Marka Míková Knihy

Nová knížka Marky Míkové o velkém velrybím putování vznikla na základě skutečné události. V roce 2015 vědci změřili, že velrybí slečna Varvara z rodu majestátních plejtvákovců šedých uplavala na své cestě Pacifikem 22 500 kilometrů. To je nejdelší dráha, jakou kdy nějaký savec urazil. Příběh velryby Varvary začíná jejím narozením v teplých vodách u pobřeží Kalifornie a pokračuje řadou dobrodružství, při kterých se Varvara naučí postarat se nejen o sebe, ale i o druhé. Když to nejmíň čeká, potká nakonec i velkou lásku, a tak na své cestě za štěstím přece jen dopluje do cíle. Podmořský svět v knížce Marky Míkové není tichý ani němý, je plný příběhů a písniček. Ponořte se do něj a uslyšíte, co si zpívají a vyprávějí velryby, se kterými toho máme společného víc než jen zázračně krásnou planetu Zemi.

Osm krátkých příběhů o různých situacích, kdy nás přepadne v životě smutek a také o tom, jak s ním naložit, aby nás příliš netrápil. Určeno zejména dětem od osmi let a jejich rodičům. Smutky jsou různé. Klučičí a holčičí, malé a velké, vysvětlitelné a nevysvětlitelné, důvodné a bezdůvodné, příjemné a nepříjemné... ale všechny smutky jsou vlezlé. Vlezou do člověka a pak se v něm usadí. Smutků je hodně, není lehké s nimi žít. A dá se proti nim něco dělat? Smutek známe všichni a víme, že není lehké jej léčit. Jedna z možností je ho pojmenovat, ukázat na něj. Autorce se to v osmi příbězích různých druhů smutků velmi daří. Mistrně pracuje s nedořečeností, spojuje reálné situace s barevnou fantazií, na niž pak jemně navazují ilustrace mladé výtvarnice. Nakladatelská anotace. Kráceno.

Alena a Lída jsou sestry, dvojčata. Na první pohled k nerozeznání, ale ve skutečnosti každá jiná. Spolu s rodiči jedou poprvé do Itálie navštívit svého strýce Štěpána, který žije v tajemném domě, kde se zdá, že fresky na stěnách promlouvají a hranice mezi skutečností a fantazií se ztenčuje. Do knihy Dům v Rugolu promítla Marka Míková své vzpomínky na strýce Štěpána Zavřela (1932-1999), českého ilustrátora, malíře a spisovatele, který od roku 1959, kdy za dramatických okolností utekl z komunistického Československa, žil v Itálii a stal se tam respektovaným výtvarníkem. V Rugolu je po něm pojmenováno náměstí a jeho dům dodnes slouží ilustrátorům jako ateliér. Obrázky od Štěpána Zavřela doplňují ilustrace Jindry Čapka.

Josef je docela obyčejný kluk, žije v obyčejném panelákovém bytě a každý den jezdí obyčejným metrem do obyčejné školy. Tak by asi měl začínat popis příběhu o Josefovi, jenomže existuje vůbec obyčejný život? Každá obyčejná věc se může kdykoli zvrtnout: stačí, když je člověk všímavý, a to Josef je. Na jeho pravidelné trase byt-metro-škola se totiž začínají dít dost divné věci a Josef se pomalu, ale jistě zaplétá do tajemného dobrodružství, jehož hrdiny jsou také jeho dědeček, kterého srazilo auto, zatoulaný pes a dělníci ze stavby. A to se ještě zdá, že k tomu všemu má co říct jedna nová počítačová hra... Jako vždy v knížkách Marky Míkové se tu stírá šedivý nátěr všednosti, pod kterým září úžasná, nekonečná plocha dětské fantazie. A tak Josef skrze svou iniciační cestu krčským lesem může zachránit svého dědečka a najít opravdového přítele. Kromě této polohy autorka s humorem sobě vlastním vykresluje i Josefovo školní a domácí prostředí, bystrým okem pozoruje lidské typy a skládá pestrou mozaiku knížky, která je průlomem v současné tvorbě pro větší děti.

Nejdřív nebyla nic. Jen taková kapka vody. Potom se to s ní začalo motat a točit a mrskat a prskat a bublat a ona vykřikla ze všech sil něco jako: „Já? jsem!“ Pak uslyšela mámin smích a tátův gejzír, jak tryská k obloze, a šplouchání a veselý zpěv…Knížka Marky Míkové o velkém velrybím putování vznikla na základě skutečné události. V roce 2015 vědci změřili, že velrybí slečna Varvara z rodu majestátních plejtvákovců šedých uplavala na své cestě Pacifikem 22 500 km, což je nejdelší dráha, jakou kdy nějaký savec urazil. Příběh velryby Varvary začíná jejím narozením v teplých vodách u pobřeží Kalifornie a pokračuje řadou dobrodružství, při kterých se Varvara naučí starat se nejen o sebe, ale i o druhé. Když to nejmíň čeká, potká nakonec i velkou lásku, a tak na své cestě za štěstím přece jen dopluje do cíle. Podmořský svět v knížce Marky Míkové není tichý ani němý, je plný příběhů a písniček. Ponořte se do něj a uslyšíte, co si zpívají a vyprávějí velryby, se kterými toho máme společného víc než jen zázračně krásnou planetu Zemi.

V jednom domě žijí tři trochu praštěné babky. Vomáčková, Kvasničková a Zelí. Přátelí se spolu a každý den na sebe pokřikují z patra do patra, protože bez sebe nemůžou být. Jsou každá jiná, a možná právě proto spolu zažívají ve svém běžném životě neuvěřitelnou bžundu a užívají si každou vteřinu svého života: vaření, nákupy, procházky po lese, divadlo, a dokonce i nudu. Ukáže se třeba, že Vomáčková je náměsíčná, Kvasničková se šíleně bojí zubaře a Zelí má ty nejdivočejší nápady. Taky že nejsou jen babky, ale taky babičky. Hlavně ale, že i když se na sebe naštvou, určitě se zase udobří. Kniha plná radosti ze života od babičky – a taky maminky, herečky, zpěvačky a režisérky – Marky Míkové je určená ke společnému čtení babiček (i dědečků!) s jejich vnoučaty. Vtipnými ilustracemi ji dotvořila výtvarnice ještě školou povinná, talentovaná Kristina Fingerlandová.

Neobvyklé příhody dvou městských bytostí. Křehký a strhující příběh v punkovém rytmu... Druhé vydání legendární knihy pro děti. Právě touto knihou vstoupila na literární pole herečka, zpěvačka a textařka Marka Míková, dnes oceňovaná také jako autorka knih pro děti. Ilustrace Juraje Horvátha souzní s poetickým i zábavným vyprávěním (současné i po osmnácti letech od prvního vydání).

Stromy, zvláště ty prastaré, jsou svědky spousty událostí a příběhů z dávné i nedávné historie lidstva. Ale věděli jste, že je také umějí vyprávět a posílat si depeše napříč zeměkoulí? Nevěříte? Kluk Adam je s tátou v Kalifornii, domovu sekvojí, které se dožívají tisíce let, a najednou slyší, co si stromy přes světadíly povídají. Vyslechne vyprávění palmy v Bagdádu, lípy v Čechách i fíkovníku v Itálii, ocitne se u indiánů i Vikingů, dozví se o stvoření světa, Adamovi a Evě. Když se pak vrací domů do Čech, odnáší si rozhodnutí, že své dřevěné kamarády bude po celý život chránit. A podobné rozhodnutí si možná odnesete i vy. Určitě vás zaujme i neobvyklá struktura vyprávění připomínající rozvětvený strom (trošku ve stylu gamebooků): na jedné „větvi“ se příběh rozvine a na jiné pokračuje.

Po třech úspěšných knihách, z nichž dvě (Josef/JO537 a Knihafoss) byly nominovány na Magnesii Literu a jedna (Knihafoss) získala Zlatou stuhu v kategorii beletrie pro děti a mládež, napsala Marka Míková tři moderní pohádkové příběhy inspirované autorčiným pobytem v USA. Typické americké mrakodrapy jsou v jejím podání fascinujícím světem, kouzelnou zemí, v níž se nikdy nenudíte, kde vše je možné, kde najdete peklo i nebe, krásu i ošklivost, zlo i dobro. Jak je pro autorku charakteristické, také v těchto nových textech srší nápady, fantazií a humorem, její jazyk je hravý, neučesaný, rytmický a dynamický. Míková přitom nezapře textařku a hudebnici, když s lehkostí vytváří rýmy a slovní hříčky. Hrdinkami příběhů Tak jdem! a Ema jsou malé holčičky zažívající báječná, podivuhodná dobrodružství, jedna v newyorských ulicích, druhá v jednotlivých patrech mrakodrapu. Protagonisty třetí pohádky Mrakodrapy jsou samotné personifi kované mrakodrapy.

Dětská kniha Marky Míkové - režisérky, herečky, autorky Rochese a Bžundy, zpěvačky legendární dámské kapely Zuby nehty - a uvnitř knihy najdete CD Písněfoss, které Marka Míková se svými dětmi a kapelou k příběhu nahrála. Sedmiletá holčička Hredka proměněná v ředkvičku nepozorovaně putuje z místa na místo, příběhu do příběhu: nahlíží do domovů dětí, stává se svědkem drobných legračních historek, malých dobrodružství a nakonec sama prožívá svůj vlastní příběh, kterým všechny ostatní propojuje. Spojením textu s ilustracemi Darji Bogdanové-Čančíkové vznikla kniha v současné děstké literatuře naprosto ojedinělá.