Valérie Tóthová Pořadí knih

Kniha přibližuje problematiku vývoje československého veřejného zdravotnictví ve dvacátých a třicátých letech 20. století, a to nejen čtenářům z řad odborníků, ale i zájemcům z širšího spektra laické veřejnosti, kteří se zajímají hlouběji o reálie prvorepublikového Československa. Poskytuje odpovědi na některé důležité otázky spojené s problematikou zdravotní péče (její dostupnosti, jazykové nebo kulturní diferenciace podle jednotlivých regionů nebo situace sociálně slabých obyvatel), se zdravotnickou výchovou, její koncepcí, financováním nebo organizační strukturou, s budováním moderního zdravotního systému v Československé republice, se zdravotními výzvami nového státu (boj proti nakažlivým nemocem, postup vůči onkologickým chorobám nebo zavedení povinného očkování), s vývojem komunitní péče nebo s československým zdravotnictvím z národnostního aspektu.

Měření je systematický proces kvantifikace charakteristik osoby, jevu nebo situace. Měření není jenom součástí vědeckého výzkumu, ale je i součástí posuzování a hodnocení stavu pacienta v rámci ošetřovatelského procesu. Podkladem předkládané monografie se staly výsledky výzkumného projektu s názvem Využití měřicích nástroju v ošetřovatelství. Realizaci výzkumu finančně podpořila Grantová agentura Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Monografie je určena sestrám, studentům a všem odborníkům i zájemcům o problematiku měřicích nástrojů a jejich využití v praxi. Měla by pomáhat všem pochopit důležitost nástrojů pro objektivní posouzení zdravotního stavu pacienta a jeho potřeb. Měla by vést k uvědomění si toho, že hodnoticí nástroje mají usnadnit práce sestry a mají přispět i ke zvýšení kvality ošetřovatelské péče.

Myšlenkou více přiblížit poskytovanou ošetřovatelskou péči holistické koncepci s pomocí lásky k člověku a podpory jeho osobního rozvoje se již v 60. letech minulého století zabývala Joyce E. Travelbee, americká psychiatrická sestra a teoretička v oblasti ošetřovatelství. Zdůrazňovala, že ošetřovatelství potřebuje „humanistickou revoluci“ s akcentem na ošetřovatelské vzdělávání, během níž je zapotřebí opustit pojetí založené na nemoci (biomedicínský model péče) a více se přiblížit ucelené a prohloubené péči o člověka. Texty Joyce E. Travelbee dosud nebyly do českého jazyka přeloženy a vyloženy tak, aby mohly české ošetřovatelské veřejnosti nabídnout pochopení a porozumění hlubším souvislostem jejího odkazu. Jako smysluplná se jeví skutečnost, že myšlenky a její tvořivá práce významně přispěly k rozvoji ošetřovatelství a mohou být inspirací pro teorii a praxi ošetřovatelství současnosti a budoucnosti. Monografie je pro čtenáře zajímající se o tematiku ošetřovatelství jak inspirující, tak po mnoha stránkách osobně obohacující.

Kardiovaskulární onemocnění jsou výsledkem kombinace rizikových faktorů, které mohou být ovlivnitelné a neovlivnitelné. Ovlivnitelné faktory by měly být cílem preventivních aktivit. Monografie vychází z výzkumného projektu „Intervenční postupy v preventivní kardiologii“. Kniha začíná úvodem popisujícím projekt, následuje metodologie, výběr cílové skupiny a charakteristika. Dále je uveden postup sběru a zpracování dat. V další kapitole se zkoumá význam ošetřovatelství v podpoře zdraví a prevenci, včetně charakterizace modelů zaměřených na zdraví. Třetí kapitola se soustředí na prevenci kardiovaskulárních chorob s důrazem na komplexní péči. Následující kapitoly se věnují nefarmakologickým postupům v léčbě těchto chorob, zahrnujícím pohybové aktivity, kouření, stravovací návyky a stres. Osmá kapitola se zaměřuje na poradenství v oblasti preventivní kardiologie a roli sester v nefarmakologických intervencích. Další kapitola popisuje, jak mohou sestry realizovat intervence individuálně nebo ve skupině. Předposlední kapitola se zabývá socioekonomickými aspekty preventivních intervencí a léčby. Poslední kapitola shrnuje strategie využití intervenčních postupů vedených sestrou v preventivní kardiologii. Monografie je určena sestrám, studentům a odborníkům v oblasti preventivní kardiologie, a má pomoci pochopit význam ošetřovatelství v prevenci.

Výsledky výzkumu zaměřeného na zjištění specifik ošetřovatelské péče v klinické a komunitní praxi u pacientů s diagnózami roztroušená skleróza a kolorektální karcinom. Popis projektu, metodika, popis výběru cílové skupiny a její charakteristika.

Ošetřovatelské postupy jsou každodenními ošetřovatelskými činnostmi, které vykonává ošetřovatelský personál v péči o člověka ve zdraví i v nemoci. Ošetřovatelské postupy se orientují na udržení a navrácení zdraví, rozvoj soběstačnosti, případně zmírňování utrpení nevyléčitelně nemocných. Jsou poskytovány lidem všech věkových kategorií. Vykonáváním ošetřovatelských postupů by měla být jedinci zajištěna co nejkvalitnější, nejefektivnější a nejbezpečnější ošetřovatelská péče, která prosazuje holistický přístup. Monografie je výstupem kvalitativního výzkumného šetření a představuje vývoj vybraných ošetřovatelských postupů v interních oborech od druhé poloviny devatenáctého století až po současnost. Metodika předložené práce byla založena na procesu vyhledávání, třídění a následném zpracování historických, archivních publikací i soudobých odborných pramenů souvisejících s tímto tématem. Analýzou těchto dokumentů tak mohly být zachyceny významné etapy vývoje vybraných ošetřovatelských postupů

Ošetřovatelský proces je systematická metoda plánování a poskytování ošetřovatelské péče, skládající se z několika vzájemně propojených fází, jejímž cílem je změna zdravotního stavu pacienta. Toto rozšířené vydání monografie vzniklo v rámci výzkumného projektu financovaného Ministerstvem zdravotnictví České republiky. První šest kapitol podrobně popisuje ošetřovatelský proces – jeho historii, fáze, aplikaci a přínosy pro pacienty a sestry. Sedmá kapitola se zaměřuje na dokumentaci ošetřovatelské péče, zatímco osmá se věnuje společnému ošetřovatelskému jazyku a klasifikačním systémům používaným v procesu. Devátá kapitola se zabývá potřebami a funkčními schopnostmi člověka jako součástí ošetřovatelského procesu. Desátá kapitola seznamuje s komunikačními dovednostmi, které jsou klíčové v jednotlivých fázích procesu, a zdůrazňuje jejich význam pro navázání kontaktu a spolupráci s pacientem. Publikace je určena studentům a odborníkům v ošetřovatelství, ale také odborníkům z jiných oborů a široké veřejnosti.

Předkládaná monografie je zaměřená na vybrané národnostní menšiny a náboženské skupiny žijící v České republice. Z národnostních menšin se zaměřujeme na ukrajinskou, mongolskou a romskou menšinu a z náboženských skupin se zabýváme pravoslavnou církví, Církví Ježíše Krista Svatých posledních dnů, buddhismem Diamantové cesty linie Karma Kagjü a dále židovskou a muslimskou menšinou. Jedinci z těchto vybraných menšin a náboženských skupin žijí na území České republiky buď přechodně, nebo trvale a jejich počet v posledních letech stále stoupá. Monografie je rozdělená do 9 kapitol. Po úvodní kapitole následují kapitoly ke konkrétní národnostní menšině a náboženské skupině. Tyto kapitoly jsou zaměřeny krátce na obecnou historii a na historii dané menšiny či náboženské skupiny, dále následuje jejich charakteristika (komunikace, hodnoty, zvyky, způsob života, rodina, přístup ke zdraví a nemoci). Na konci každé z těchto kapitol je Standard ošetřovatelské péče a Ošetřovatelský audit vztahující se ke konkrétní minoritní a náboženské skupině. Monografie je určena sestrám, studentům a všem odborníkům i zájemcům o současné národnostní menšiny a náboženské skupiny. Součástí monografie je CD-disk, na kterém jsou umístěny kompletní výsledky výzkumného projektu „Zajištění kulturně diferencované ošetřovatelské péče ve vybraných minoritách v České republice“.

Doc. PhDr. Sylva Bártlová, PhDr. Petr Sadílek, PhD., Prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D.: Výzkum a ošetřovatelství. Učebnice je určená studentům ošetřovatelství v pregraduálním, postgraduálním i specializačním studiu a představuje základní problematiku výzkumu v ošetřovatelství.2., přepracované a doplněné vydání.