Jerzy Gruszczyński Pořadí knih

V létě a na podzim roku 1940 se na nebi jihovýchodní Anglie odehrála bitva, ve které šlo o budoucnost Velké Británie. Stovky bombardérů a stíhaček s černými kříži na trupech usilovaly o sražení Britů na kolena, dobytí vzdušné nadvlády nad Britskými ostrovy a vytvoření podmínek pro úspěšnou invazi německých vojsk na toto území. Proti nim bojovali nejen Britové, ale rovněž příslušníci dalších národů, mezi nimi i Čechoslováci. Díky vyspělé organizaci obrany, obětavým letcům a potřebnému štěstí ve zlomových okamžicích bojů se Velká Británie dokázala nepříteli ubránit a zažehnat nebezpečí německé invaze

Brzy ráno 22. června 1941 oblohu nad západní hranicí SSSR rozsvítily výbuchy dělostřeleckých granátů a záře ohňů. Zmatené jednotky Rudé armády nebyly schopny klást odpor útoku německých jednotek. Nacistické Německo rozdělilo své armády do tří skupin, pojmenovaných podle hlavních směrů své činnosti – severní, centrální a jižní. Síla úderu byla tak veliká, že během několika dní byla velká část sovětských jednotek, které početně i technologicky byly nadřazeny jednotkám německým, zcela zničena. Části jednotek se ale podařilo ustoupit na východ, kde vedly tvrdé obranné bitvy, a dokonce se místy podařilo přejít do protiútoku. Začala kampaň, která se stala začátkem konce "tisícileté" Třetí říše, i když se zpočátku válečné štěstí přiklánělo na stranu favorizovaných Němců.