Anna Strnadová Knihy

Historický román o rozhodujících životních bodech několika osudem propojených rodin od nástupu nacismu až do hluboké normalizace v Československu. Evička Tomschitschová, dcera Židovky a českého Němce, po "dobrovolném" odchodu maminky strávila dětství v klášteře a dětském domově. Sára Lebensternová přežila koncentrák i pochod smrti a stále čeká na návrat své ztracené dcery, a rodina Franze Schwarze alias Františka Švarce se snaží bez skrupulí vytěžit z každého režimu výhody a moc. Dva totalitní režimy se tu projevují ve vší své podlosti, protože v člověku probouzejí a podněcují jeho horší já.

Když přebíral v roce 2019 Miroslav Hampl Cenu Paměti národa, proběhl mu hlavou nejtěžší úsek jeho života, na který se snažil celou dobu zapomenout. Jáchymov, komunistický lágr, kam ho odsoudili k těžké dřině a ponižování. Vyučený žák Baťovy školy se v padesátých letech musel na dobu jednoho roku povinně zapojit do těžkého průmyslu. Stavba mládeže, ostravské doly, nebo Jáchymov? Vybral si třetí možnost v domnění, že se mu odsud podaří uskutečnit tajný sen, prchnout přes hranice na Západ. Na šachtě pomohl k útěku vězni Bohuslavu Pánkovi, akce byla odhalena a s ostatními, kteří se zapojili, byl odsouzen ke třem letům na práci v uranových dolech. Po odpykání poloviny trestu byl díky amnestii v roce 1953 propuštěn. Strastiplný život vězňů i pozdější zařazení do obyčejného života se stalo námětem ”jáchymovské“ novely. Žádná rehabilitace, Pamětní odznak účastníka odboje a odporu proti komunismu z r. 2013, ani poslední Cena Paměti národa nezmírní Miroslavu Hamplovi děsivé zážitky a těžce poškozené zdraví.

Tragický příběh tesaře, smolaře a posléze psance a vězně Maxla Novotného ze Žďáru unese čtenáře do druhé půli devatenáctého století, do nelehkých dob, kdy v českých vsích práce nebyla a zbýval jen hlad, vojna, zoufalství, zrada a zločin. Silný příběh o zpřetrhaných vazbách jedné mladé rodiny, o velkých zklamáních a trpělivém čekání doplňují obrazy z každodenního života obyčejných lidí žijících před necelými dvěma sty lety v Posázaví. Svou syrovostí a naturalistickou drsností se román vymyká požadavkům mainstreamové, hladce plynoucí četby; formou, jazykem i obsahem upomene na klasický venkovský realismus z dob Terézy Novákové. Popisované jevy, archetypy a protagonistou vyznávané hodnoty však budou blízké i dnešnímu milovníkovi (nejen) historické prózy. Román pedagožky a spisovatelky Anny Strnadové (*1950) Maxl žhář je autorčinou šestou knihou.

Hlavní hrdinka vypráví svůj příběh od sedmdesátých let - dobu útěku z Jugoslávie do Rakouska a následně emigrace do USA - až do současnosti. Odhaluje své těžké začátky, prohry v osobním životě a touhu nedat se pokořit, ale začít znovu, škrábat se na světlo a držet se stále hesla: "Nemusím být nejchytřejší, ale musím být nejlepší." Skončená pracovní kariéra odchodem do důchodu nezklidní její rozbouřený život. Nové pracovní prostředí, ve kterém zakotvila spíše ze své touhy po dětech než velkým citovým prožitkem, ji nenaplňuje štěstím, ale stálým bojem s manželem a později i dětmi. Prázdnotu každodenního života naruší zákeřná nemoc, stane se jejím novým nepřítelem. Je potřeba se mu postavit a nenechat se smést.

Útlá básnická sbírka české pedagožky "opožděně" představuje autorčiny verše, které vznikly před více než čtyřiceti lety.

Námětem románu je život volyňských Čechů a jejich návrat v poválečném období do vlasti, odkud v 70. letech 19. století odešli jejich předci. Na příbězích tří rodin se odvíjí drsný život na ukrajinské Volyni. Vykácený les jim byl nabídnut jako slibovaný pozemek. Teprve jeho vymýcením a obděláváním získali půdu, která jim po letech svou úrodností vyvážila dřinu. Střídání vlád zasáhlo vždy do jejich života. Panování Poláků označují za nejlepší období, v roce třicet devět ho vystřídá nástup sovětské moci s prvními kolchozy a zhoršená situace pokračuje až k německé okupaci. Vypálení Českého Malína bylo v počtu obětí ještě děsivější než Lidice, pronásledování Židů a nástup banderovců vyvolávalo strach při každodenní těžké práci. K návratu do Čech se upínali jako k zemi zaslíbené. Nakladatelská anotace.

Třetí kniha Anny Strnadové V oknech červené muškáty umožňuje v novelistické formě zobrazit dějinný oblouk sahající od druhé světové války přes další perpetie až k dnešku. V tomto pojetí se odvíjejí lidské dramatické osudy zasazené převážně do podhůří Jesenicka. V baladicky laděném příběhu splývají obě roviny - společenská i osobní. Naděje na lepší společenský řád po skončení války a stejně tak vidina osobního štěstí protagonistů se paralelně rozbíjí. Události, koncipované na temném pozadí dějin a osudových vztahů, nevyznívají v deziluzi, ale v širším nadhledu přecházejí ve vědomí neúprosného a věčného koloběhu střídání života a smrti. Děj, který má řadu vrstev, přetavila autorka v umělecký tvar a dala mu novou dimenzi. Osvědčila a rozvinula vlastnosti příznačné pro její prozaickou prvotinu. Motivace postav je přesvědčivá, výstavba rozvinutého děje ústí v homogenní celek. Ztvárnění postav má zřetelnou psychologickou kresbu. Přehlédnout nelze vytříbenost jazyka a kultivovaný vypravěčský styl - umělecký rysy, které autorku začleňují do kontextu současné literární tvorby.

Anna Strnadová, držitelka Literární ceny týdeníku Reflex, se ve své nové knize inspirovala životem nejproslulejší české autorky Boženy Němcové. S pomocí tajemného mecenáše prožívá Němcová konečně důstojný a šťastný život. V reminiscencích se autorka vrací k dětství a mládí Němcové, k osudovým láskám, ale také k jejímu pozdějšímu rodinnému životu s manželem Josefem a vztahu k jejím dětem. Celým příběhem se jako nit vine snaha české spisovatelky odhalit tajemství svého původu.

„Kam jsem přišel, tam jsem byl doma.“ Leitmotiv život - ní filozofie hlavního hrdiny prostupuje celým dějem románu o životě Gustava Lindemanna. Ztráta matky malého Gustu citově poznamená. Nevlastní otec se k chlapci sice chová hezky, ale macecha řeší jeho vzpouru jen bitím a nadávkami. Slovo parchant pochopí Gusta až později. Utíká z domu, toulá se, a proto ho pošlou do Moravského Krumlova do ochranovny. Zde prožívá paradoxně nejhezčí roky svého života. Po skončení učňovských let ho německá policie přivede k odvodu, kde Gustav zjistí, že ho poručník přihlásil po otcově smrti k německé národnosti...