Marek Hrubec Pořadí knih

Druhé vydání knihy Od zneuznání ke spravedlnosti, nyní s novým titulem, navazuje na kritiku liberálních a libertariánských rozporů z perspektiv kritické sociální teorie a dalších kriticky orientovaných sociálních teorií ve světě. Přechází přitom k náročnější teorii globální sociální spravedlnosti, jež reflektuje především hlediska stále marginalizovaného globálního Jihu. Analyzuje boj proti nespravedlnosti od lokální úrovně až po rovinu globální. Kniha osloví hlavně zájemce o filosofii, globální studia, sociologii a politologii.

Tato kniha se zaměřuje na kritiku a vysvětlení byrokraticky, ideologicky a komerčně deformovaných koncepcí vědy, vzdělávaní a jejich institucí v posledních desetiletích. Zároveň se zabývá možnými alternativami nové vědecké epochy. Kniha je unikátní tím, že se v globálním měřítku věnuje vědě a vzdelávaní jak ve střední Evropě a v západních zemích, tak i v nezápadním světě, konkrétně v Latinské Americe, Číně, Rusku, Africe a Indii.

Tato publikace pojednává o nepodmíněném základním příjmu, který se stává stále více diskutovaným tématem jak mezi vědci, tak mezi občany a politiky, kteří je zastupují. Téma se stále více dostává také do masových médií v mnoha zemích světa. Tato publikace seznamuje se základním příjmem pomocí představení hlavních argumentů a experimentů se základním příjmem v Evropě, Amerikách, Africe i Asii. Základní příjem přináší možnost zásadní civilizační změny pro všechny, včetně České republiky.

Tato kniha se věnuje kritice a vysvětlení byrokraticky a komerčně deformovaného pojetí vědy a jejích institucí v posledních desetiletích a mapování alternativních možností pro novou vědeckou éru. Reflektuje současné diskuse ve skupinách vědců, univerzitních pedagogů a různých skupin občanů s cílem otevřít více tyto debaty dalším účastníkům ve veřejném prostoru. Kniha se zaměřuje hlavně na čtyři tematické okruhy: identifikaci deformované proměny akademického prostředí, granty, vzdělávání a otevření prostoru alternativám. Ustavování nové vědecké éry bude muset být patrně transnacionální záležitostí, neboť problém není jen českým specifikem, ale je předmětem také mnoha sporů v dalších zemích. Do této knihy přispěli autoři ze střední Evropy, konkrétně z Česka, Slovenska a Německa.

Kniha se zaměřuje na vzájemné přesahy mezi spravedlností, právem a etikou v současné době. Analýzy navazují nejen na evropské a severoamerické autory, jak je obvyklé, ale přinášejí hlavně rozbory z málo známé latinskoamerické perspektivy. Kniha oslovuje čtenáře, kteří mají zájem o současné otázky v oblasti morální, právní a politické filosofie, právní teorie a sociologie práva. The book contains critical analyses of injustice in connection to law and ethics, and develops normative alternatives linked to justice. It covers the relevant issues from social justice to cyber justice. The chapters address issues and concepts which guideline on social innovations, transformations inherent in democratizing processes, global conflicts and other interactions, including the ultimate danger of escalation to war conflicts, be they conventional wars or new cyberwars. The volume includes chapters from renowned philosophers and social scientists. While the book contains also analyses of authors from Western Europe, the specific contribution of the book is that it allows for the enrichment of global discussions from other perspectives, particularly from Latin America and Central Europe. It is now more evident than ever before that it is impossible to formulate a critical concept of global in/justice without the participation of colleagues from many parts of the world.

Kniha analyzuje současné významné téma rizikové společnosti a jejího globálního ohrožení. Navazuje přitom na dílo proslulého autora Ulricha Becka, podle kterého se dosavadní společnost dostala do rizikového stadia svého vývoje. Společnost v současné fázi svého vývoje se ocitá v bodě zlomu. Rizika vyvstávají v daleko větší míře než dřív jak v osobním životě člověka, tak i na makrorovině ve společenské, ekonomické, environmentální či vojenské oblasti. V této souvislosti vystává potřeba řešit nejen rizika v jednotlivých zemích, ale také civilizační problémy, sociální nespravedlnost, válečná ohrožení či ekologické problémy v globálním měřítku. Současné změny přinášejí podle Becka zásadní metamorfózu světa.

Metastázy globálneho kapitalizmu je kniha dialógov s kritickými intelektuálmi z ľavicového prostredia. Na otázky autora v nej odpovedajú: rešpektovaná francúzska politologička, sociologička, filozofka a aktivistka Susan Georgeová; americký historik a politický ekonóm Jerry Harris; americký politický, sociálny filozof a analytický marxista Rodney G. Peffer; český sociológ, ľavicový publicista, environmentalista a poslanec Európskeho parlamentu Jan Keller; český politický filozof a sociálny vedec Marek Hrubec; slovenský historik, politický a mediálny analytik Eduard Chmelár; politológ, neomarxistický politický filozof a poslanec Národnej rady Slovenskej republiky Ľuboš Blaha; a slovenský politológ a teoretik medzinárodných vzťahov Tomáš Profant.

Rozhovory v této knize osvětlují mnohé konflikty současné společnosti, ať už v oblasti sociální, ekonomické, politické, kulturní nebo vojenské. Tyto konflikty přinášejí do každodenního života mnoha lidí i celé společnosti velkou míru nejistoty a rizika. V této souvislosti můžeme obrazně mluvit o odjištěné společnosti a formulovat cesty k potřebné společenské změně. Knížka předkládá kritické úvahy filosofa a sociálního vědce Marka Hrubce o soudobém systému globálního kapitalismu a jeho diskuse s lidmi, kteří s ním sdílejí obavy o současnou společnost v Česku, Evropě, Africe i jinde ve světě. Rozhovory s ním vedli badatelé z Burundi, Egypta, Slovenska a Česka. Profesně se každý z nich věnuje poněkud jiné oblasti společenskovědního zkoumání – jejich obory jsou filosofie, sociologie, politologie, anglistika, pedagogika a žurnalistika. Rozhovory jsou výzvou ke kritickému přemýšlení o současné společnosti a jejích globálních i lokálních dramatických změnách. Uvádějí čtenáře a čtenářky do debaty o nejisté společnosti, v níž dosavadní a nová rizika čekají jako nášlapné miny na přešlapy států, firem, politiků, vědců, aktivistů i dalších občanů.