Paul Zulehner Knihy

Pastorační kultura papeže Františka „Papeži záleží na tom, abychom po dlouhé době znovu objevili základní stanoviska opřená o Ježíše a nechali je s novou silou proniknout do cítění všeho církevního personálu.“ Papež František během několika málo let pronikavě proměnil pastorační kulturu katolické církve. Říká, že církev má být „polním lazaretem“, aby mohla hojit rány jednotlivých lidí a celého lidstva; přesouvá důraz „od hříchu ke zranění“, „od soudní síně k nemocnici“, „od moralizování k léčbě“, „od zákona ke člověku“, „od ideologa k pastýři“. Změnu kurzu nezlomně propaguje navzdory všem překážkám. Paul M. Zulehner sleduje Františkovu snahu posílit pastorační kulturu tím, že církev sestoupí až k samotným kořenům a uvede své jednání do souladu s Božím smilováním.

Sociologicko - spiritualní diagnóza současných duchovních a myšlenkových tendencí v evropě.

Témov tejto knihy je základná koncepcia - teológia praxe duchovnej služby. Nejde len o otázku, čo má Cirkev robiť v konkrétnych podmienkach súčastnosti, ale aj o to, čo je jej prvotnou úlohou, odhliadnuc od premenlivosti situácie, vzhľadom na jej vlastné, teologicky reflektované sebachápanie.

Praktické učení o církvi. / Tato kniha vděčí za svůj vznik přednáškové činnosti dvou předních současných teologů v Pekingu. Byli sem opakovaně zváni čínským studijním děkanem katolického semináře. Také zde se církev snaží v obtížné a pro ni spíše cizí kulturní situaci působit jako kvas a sůl země a budit naději, že Boží království přijde a že jeho počátky už nastávají. Oba evropští teologové přitom vycházeli z rozhodnutí Druhého vatikánského koncilu, že křesťanská zvěst má být hlásána v každé společnosti, ovšem s plným respektem k jejím kulturním a duchovním tradicím. Tato průkopnická publikace vyšla nejprve v čínštině, ale postupně pak rusky, chorvatsky, německy, slovensky, maďarsky, polsky a posléze vyjde nyní i česky.

Nová orientace v reálné službě všem potřebným v duchu evangelia.

Die katholischen Kirchen befinden sich in einer tiefen Krise, geprägt von Skepsis und kirchlichen Missständen, die die Loyalität der Mitglieder infrage stellen. Paul M. Zulehner stellt in seinem Buch zentrale Fragen zur Zukunft der Kirchen und regt zur Nachdenklichkeit und zum Hören auf den Geist Gottes an.

Wer sich mit spirituellen Fragen auf einen inneren Weg macht, orientiert sich am besten an jenen, die vorangegangen sind. Meister der geistigen Traditionen haben Zeugnisse ihrer mystischen Erfahrungen hinterlassen, etwa Meister Eckart oder Teresa von Ávila. Auch Menschen von heute tauchen tief in das göttliche Geheimnis und kleiden ihr mystisches Berührtsein in Worte. Sie lassen ahnen, zu welcher Würde und Liebeskraft ein Mensch erblühen kann, der sein Leben auf Gott gründet. Solches Leben aus der Quelle lässt uns werden, was wir Gottes Ebenbilder. Paul M. Zulehner hat für dieses Lesebuch wertvolle Textperlen ausgesucht. Sie begleiten auf einem spirituellen Pilgerweg, der ins Innerste des Menschseins führt.

Seit Monaten kommen Flüchtlinge in großen Scharen zu uns: Frauen, Männer, kleine Kinder, Alte. Das ruft bei der Bevölkerung Gefühle wach, die in ganz unterschiedliche Richtung gehen: Die einen fühlen Ärger, andere Sorge, wieder andere Zuversicht. Wer Ärger fühlt, tendiert zur Abwehr. Die Zuversichtlichen hingegen sind bereit zum Einsatz. Man findet sie als Freiwillige auf Bahnhöfen, sie arbeiten in zivilgesellschaftlichen Einrichtungen und Kirchengemeinden mit. Wie aber kommt es, dass die einen abwehren und die anderen sich einsetzen, die einen zu Wutbürgerinnen, die anderen zu Gutbürgerinnen werden, die einen hetzen, die anderen helfen? Eine aktuelle Umfrage zeigt: Die Entscheidung fällt auf Grund der jeweiligen Persönlichkeitsstruktur. Es sind die Ängste eines Menschen, welche zur Abwehr oder zum Einsatz veranlassen. Immer deutlicher wird am Beispiel der Flüchtlinge, dass wir in einer Angstgesellschaft leben. Paul M. Zulehner geht in diesem aktuellen Zwischenruf den Ursachen dieser Ängste nach und den Möglichkeiten, sie zu überwinden. Er tritt Pauschalisierungen entschieden entgegen und entwickelt eine Vorstellung davon, was Christsein in der Flüchtlingszeit heißen kann. Und er geht der Frage nach, welche Rolle die Kirchen spielen und was sie tun können, um von der Angst zu heilen. Denn: Wird die Angst kleiner, kann der solidarische Einsatz größer werden