a fíglů nezbytných k přežití je ozvláštněné bohatou imaginací, nespoutaným humorem a silným erotickým nábojem, který svou syrovostí a parodickou nadsázkou patří ve španělsky psané literatuře k nejodvážnějším.
Na široké galerii postav a jejich osudů je znázorněn složitý společenský vývoj v Chile, nositelé tamní politické moci i jejich odpůrci. Autorčin dar skvěle vyprávět, vytvářet neopakovatelnou atmosféru, činí z této rodinné ságy strhující román, vzrušující příběh nesmírně zajímavých lidských osudů. Román se stal též předlohou úspěšného filmu.... celý text
Esta historia empieza con un viaje en tren. Un viaje de regreso al pasado puede durar una reflexión pasajera o toda una vida. Dánae, la protagonista de este periplo, desea rescatar su dignidad como mujer, y descubre que la clave del secreto permanece atrapada en lo más íntimo de su eros. El acorralamiento que ejerce el ambiente urbano no sólo se expresará a través de los deseos frustrados de Dánae, sino que además el tiempo describirá con prisa gozosa o con lentitud cautivante el desequilibrio de las horas fugaces. La ciudad devendrá campo, y la navegación se hará vía sensual y espiritual, en el continuo bregar de una maleta arborescente que exhala aroma de poesía persa hacia la mayestática ceiba o la bravía palma real. Los milagros serán los que narrarán, al fin, la tragedia rural. Querido primer novio es la deslumbrante intriga de tres adultos que fueron adolescentes en los años setenta, muy cerca del enigmático Valle de Viñales, en Cuba, y que, como todos aquellos jóvenes alegres, se enamoraron por primera vez en la "escuela al campo", y allí, ciegos de ternura, jugaron a convertir sus virginidades en ilusiones.
Quelques années après sa rupture avec Picasso, Dora Maar fait un dernier voyage à Venise pour tenter d'échapper à l'emprise du peintre et de se reconstruire en tant que femme. A son retour, elle se réfugie dans son appartement parisien, vivant en recluse jusqu'à sa mort.
Marcela, eine in Europa gestrandete Kubanerin, schafft es zur gefeierten Starfotografin. Doch Ruhm und Geld bedeuten ihr nichts, auch die neue Welt bleibt ihr fremd. Ruhelos zieht sie umher, die Vergangenheit liegt wie ein Schatten auf ihr. Erinnerungen an die zurückgelassene Welt, an eine Zeit, die unwiederbringlich verloren ist, halten sie in Bann. Erinnerungen an eine große Liebe, die dramatischer nicht hätte enden können. Erinnerungen an ein totgeschwiegenes Verbrechen, eine Tragödie, die durch ein verhängnisvolles Bündel mit Briefen ausgelöst wurde.
In munterem Ton enthält die junge, eigensinnige Yocandra, Zoé Valdés alter ego, ihr Leben in Havanna während der seit 1960 andauernden wirtschaftlich katastrophalen „Spezialperiode“. Und offenbart ihre Erfahrungen mit Liebe, Leidenschaft und Verrat. Dieser erotische Schlüsselroman löste schon bald nach Erscheinen heftigen Pressewirbel aus.
Una escritora que vive a caballo entre la literatura y los guiones de cine, narra sus experiencias sexuales, a menudo cercanas al onirismo. La novela tiene como escenarios principales Londres y Nueva York en los tiempos paranoicos posteriores a los grandes atentados terroristas.
Après Sang bleu, Le Néant quotidien et La Sous-Développée, Zoé Valdés fait le portrait de son île natale à travers l'histoire d'une femme, la Môme Cuca, abandonnée par l'homme de sa vie qui, pour tout souvenir, lui a laissé une fille et... un dollar. Des années pré-révolutionnaires à nos jours, de la nonchalance à l'exubérance, de l'espérance à l'incertitude mais aussi à la résistance d'un peuple, ce roman met magnifiquement en scène La Havane dans toutes ses contradictions, sa violence et sa sensualité. Emplie de lumière et de magie, roulant au rythme provocant et fiévreux de la musique cubaine, l'écriture de Zoé Valdés nous fait entendre, avec insolence, avec nostalgie, l'inguérissable douleur des rêveurs et le ressac, non moins universel, des dernières utopies. C'est dans l'exil que Zoé Valdés compose son œuvre, mais elle est désormais traduite dans le monde entier. Tel est sans doute le plus bel hommage que la romancière puisse rendre à son île si chère, à son pays perdu, tragique et tant aimé.
