James Jean

Sir James Hopwood Jeans (11. září 1877 Ormskirk, Anglie - 18. září 1946 Dorking, Anglie) byl britský fyzik, astronom a matematik.

Jeans se narodil v anglickém Lancashire, studoval v Norwoodu a na Trinity College (Cambridge), kde pak také přednášel. V letech 1904-1910 byl profesorem aplikované matematiky na univerzitě v Princetonu, 1907 se oženil s americkou básnířkou Ch. Mittchel a od roku 1910 opět přednášel v Cambridge. Roku 1928 byl povýšen do šlechtického stavu, 1929 odešel do výslužby a pak psal populární knihy pro široké publikum, kde se snažil vyložit fyzikální obraz světa po objevu kvantové teorie. Tyto knihy byly velmi oblíbené a byly přeloženy do mnoha jazyků včetně češtiny.

Ve vědeckém světě si získal značnou autoritu knihami o dynamické teorii plynů (1904), teoretické mechanice (1906) a o matematické teorii elektřiny a magnetismu (1908). Přispěl významnými objevy k různým oblastem fyziky, například kvantové teorii, teorii radiace a teorii evoluce hvězd. Roku 1918 spolu s geofyzikem H. Jeffreysem navrhl alternativní „slapovou“ hypotézu o vzniku sluneční soustavy. Podle ní se ke Slunci kdysi přiblížila velká hvězda, která z něho svou přitažlivostí vytrhla sloupec plynné hmoty, který se pak rozpadl a z jeho částí vznikly planety. Tato hypotéza byla později opuštěna. Spolu s A. Eddingtonem patří Jeans mezi zakladatele britské kosmologie, i když jejich teorie ustáleného Vesmíru byla později nahrazena teorií velkého třesku (Big Bang). Formuloval takzvanou Jeansovu délku, kritický poloměr mezihvězdného oblaku plynu, kdy může oblak kondensovat a vytvořit hvězdu. Podílel se na vzniku Rayleigh-Jeansova zákona, který určuje závislost hustoty energie v radiaci černého tělesa v závislosti na teplotě zdroje.

Od roku 1906 byl Jeans členem Královské společnosti, roku 1919 dostal její medaili a roku 1922 zlatou medaili. Roku 1931 získal v USA Franklinovu medaili a pak řadu vyznamenání v Indii. Je po něm pojmenován kráter na Měsíci a na Marsu a planetka 2763.