Jan Valeš Knihy

Historie pobočného koncentračního tábora v Holýšově.

Sbírka regionálních dobových fotografií s českým a německým popisem.

Šestnáct povídek dvanácti různých autorů na výhradně vodácká témata, které zvítězily ve třetím ročníku (2014–2015) literární soutěže Kenyho VOLEJ. Obsahuje pestrý výběr toho nejlepšího, co naše současná vodácká literární tvorba nabízí, a k tomu navíc i nikdy nevydanou vodáckou povídku Zdeňka Šmída "Evrgrín Kid". Říční polobůh Vydroš skáče pro chmatáky pod jez, černý zabiják zjišťuje, že český jez je nebezpečnější než válka, koncertní mistr objevuje nástrahy vodáckého ladění a démonický patron řeky nachází oddanost až za hrob. Pramice s dětmi a neplavcem se řítí přímo na kmen přes celou řeku a ve tmě pod Prahou nasranej chlápek nastartoval motorovou pilu... Skvělé čtení na dlouhé zimní večery i na ukrácení chvil a patřičné naladění při čekání na ostatní vodáky v kempu! Některé povídky byly oceněny v literární soutěži Trapsavec.

V roce 1952, čtyři roky po politickém převratu, kdy se naše republika vzdala přirozeného demokratického vývoje, v době, kdy každý doslova špehoval každého, získal a sestavil autodopravce, lesní dělník, automechanik a posedlý snílek Václav Uhlík na dvorku svého domu v Líních obrněný transportér, se kterým o rok později překonal spolu s dalšími sedmi osobami zesilující se zabezpečení státní hranice. O jeho cestě k torzu válečného obrněnce, samotné stavbě transportéru, na které se podíleli i vojáci tehdejšího línského letiště, o jeho zkouškách, odcizené zbrani, nezdařeném pokusu a především potom o úspěšném proryvu státní hranice do Bavorska vypráví příběh popsaný v této knize. Kromě samotné cesty transportéru od nepojízdného vraku k funkčnímu obrněnému transportéru, jehož život definitivně vyhasl až na území Ameriky, zachytil příběh i životní osudy všech členů posádky a to jak ne území domovské země, tak později, v zahraničí. Nadstavbou celého příběhu je potom následné vyšetřování provedené jak v oblasti porušené státní hranice, kde Tank svobody, jak byl později transportér v celém západním světě nazýván, prorazil se značnou dávkou štěstí drátěnou překážku, ale i následné vyšetřování prováděné vojenskou kontrarozvědkou, které nás zavede do až absurdního světa léček a agenturních síti spřádaných příslušníky státní bezpečnosti kolem těch, kteří přišli se členy posádky do styku a na území republiky zůstali. Náš příběh tak není jen povídáním o šťastné souhře náhod, díky které překonal doslova na koleni vyrobený transportér stále zdokonalovaný systém ochrany hranic, ale i sondou do života v tehdejší době a do životních podmínek našich matek, otců, dědů a babiček.

Vodácké povídky vítězů literární soutěže Kenyho volej. 8 autorů, 18 povídek a vodácká poezie. Flint tahá policajty za nos jak na vodítku, Tom zjišťuje, že vodáctví neprospívá milostnému životu a noční budíček Míše změní pohled na svět. Je možné celé vodáctví zaklít do jedniček a nul? A dokáže láska k vlasti přemoci Fernet?

Šestnáct povídek deseti různých autorů na výhradně vodácká témata, které zvítězily v druhém ročníku (2012–2013) literární soutěže Kenyho VOLEJ. Obsahuje pestrý výběr toho nejlepšího, co naše současná vodácká literární tvorba nabízí. Deset různých autorů opět přineslo knize neuvěřitelnou pestrost. Spisovatelka Věra Nosková jela poprvé na vodu v 67 letech, jen aby se směla soutěže zúčastnit. V povídkách padají stromy, praskají pádla, kradou se rafty a mystický trosečník vodáka zmámí táhnout proti proudu až do poslední hospody. Navečer vzduch zavoní kouřem z ohňů a Duch řeky ulehne pod svou kánoi. Někde daleko v budoucnosti Poslední vodák právě našel svou první loď. Skvělé čtení na dlouhé zimní večery, i na ukrácení chvil a patřičné naladění při čekání na ostatní vodáky v kempu! Část polovina povídek již byla oceněna v literární soutěži Trapsavec. Poprvé se v ní se svou povídkou sešla většina rodiny Věry Noskové, spisovatelka a synové Jiří a Tomáš.

Pouhá tři písmenka exw. Tři písmenka, pro většinu budoucích čtenářů této knihy zcela neznámá. Bez obsahu a bez významu. Přesto tato tři písmenka, významná v období druhé světové války, zasáhla do osudů tisícovek mužů a žen. A to nejen z území okupovaného Československa, tedy Sudet a Protektorátu Cechy a Morava, ale i z územícelé Evropy. Samotné Německo nevyjímaje. Písmenka exw byla totiž výrobní značkou raženou do plášťů nábojů určených pro palubní zbraně německých letadel. Značkou, která tyto náboje identifikovala jako výrobek jednoho z největších muničních závodů na území Sudet. Závodu na první pohled se zcela neutrálním názvem Metallwerke Holleischen. Tedy Kovodělné závody Holýšov. I přes tento nic neříkající název produkoval muniční závod působící v obci Holýšov od roku 1940 do konce války denně tisíce nábojů určených do nábojových komor leteckých kulometů a kanónů. Pro zajištění výroby tak velkého množství munice bylo v holýšovském závodě zaměstnáno až osm tisícovek zaměstnanců. Značnou část potom tvořila pracovní síla pracující na výrobních linkách nedobrovolně. Osoby plnící povinnou službu své říši, nuceně nasazené osoby, váleční zajatci a váleční vězni. O pobytu a osudech právě nuceně nasazených osob v holýšovské muničce vypráví tato kniha.

Autor opatřil Kalendář plzeňský 2013 podtitulem Za plotem podle názvu jedné z vybraných povídek. V ní parta trampů pozoruje za plotem zahradu s chatou v bavorském stylu a směšné počínání paďourské rodinky, než jim noční silueta blondýnky připomene, že také oni se nacházejí za plotem. Společným znakem všech próz je humor a lahodně znějící čeština. Tematicky převažuje trampské prostředí pojaté někdy jímavě (Exhumace, Za plotem), častěji podstatně veseleji (Mor, Písmenkovou!, Pavučina) či dokonce groteskně (Trofej). Povídky obohacují fantaskní či pohádkové motivy (První vandr, Poslední svědek, Gin), jindy nám v nadsázce přibližují živočišnou říši (Svatá Anna, Bejby) či otevírají u trampů oblíbenou tematiku česko-německých vztahů (Kontrolní den). Knížku v grafické podobě Vhrstiho ilustrovala mladá členka Unie výtvarných umělců plzeňské oblasti Anna Arnetová.