Albert Bensoussan Knihy

Rapid shifts in technology and societal changes accelerated by the Pandemic have fundamentally changed the way that customers experience luxury. While digital transformation has unlocked new opportunities to connect one-to-one with customers, the challenge for luxury brands is to engage with customers while protecting their brand equity and leveraging digital tools to build personal relationships with customers. Taking you beyond omni-channel marketing, this book takes a deep dive into the concept of omni-personal, which enables you to connect your brand to relevant and individual experiences. Highly practical in scope, it takes you on a journey to building individual and relevant experiences and relationships at scale. The authors answer the essential questions of who, why, how, what and when omni-personal matters most in luxury, offering best-practice examples, case studies and interviews with industry leaders. Ultimately, this book shows you how to embed the omni-personal strategy into your business and offers a framework to help you assess your organization’s ability to deliver omni-personal marketing along the different channels and touchpoints within the customer journey. This book is for anyone who is interested in the future of luxury, including industry experts and brand managers who want a better understanding of the required steps towards an omni-personal customer relationship.

Román Sto roků samoty, který vyšel poprvé v roce 1967, je jedním z nejvýznamnějších děl latinskoamerické, ale i světové prózy. Je komponovaný z množství reálných i fantaskních epizod a vypráví půvabné i kruté příhody šesti generací rodiny Buendíů, žijících ve fiktivní tropické obci Macondo. Román se dá číst jako historicko-chronologická zpráva o vývoji jihoamerického kontinentu od doby osvobození a začátku občanských válek (1830 - 1902) až po nástup severoamerického imperialismu (1899 - 1930). Můžeme jej ale také číst jako symbolický popis samoty člověka, který ztratil svou přirozenost, svůj harmonický vztah ke světu, v němž původně měl všechen život na Zemi svou věčnou, kosmickou dimenzi, a který je nyní vydán napospas postupnému umírání všeho. Motiv samoty je v románu úzce spjat s motivem smrti - metafyzická samota (soledad) je chápána jako předstupeň jakési solidarity (solidaridad) se smrtí. Bipolárnost slov soledad a solidaridad má pro Márqueze ovšem i svůj původní, etický, a tím i politický význam. Individuální samotu, jíž trpí všichni obyvatelé Maconda, lze překonat pouze láskou a mezilidskou solidaritou, která jako jediná může zabránit jinak nevyhnutelné zkáze.... celý text

V erotickém divertimentu Chvála macechy Vargas Llosa předvádí čtenáři nezvyklý milostný trojúhelník. Don Rigoberto vášnivě miluje svou druhou ženu Lucrecii, která jeho lásku s nadšenou oddaností opětuje, jenomže je tu ještě jeho synek z prvního manželství, nebesky krásné dítě s předčasnými erotickými zájmy. S ďábelsky andílkovskou nevinností nenápadně svádí Lucrecii, která neví, zda se pohoršovat, nebo dávat vinu sobě za to, že vidí hříšné myšlenky, kde je jen dětská hra. Čtrnáct milostných výjevů koresponduje s výtvarným doprovodem z Jacoba Jordaense, Françoise Bouchera, Tiziana, Francise Bacona, Fernanda de Szyszlo a Fra Angelica. Úředník pojišťovny don Rigoberto totiž nevychází jen z vlastních smyslných představ, ale inspiruje se v sexu též vlastní sbírkou grafických listů s dráždivou tematikou a svérázně si vykládá i klasická díla světového malířství. V pikantně pojatém rodinném příběhu reflektuje autor nejen odlišnosti v mužské a ženské sexualitě, nýbrž i to, jak vnímá a prosazuje své ego lidský jedinec v moderní otevřené společnosti.

Neúnavné hledačství Vargase Llosy na poli příběhu se projevuje i v jeho detektivním thrilleru s názvem Kdo zabil Palomina Molera? Příběh o lásce podaný formou grotesky a parodie vzbudil ihned po svém vydání v Peru velký ohlas. Milostný příběh se prolíná s popisem prohnilé společnosti, kterou prorůstá korupce, nedůvěra v justici a armádu. Toto velmi aktuální téma dokázal Mario Vargas Llosa zasadit do příběhu o smrti obyčejného peruánského vojáka. Detektivní příběh Kdo zabil Palomina Molera? je zatím poslední do češtiny přeloženou knihou Vargase Llosy, držitele Nobelovy ceny za literaturu z roku 2012.

Le corps d'un jeune homme affreusement mutilé, accroché à un arbre, a été découvert par un jeune chevrier. L'enquête conduit le lieutenant Silva et le sergent Lituma dans l'univers préservé d'une base militaire dirigée par le colonel Mindreau, et dans le labyrinthe de la petite ville de Talara organisée autour de la gargote de Doña Adriana. D'un côté, le monde secret de l'armée, de l'autre toute une population haute en couleur, pitoyable, mesquine, truculente. Qui, dans tout cela, a tué Palomino Molero ? Au suspense sans faille d'un véritable roman policier, Mario Vargas Llosa greffe une rigoureuse analyse des problèmes sociaux du Pérou et une dénonciation ironique, implicite, des mécanismes du pouvoir.