Indie je v posledních dvou dekádách jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik světa. Ekonomický růst hluboce proměňuje indickou společnost, vytváří příležitosti i konflikty. Kniha mapuje tuto transformaci a interpretuje její důsledky. Hlavní otázkou, která integruje jednotlivé kapitoly, je vývoj rozdílů mezi sociálními skupinami (jako jsou vyšší kasty, chudí, dalité, ádivásiové aj.) a mezi regiony.
Kniha se věnuje základní struktuře českého parlamentu od roku 1920 do současnosti z hlediska profesí zvolených poslanců. První část se zaměřuje na meziválečné období, kdy české země představovaly velice různorodý celek. Vedle českých politických stran měla zastoupení i německá část populace, případně polská menšina. Další část pojednává o posledních skoro třech desetiletích po roce 1990, kdy se znovu zavedla volná soutěž politických stran a do zákonodárných sborů demokratizujícího se Československa zasedlo několik set poslanců. Po krátkém období nahradil federální stát nový útvar, současná Česká republika, kde nejdůležitější volený sbor představuje Poslanecká sněmovna, dolní komora Parlamentu České republiky. Ve třetí části knihy jsou více rozebrány vlivy biografických charakteristik – profesní a vzdělanostní struktury voleného sboru, věku a pohlaví – poslanců na jejich aktivitu a samotnou reprezentaci. Čtenářům se tak přiblíží proměnlivost původní profese politika a může si udělat jasnější představu o tom, kdo jsou poslanci a poslankyně českého parlamentu. Kniha poskytuje zajímavé a podnětné informace o charakteristikách a aktivitách českých zákonodárců, které mohou pomoci najít odpovědi na celou řadu otázek a usnadnit rozhodování o tom, komu má dát v příštích volbách svůj hlas.
Kniha se jako první v českém prostředí koncentrovaně zaměřuje na témata spojená s výzkumem kvality demokracie v České republice. Pozornost se soustřeďuje na volené reprezentanty, na participaci (voličskou účast, referenda, občanskou společnost), stranickou soutěž (interakci mezi stranami, kumulaci mandátů), politickou odpovědnost (plnění slibů), miliardáře v politice apod. Mnohá tato témata jsou přitom zkoumána jak na úrovni národní, tak na dalších úrovních vládnutí – regionální a lokální. Autoři působí na Masarykově univerzitě.
Kniha se zaměřuje na volební geografii České republiky a Rakouska v letech 1990–2013, s cílem zjistit, zda postkomunistický charakter společnosti ovlivňuje územní vzorce volební podpory politických stran. Pro odpověď jsou provedeny kroky jako hodnocení variability volebních výsledků, lokalizace oblastí s dlouhodobou podporou stran, analýza stability volební podpory a zkoumání vlivu různorodosti společnosti na volební výsledky. Teoretickým základem je teorie konfliktních linií, přičemž jsou použity metody jako variační koeficient, Giniho koeficient, korelační a regresní analýza. Kniha potvrzuje, že postkomunistický charakter má vliv na volební podporu. Prvním důvodem je rozdílné složení stranického systému, kdy v Rakousku chybí ekvivalent k české KSČM a naopak. Druhým důvodem je nižší stabilita volební podpory v postkomunistických zemích, kde strany postrádají tradici. Třetím důvodem je slabší provázání volební podpory se společenskými skupinami na počátku 90. let, přičemž pozdější regresní analýza ukazuje na podobný vztah, avšak s větší nestabilitou v České republice.