Jiří Havelka Knihy

Komedie pro ty, kdo to nezažili. Drama pro ty, kdo tím žijí. Knižní vydání scénáře (přepisu filmových dialogů) s úvodem Petra Fischera provázejí fotografie z filmu i z natáčení, rozhovor s Jiřím Havelkou, jeho mimořádná úvaha o divadle Sametová simulace, přehled jeho dosavadní práce a výběr z diváckých ohlasů na film. První film režiséra Jiřího Havelky Vlastníci je nejpovedenější současnou satirou české kinematografie za poslední roky. Schůze majitelů bytů, kteří se nedokážou na ničem shodnout, je podobně hořkou komedií, jakou bylo Formanovo Hoří, má panenko. V kinech Vlastníky vidělo víc než 300 000 diváků. Film z produkce CinemArt získal tři České lvy (Jiří Havelka za scénář, Tereza Ramba a Klára Melíšková za vedlejší role).

Filmová publikace zahrnující oceněné filmy od roku 1945 do roku 1965 (pouze české) Neocenitelný pomocník pro milovníky filmu

Memoáry Jiřího Havelky (1892–1964), v letech 1938–41 ministra československé a posléze protektorátní vlády a zároveň přednosty prezidentské kanceláře, podávají působivé svědectví o událostech českých dějin od podzimu 1938 do září 1941 očima jednoho z jejich protagonistů, nejbližšího spolupracovníka prezidenta dr. Emila Háchy a ministerského předsedy generála Aloise Eliáše. Ukazují rozporuplné postavení a těžkou roli prezidenta Háchy, předsedy Eliáše a protektorátní vlády, manévrujících mezi vnější loajalitou vůči okupantům, národně obranným zápasem a protinacistickou rezistencí. Ve své druhé části pak zachycují autorův zápas s gestapem o holý život a jeho další osudy v izolaci domácího vězení. Memoáry jsou opatřeny poznámkami, uvedeny studií Roberta Kvačka, kriticky se vyrovnávající se sledovanou dobou a jejími protagonisty, a uzavřeny biografickým medailonem Jiřího Havelky z pera Josefa Tomeše. Knihu doplňuje řada dokumentárních, často poprvé publikovaných fotografií.

Anatomie divadelní zkoušky jako sociologicko-uměleckého experimentu. Kniha režiséra Jiřího Havelky v sobě originálním a zábavným způsobem spojuje vlastnosti studie, úvahy i učebnice. V první části, nazvané Divadelní kontext, se autor pokouší dokázat výlučnost divadla mezi ostatními uměleckými aktivitami. Hledá zásadní důvody, které by obhájily právoplatnost existence divadla ve věku elektronických médií a virtuální reality. Zkoumá hranice mezi empirickou a divadelní realitou. Ve druhé části, Divadelní zkouška, se autor pokouší odhalit a definovat složitou, mnohovrstevnou strukturu hry a sleduje proces, probíhající v rámci zkoušek.

Historický román o hromadné popravě vojáků v Rokycanech před koncem třicetileté války. Pluk odmítl u Lipska dále bojovat na rakouské straně, a proto musel být potrestán. Na pozadí těchto událostí rozvíjí autor příběh arcivévody Leopolda a kata Mydláře, kteří chtějí využít popravu ve svůj prospěch. Na té chtějí vydělat ale i katovi pacholci, obchodníci, překupníci i šlechta. V nelítostném zápase získají majetek jen největší šejdíři, ostatní jsou ožebračeni, nebo přijdou o život. Špatný, morbidní a sadistický román, bez jediné kladné postavy. Všichni si libují v násilí a krutostech (včetně kata), všem jde jen majetek. S historickými fakty je nakládáno velmi volně.

Drama o třech dějstvích o československých legionářích v Rusku, v jejichž čele stojí plukovník Švec, se odehrává v ruském Povolží v roce 1918.

Asi rok od doby, kdy na 1. máje 1953 bylo u nás zahájeno televizní vysílání, vydal autor, známý odborník v slaboproudé technice, svůj populární výklad o televizi. Přítomná práce je však již obsáhlým, souborným dílem v této naší odborné literatuře, které pojednává zevrubně o televizní technice od podstaty, přenosu a příjmu až k možnostem dalšího vývoje v budoucnosti. Od přeměny světelných impulsů v elektrické, od obrazovek až k barevné a plastické televizi a využití televize v průmyslu a vědě, v knize je podán také popis prvního čs. televizního přijímače, který se počal u nás seriově vyrábět.